Rozeznat pravý olivový olej od falšovaného není tak snadné, jak by se snad mohlo zdát. Někdy je to možné spolehlivě zjistit jen za pomoci laboratorních analýz. V obchodech bychom se však měli spolehnout na to, že kvalita je důsledně kontrolována a oficiálně doložena.
Při nákupu olivového oleje hraje velkou roli již samotný materiál obalu. Extra panenský a panenský olej je prodáván převážně ve skleněných lahvích, které ve spojení s lákavou etiketou působí už samy o sobě atraktivním dojmem.
Olivový olej je velmi citlivý na světlo, proto bychom měli dávat přednost lahvím s tmavým zabarvením před průhlednými a světlými. Doma bychom ho pak měli uskladnit na tmavém a chladném místě.
Barva a hustota "tekutého zlata" již tak směrodatná není. Může se totiž velmi lišit v závislosti na podmínkách pěstování a sklizně oliv i způsobu jejich zpracování. Podle barevného odstínu tedy nelze usuzovat na kvalitu oleje.
Označení "Light olive oil" upozorňuje na lehké, svěží zabarvení oleje. Nevypovídá tedy samozřejmě o nižším obsahu tuku, jak jsme zvyklí u jiných výrobků.
Nemusí nám vadit ani případný zákal nebo usazeniny. Vznikají podchlazením oleje během skladování v obchodech a při pokojové teplotě se zase spolehlivě rozpustí.
Údaje na etiketě jsou pro nás nejdůležitějším vodítkem, měli bychom jim tedy věnovat dostatek pozornosti.
V první řadě by nemělo chybět přesné označení druhu oleje, který může být "extra panenský", "panenský" nebo jenom "olivový". Oleje označené jako olivové, "olive oli" nebo "olio d´oliva", bývají směsí olejů, nejčastěji rafinovaného a panenského, a mohou být chemicky upraveny. Informovat by nás o tom měl nápis "Made from refined olive oils".
Prostým vylouhováním zbytků z výroby olivového oleje vzniká olej z pokrutin, zvaný "POMACE" nebo "SANSA d´oliva". Jistě vás nepřekvapí, že konzumací tohoto druhu oleje neposloužíme ani svým chuťovým buňkám, ani svému zdraví!! (Přesto jsou jej supermakety plné..)
Acidita neboli kyselost vypovídá o obsahu volných kyselin, které nepříznivě ovlivňují celkovou kvalitu oleje. Tento číselný údaj je tedy pro nás jednoznačným vodítkem. Najdeme ho u panenských olejů a bývá někdy uveden přímo jako "Ukazatel kvality".
Nejlepší produkty by neměly obsahovat více než pouhé 1 % těchto kyselin. Při aciditě pod 0,3 % můžeme mluvit o vynikajícím oleji.
Nezapomeneme si prohlédnout dobu trvanlivosti, která by neměla být delší než 18 měsíců od data výroby. Olivový olej je poměrně trvanlivý, takže nám v zavřené lahvi po tuto dobu bez problémů vydrží. Po otevření však začne ztrácet svoji výraznou chuť.
Olej se doporučuje spotřebovat v ideálním případě do jednoho roku, nejpozději však do dvou let ode dne plnění.
Zkušenost určitě většinu z nás naučila nedůvěřovat příliš nízké ceně výrobků. V případě olivového oleje to platí dvojnásob a rozhodně bychom neměli váhat připlatit si za kvalitu.
U panenských olejů můžeme jako podezřele nízkou označit cenu pod 100 Kč za půl litru, u rafinovaných olejů je zase zbytečné platit více než 50 Kč za jeden půllitr.
ZDROJ: www.vareni.cz, kráceno, upraveno
