Daniel Anýž: Příroda přeje připraveným
V souvislosti se zemětřeseními používají seizmologové jiný jazyk než obyčejní lidé. Svět mluví o počtech obětí, geologové malují posuny litosférických desek, měří intenzitu a množství uvolněné energie. V řeči geologů bylo zemětřesení, které o víkendu zasáhlo Chile, jedním z největších zaznamenaných "megaotřesů". Uvolnilo se 500krát více energie než před nedávnem na Haiti, kde šlo i z hlediska síly o průměrné otřesy, které někde po světě přístroje zachytí jednou do měsíce.
Takové statistiky jsou vůči obětem a pozůstalým cynické, zbytečné. Jenže jsou zde také čísla, která vysvětlují tragický nepoměr, proč v Chile přišly o život řádově stovky lidí, zatímco na Haiti statisíce. Stačí jen dva údaje. V korupčním indexu organizace Transparency International je Chile na 25. místě, Haiti na 168. V indexu svobody ekonomického prostředí, který sestavuje washingtonská Heritage Foundation, je Chile desátou nejotevřenější zemí světa, Haiti je o více než 130 příček hlouběji.
Haitský stát - nestát je extrémním příkladem nefunkčního ekonomického a společenského prostředí, kde si nejen nelze vynutit dodržování stavebních norem, ale na kvalitní budovy by navíc rozvracené hospodářství a zkorumpovaný podnikatelský sektor ani neměly peníze. Na světě je ovšem ale celá řada jiných zemí a míst, kde síla přírody může udeřit do krajně vratkých základů.
Odkud příště přijdou zoufalé zprávy o obětech? Lima, Istanbul, Teherán, Jakarta...? A nejde jen o zemětřesení, ale i možné další přírodní katastrofy, kde se tragické dopady násobí tím více, čím méně státní síly, v ekonomice a v zákonech, postižená země má.
Litosférické desky jsou obrovské švy v zemské kůře. Svět je ale rozdělen i podle toho, jak extrémním jevům dokáže už dopředu čelit a jak se vyrovnává s jejich následky. S přibývajícími údery přírody se může tato propast jen prohlubovat. Svět čeká nové rozdělení. Na připravené a na ty bezmocné.