Když oni Češi tak milují ptáčky

Mezi Bzencem a Rohatcem na jižním Moravě se nachází velmi mírně zvlněná rovina. Přesto by se tu snad měl vybudovat nejdelší (šestikilometrový) tunel v Česku. Spolu s dalším, dvoukilometrovým tunelem má být součástí rychlostní silnice R55, údajně proto, aby ochránil tamní ptačí rezervaci. Tolik strohá zpráva z tisku. Dílo bratru za 12 miliard korun si zaslouží dát do evropského, ba i globálního kontextu, aby naše láska k infrastrukturním projektům, zdůvodněná jednou jihomoravskou ptačí rezervací s šesti evropsky chráněnými druhy ptáků, lépe vynikla.

Podle údajů Evropské komise je v rozpočtu Evropské unie v letech 2007 - 2013 na různé zásahy na území ptačích rezervací ve všech členských zemích v Evropském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) pamatováno částkou asi 577 milionů euro, při současném kurzu necelých 15 miliard korun. Specificky na ochranu biodiverzity a přírody jsou určeny také zdroje v Evropském fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a v Kohezním fondu, přičemž celková suma pro celou Unii a období činí 2,719 miliardy euro. A najdou se i další peníze. Dohromady se částka teoreticky využitelná na ochranu přírody a evropské biodiverzity blíží, dejme tomu, zhruba 100 miliardám korun. Vzhledem k tomu, že je ptačích rezervací v EU kolem 25 000, na jednu připadají za celé období v průměru tak čtyř miliony korun českých. Jinak řečeno, tunely v Bzenecké Doubravě představují náklad, jenž vydá za tři tisíce jiných ptačích rezervací, což je samozřejmě jenom ilustrativní propočet, neboť projekty na ochranu evropské p řírody a biodiverzity se jistěže nemusejí odehrávat zrovna tam. Nepochybujte o tom, že trasu rychlostní komunikace lze samozřejmě vést mimo území ptačí rezervace, žádné idiotské tunely pochopitelně nestavět - a hodně miliard ušetřit.

A teď ten globální kontext. Roční rozpočet Kenya Wildlife Service (KWS), organizace, která má na starosti správu drtivé většiny chráněných území v Keni, činí v přepočtu něco přes miliardu korun. Nepokoje po volbách v roce 2008 připravily KWS o polovinu příjmů vzhledem k poklesu mezinárodní turistiky, a tak budou její manažeři objíždět svět se žádostí o naplnění nadačního fondu částkou 100 milionů dolarů do deseti let. Výnosy z něj by měly posílit finanční stabilitu KWS. Zmiňuji to jenom proto, aby bylo jasné, že ty dva vypečené tunely na Bzenecku by mohly saturovat takový keňský nadační fond jenom šestapůlkrát. Mluvíme o zemi, jíž se z hlediska biodiverzity hned tak něco nevyrovná, tak třeba denní rekord v Keni je 342 pozorovaných druhů ptáků (jeden velký "birder" uvádí na internetu svůj český rekord 92 druhů).

Není to láska k ptáčkům, není to občas nevyhnutelný konflikt mezi ochranou přírody a potřebami ekonomického rozvoje včetně dopravní infrastruktury, což je v Česku ale opravdu hodně špatně. I s tou nesrovnatelně slabší biodiverzitou oproti Keni by se jeden holt smířil. Ale ta ztráta jakéhokoli smyslu pro míru a proporce, s níž se tady hospodaří s veřejnými penězi, to je to, co doopravdy bere dech.


Miroslav Zámečník
Autor je ekonom