Ve slévárenství se klade velký důraz na ekologii

Uplynulé desetiletí lze charakterizovat jako "dekádu kvality", během něhož se české slévárenství dokázalo vypořádat s problémem kvality odlitků, která se už dostala na evropskou úroveň.

Naštěstí se nenaplnily pesimistické představy z počátku 90. let minulého století, podle nichž se měly slévárny u nás zavírat anebo se suroviny pro slévárenskou výrobu dovážet ze zahraničí. Zbývá nicméně řada problémů, které se ve slévárenství v České republice dosud řeší nedostatečně, přinejmenším ve srovnání s ostatními zeměmi EU, hlavně těmi na západ od nás. Zřejmě nejproblematičtější je otázka plnění ekologických kritérií, a to jak obecných, tak těch, které předepisuje EU.

V povědomí mnoha lidí figuruje slévárenství jako obor, spojený s namáhavou fyzickou prací, s prací v nečistém prostředí škodlivém pro zdraví, se znečišťováním životního prostředí - prostě je to podle vžitých představy obor, od kterého je lépe držet si odstup.

Zlepšení přináší nejen automatizace a IT

Mnohé z těchto představ se udržují řadu desetiletí, a již neodpovídají skutečnosti. Hlavně ve velkých a v nově vybudovaných slévárenských kapacitách jsou instalována zařízení podstatně omezující ve vzduchu výskyt nezdravých chemikálií vznikajících při licích procesech a při formování - a nejde jen o známé odsávání.

Velký díl inovací ve slévárenství se v posledních hlavně dvou desetiletích zaměřil právě na zlepšení pracovních podmínek ve slévárnách. K tomu přispívá i rozsáhlá automatizace, včetně požívání robotů, a i to, že mnohé zdraví nebezpečné pochody dnes neprovádějí slévači v bezprostřední blízkosti pánví se žhavým kovem, nýbrž zařízení vybavená IT operující z bezpečné vzdálenosti.

Hledisko udržitelného rozvoje

Přesto zbývají k řešení mnohé přetrvávající těžkosti, např. manipulace s odpady při slévárenské výrobě a nevyřešená otázka jejich dostatečné recyklace. Mnoho vhodných řešení již bylo v teoretické rovině vypracováno.

Za všechny uveďme studii Doc. Ing. Růženy Petříkové, CSc., o vztahu mezi kvalitou a ekologií ve slévárenské výrobě, hodnotící její současnost a budoucnost z hlediska moderních průmyslových technologií a trvale udržitelného rozvoje a šetření přírodních zdrojů.

Investice, peníze

Nejvíce záleží na dostatku financí pro ekologické programy, další ekologizace slévárenství je nutně spojena s určitými investicemi, a těmi současná hospodářské recese neoplývá. Přesto je ale dobré to, že problém je identifikován a "zmapován", a že se o něm ví. S investicemi se bude muset dříve či později pokračovat už proto, že na české slévárny tlačí ekologické zákonodárství EU. Ostatně mnoho opatření ke zlepšení pracovních podmínek a prostředí, v němž se slévači pohybují, lze pořídit i bez větších peněžních výdajů, a to vhodnými technicko-organizačními postupy.