Geologové velké zemětřesení na Haiti očekávali. Jen nevěděli, kdy přijde

Velkým problémem haitské metropole je špatný technický stav budov. I ten mohl mít podíl na vysokém počtu obětí zemětřesení.

Ohromná katastrofa, město prakticky srovnané se zemí, situace horší než ve válečné zóně. Tak popisují svědci z místa situaci v Port-au-Prince, hlavním městě Haiti, které v úterý zasáhlo silné zemětřesení. Nemocnice jsou přetížené, svět slibuje pomoc a zatím je situace natolik nepřehledná, že úřady nevydaly žádné odhady počtu obětí ani výše materiálních škod.

Úder přírodních živlů však nepřišel z čistého nebe. "Obávali jsme se toho. Problém je, že tyto jevy mohou být v nečinnosti a "spát" stovky let. Je velmi obtížné předpovědět, kdy se objeví," řekl CNN Paul Mann z Univerzity v Texasu.

Ten přitom se svým týmem vědců před "významným seismickým rizikem" v oblasti varoval už ve studii publikované v březnu 2008. "Je to seismicky velmi aktivní zóna, geologové by neměli být tímto zemětřesením překvapeni," doplňuje ho další z autorů studie Jian Lin z Institutu Oceánografie Woodse Hola v Massachsetts.

Čtvrť zmizela v mracích prachu

Jenomže chudé a politickou nestabilitou zmítané Haiti se jen těžko může na živelné katastrofy připravit

"Zranitelnost zemí se zvyšuje s nízkou rozvinutostí, chudé země nemají propracovaný záchranný systém. U nás hasiči, lékaři i policisté vědí, co v podobných případech dělat, tam ne," řekla iHned.cz Irena Klimková, koordinátorka humanitární pomoci na Haiti Arcidiecézní charity Olomouc. "Počet obětí také zvyšuje to, že je tam strašně moc lidí na malém prostoru," dodává.

Většina budov v hlavním městě Port-au-Prince je navíc postavena na velmi chatrných základech.

"Bylo okamžitě zřejmé, že úterní otřesy na Haiti budou strašnou katastrofou," píše přispěvatel vědecké rubriky serveru BBC Jonathan Amos.

"V případě průmyslových států jsou budovy v zónách častých otřesů postaveny na tlumících systémech, které umožňují přestát záchvěvy...Ale prosté betonové stavby v Port-au.Prince se při stejně silném cloumání zhroutí," vysvětluje Amos.

Jeho slova potvrzuje i Karel Zelenka, ředitel haitské pobočky organizace Catholic Relief Services. Ten listu Washington Post řekl, že nejvíce postižené jsou chudinské čtvrti. Například čtvrť Carrefour, kterou obývá přes 400 tisíc lidí, prakticky zmizela v mracích prachu.

Silně poničená je ale také čtvrť Pétionville, kde žijí diplomaté a bohatší Haiťané.

Chatrné stavby

Právě velmi laxní přístup k dodržování stavebních předpisů je jedním z dlouhodobých problémů tohoto nejchudšího latinskoamerického státu. Na podzim 2008 si zřícení školy právě v Pétionville vyžádalo téměř sto obětí a 150 zraněných, krátce poté navíc částečně spadla i další škola v zemi.

Incident nebyl nikdy pořádně vyšetřen, přitáhl ale pozornost ke katastrofálnímu technickému stavu domů i veřejných budov. "Lidi si tady všechno staví bez ohledu na předpisy, normy, chybí jim základní znalosti. A nikdo je v tom nezastaví," řekl tehdy listy Miami Herald místní stavební inženýr Patrick Figaro.

Kritickou situaci přiznal i starosta Port-au-Prince, který v reakci na incident v Pétionville označil 60 procent budov v hlavním městě za nebezpečné i v klidovém období. "Nejsou tu žádné standardy," potvrdila kritickou situaci tehdejší premiérka Pierre-Louisová.

Podle prezidenta René Prevala za vše může nejen chudoba, ale i časté střídání vlád a režimů. "Pokaždé, když přijde období politické nestability, vznikne nějaký slum. Pokaždé můžete vidět lidi, jak míří do kopců a dělají si tam, co se jim zachce," komentoval kritickou situaci prezident.

Navzdory tomu všemu měla haitská metropole při zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály, které udeřilo v úterý odpoledne (krátce před půlnocí středoevropského času), výhodu alespoň v jednom ohledu. "Port-au-Prince nemá výškové budovy," upozorňuje Paul Mann. "Většinou tam mají spíš nižší domy. A to pro ně mohlo být velké štěstí," zdůraznil geolog.