zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rok Tygra: nic moc pro tygry

13.02.2010
Příroda
Rok Tygra: nic moc pro tygry
Nastupující čínský rok nepřináší kočkovité šelmě nic dobrého. Tygři jsou stále žádanějším artiklem.

O největší kočkovité šelmy, tygry ussurijské, už dnes není velký zájem, říká Evžen Kůs z pražské zoo. V zajetí se totiž tyto majestátní kočky množí >>jako králíci<<, jak se vyjádřil jeden Kůsův zahraniční kolega.

Jak jednoduché je toto zvíře odchovat (byť ne vždy dlouhodobě chovat), dokládají i téměř neuvěřitelné odhady množství těchto zvířat v majetku soukromých majitelů. Jen v severní Americe žije podle odhadů deset až dvanáct tisíc tygrů v >>domácím vězení<<. Ve zbytku světa se v zajetí chová odhadem jistě více než 6000 kusů.

Na svobodě se přitom po celém světě nepohybuje patrně více než 3500 jedinců všech poddruhů tygra. Velká část z nich přitom žije na malých, izolovaných ostrůvcích původní krajiny obklopených mořem lidmi spravované země. A v ní pro nebezpečné šelmy není mnoho místa.

Kočky a bronz

Jen na indickém subkontinentu žilo před sto lety jistě několik desítek tisíc velkých koček. Vinou lovu, pytláctví a úbytku přirozeného prostředí stavy prudce klesaly až do 70. let, kdy odhady hovořily o 1200 zvířatech. V té době Indie za mezinárodní pomoci spustila program záchrany těchto šelem. I přes jeho nedostatky se o 20 let později počet tygrů v rezervacích téměř ztrojnásobil.

Pak přišla změna. V Indii se tygři znovu dostali na mušku pytlákům. Hospodářská konjunktura po roce 2000 totiž vedla k probuzení nejen trhu s nerostnými surovinami, ale také se surovinami k výrobě léků tradiční asijské - především čínské - medicíny. A do řady z nich patří některá část tygřího těla.

Ani vous nazmar

Například na prášek rozemleté kosti jsou údajně účinné proti zánětům a bolesti, ale také posilují svaly, šlachy a samozřejmě i kosti. Své použití najdou i srst, oční bulvy a nepříliš překvapivě i penis zvířete, které je nejen podle čínských představ ztělesněním síly a moci.

Kvůli zvýšené poptávce začaly počty indických tygrů rychle klesat. V roce 2008 jich bylo asi 1400 kusů. Ve dvou z více než čtyřiceti indických >>tygřích rezervací<< už žádní tygři nežijí, a dalších deset o své prominentní obyvatele brzy přijde, odhadují indické úřady a ochranářské organizace.

I proto, že případů pytláctví v posledních měsících přibývá. V roce 2009 správci národních parků objevili celkem 86 prokazatelně nelegálně ulovených zvířat. Toto číslo je téměř nepochybně hrubým podhodnocením skutečného vývoje, přesto je to dvakrát více než za rok 2008. A jen během prvních dvou týdnů letošního roku objevili strážci mršiny čtyř další ulovených zvířat.

Svůj podíl na zvýšení aktivity pytláků má podle odborníků i příchod nového čínského roku ve znamení Tygra, který začíná 14. února. Ten nepochybně zvedá poptávku po přípravcích z jeho symbolického patrona.

Čínská prohibice

Nelze ovšem říci, že čínské úřady jenom nečinně přihlížejí. Od roku 1993 v zemi platí zákaz obchodování s tygřími produkty, který se ale do značné míry míjí účinkem. Výmluvněji než počty zabavených zásilek na hranicích, jejichž podíl na celkovém objemu obchodu lze odhadnout jen těžko, o tom svědčí klesající stavy indických tygrů.

V blízké době se poptávka patrně nesníží. Tradiční medicína je nedílnou součástí zdravotního systému nejlidnatější země světa. Zdravotní péče západního typu je stále mimo dosah finančních velké části obyvatel Číny.

A i když se některé skupiny léčitelů a lékařů držící čínské tradici pokoušejí své zákazníky přesvědčit, že za tygří suroviny lze najít adekvátní náhradu jinde (například používat místo tygřích kosti některých hlodavců), tradice se mění jen obtížně. Navzdory tomu, že velká část >>tygřích<< přípravků v tradičních asijských lékárnách je ve skutečnosti podle oborníků z kozích kostí.

Chovatelé na pomoc?

Někteří čínští biologové a podnikatelé nabízí jinou cestu ze současné situace. Chtějí zaplavit trh tygřími produkty z >>velkochovů<<. S tímto záměrem vzniklo ještě před zákazem obchodu v Číně několik stanic, ve kterých dnes žije přes 4000 zvířat.

Jejich zakladatelé počítali s možností výdělku z legálního obchodu. Dosavadní zkušenosti naznačují, že podniky by mohly během deseti až patnácti let odchovat přibližně 100 tisíc šelem.

Po zákazu z roku 1993 se tyto farmy musejí spoléhat do značné míry na příjem z turistiky a alespoň některé oficiálně fungují jako výzkumné či chovné stanice. Ročně do nich přijíždí miliony návštěvníků, kteří mohou být například svědky vypuštění dobytčete do výběhu s několika zvířaty.

Jak ale opakovaně ukázali (především zahraniční) novináři a ochranáři, podniky také podle všeho prodávají suroviny k výrobě tygřích přípravků, například >>zdravotních<< alkoholických nápojů s tygřími kostmi.

Nejméně v jednom případě také molekulárně genetické analýzy prokázaly, že stanice prodávala tygří maso k přímé konzumaci.

Ochránci přírody, ke kterým se přidala i Světová banka jako nový vedoucí mezinárodní iniciativy na záchranu tygrů (Global Tiger Initiative), tvrdí, že tyto stanice jenom dále udržují poptávku po tygřích produktech a dále přispívají k jejich mizení z přírody.

Kritici poukazují na to, že lov především v chudých oblastech bude vždy levnější než chov. Navíc průzkumy mezi uživateli tradiční čínské medicíny naznačují, že zákazníci dávají přednost přípravkům z divokých tygrů a jsou ochotni za ně připlácet.

V poslední době se zdá, že hlasy oponentů vítězí. Čína slíbila na začátku letošního roku, že zpřísní dohled na tygřími chovy i nad černým trhem.

Mizivá ruská naděje

Jak ukázal odraz indické populace ode dna v 70. letech, zlepšení početního stavu tygřích populací mohou přinést i administrativní rozhodnutí. Jistou naději v tomto ohledu skýtají dva letošní >>tygří summity<<.

První proběhl už v lednu v Thajsku. Sešli se na něm ministři dvanácti asijských zemí, kde zvířata žijí, a Ruska. Během akce plánovali program na zářijové setkání v Rusku, kde má být účast ještě exkluzivnější. Mimo jiné přijede i Vladimír Putin, který si jako vzor mužnosti vzal ochranu těchto šelem za svou.

Na programu setkání bude prohloubení mezinárodní spolupráce při ochraně zvířat, ale i navyšování národních prostředků v rámci jednotlivých států. Všechna tato opatření jistě mohou přinést výsledky.

Pokud ovšem sliby vlád a organizací, jako je Světová banka, vydrží déle než do konce roku Tygra.

AUTOR: Matouš Lázňovský

Na co pomůže tygr
- Téměř na všechno, ale jen za správných okolností. >>Univerzálně účinné, přesně dávkované recepty v čínské medicíně neexistují,<< říká sinolog Martin Kříž ze serveru www.cinsky.cz.
- Na prášek rozemleté kosti jsou údajně účinné proti zánětům a bolesti. Mají také posilovat svaly, šlachy a samozřejmě kosti. Své použití najdou i oční bulvy a srst.
- Sušený tygří penis se může míchat se zázvorem pro zvýšení potence či tygří žluč společně s morušovými housenčími parazity podávat ke zvýšení účinku léčby vleklých zánětů a alergií.

86 tygrů
bylo loni prokazatelně nelegálně uloveno v indických národních parcích.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí