ČEZ se pere s úřady kvůli Prunéřovu

Ministerstvo životního prostředí odložilo rozhodnutí o Prunéřově. ČEZ lobbuje za levnější přestavbu, Bursík a Greenpeace protestují.

Boj o elektrárnu Prunéřov míří do finiše. V nejbližší době se ČEZ od státu dozví, zda ji může rekonstruovat a kolik to bude stát. A bude to důležitá zpráva i pro obyvatele Mikronésie, kteří si na českou elektrárnu stěžovali koncem loňského roku.

Prunéřov je osmnáctý největší producent emisí oxidu uhličitého v Evropě. Za rok vychrlí tolik emisí CO2, co všechna osobní auta v Česku dohromady. Ministerstvo životního prostědí a vlastník elektrárny - firma ČEZ - vedou už roky spor o to, kolik emisí bude v budoucnu elektrárna vypouštět. ČEZ chce rekonstruovat Prunéřov nejlevnějším možným způsobem, ministerstvo ale stále neřeklo, zda to povolí.

Přestavba Prunéřova se má uskutečnit v letech 2011 až 2013, bude stát přes 20 miliard a životnost elektrárny prodlouží až do roku 2025.

Ministerstvo mělo svůj verdikt oznámit včera po poledni a svolalo k tomu i tiskovou konferenci. Na poslední chvíli ji ale zrušilo. Úředníci prý stále ještě zvažují všechna pro a proti a budou chtít po ČEZ další podklady.

Navíc teprve včera na resort oficiálně dorazila stížnost Mikronésie. Malý ostrovní stát v Tichém oceánu se bojí, že až se Prunéřov rozšíří, bude produkovat ještě víc plynů, ještě víc přispívat ke globálnímu oteplování a státeček tak zmizí pod vodou. "Stížnost dorazila dopoledne. Má pět stran a je v angličtině. Musíme si ji nechat přeložit a v konečném stanovisku k ní přihlédneme," řekla včera HN mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Samo ministerstvo přitom stále váhá. Například v pondělí se úředníci radili až do noci.

"Zvažovali jsme všechna pro a proti. Při závěrečných diskusích jsme ale zjistili, že existují ještě další skutečnosti, které je potřeba vzít v úvahu. Musíme ještě vyhodnotit působení záměru na klima, doplnit informace o emisích CO2 a celkové zatížení území," říká Roubíčková. Spekulace, že za zdržení může nátlak ČEZ, ale odmítá. Právě v jeho zájmu ale je, aby proces posuzování vlivu na životní prostředí (v unii je známý pod zkratkou EIA) prošel pokud možno hladce a ČEZ tak mohl svou elektrárnu rozšiřovat levněji, i když méně ekologicky. ČEZ se netají tím, že na ministerstvu za Prunéřov lobbuje.

"Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," argumentuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Ovšem pokud při rozšíření elektrárenských bloků použije ČEZ horší technologie, pak čistá účinnost, tedy míra, s jakou se skutečně využije spalované uhlí, se zvýší jen na 39 procent, místo 42 procent, která jsou normou v EU.

Proti tomu se bouří například Greenpeace, kterým vadí, že levná rekonstrukce Prunéřova ještě víc zatíží už tak zdrancované životní prostředí na Ústecku. Plyny z Prunéřova ničí lesy v přilehlých Krušných horách a u lidí zvyšují riziko nádorových onemocnění.

Spor o rekonstrukci Prunéřova se ovšem táhne už od doby, kdy byl ministrem životního prostředí Martin Bursík, který také platil za největšího odpůrce levnější verze prunéřovské přestavby. Jeho nástupce Ladislav Miko už byl ve svém postoji svolnější a současný ministr Jan Dusík je podle Bursíka zatím k povolení nejpřístupnější.

Ministerstvo ještě neví, kdy stanovisko vydá, prý ale v co nejbližším možném termínu.


Prunéřov je v provozu od roku 1967

Gigant

Elektrárny Prunéřov I a II jsou největším uhelným elektrárenským komplexem
v ČR

Prunéřov I

- byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968
- v letech 1987 až 1992 prošly čtyři bloky rekonstrukcemi a zbývající dva byly začátkem 90. let odstaveny
- v letech 1996 až 1997 byla elektrárna odsířena

Prunéřov II

- elektrárna Prunéřov II s pěti 210 MW byla uvedena do provozu v letech 1981 až 1982 - v letech 1996 až 1997 byla odsířena

Zdroj emisí

-prunéřovská elektrárna vypouští 10 milionů tun oxidu uhličitého ročně
- je osmnáctým největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě
- ekologové tvrdí, že ČEZ trvale odmítá použít na rekonstrukci Prunéřova nejlepší dostupnou technologii

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz