Bio stagnuje. Nikdo vlastně neví, proč ho kupovat

Jedna z nejviditelnějších proher skvělé ideje s marketingem a lobbingem je u nás dle mého značka Bio. Idea stará přes sto let, o harmonické produkci potravin a udržitelnosti kvalitního životního prostředí, se proměnila v nechtěný problém. Dnes, skoro dvacet let poté, kdy Evropské hospodářské společenství přijalo první závaznou normu a uznalo ekologické zemědělství, jsme v situaci, kdy se na nás bio valí ze všech stran, ale nikdo vlastně neví proč ho kupovat a co znamená. Zatímco v posledních letech stát investoval do absurdní značky Klasa takřka miliardu korun, tak do značky Bio - státem garantované značky kvality - zcela zanedbatelných pár desítek milionů, a to ještě jen díky tomu, že dostal polovinu peněz z Bruselu. Je pozoruhodné, že existuje jednak Bio značka státní a pak ještě její výřez, který používá jedna z privátních kontrolních a certifikačních společností. Marketing a podvod namísto kvality, chuti a vlivu na životní prostředí jsou atributy zmiň ované nemalou částí veřejnosti. Zadání ze Státního zemědělského intervenčního fondu a Ministerstva zemědělství (MZe) stále dokola obsahují stejná klišé a namísto obsahu definují formáty a materiály, které mají být dodány. Doslova a do písmene. Je alarmující, že v celé mašinérii MZe se problematikou, která je prioritní v rámci zemědělské politiky EU, zabývá zhruba desítka úředníků v pozici Davidů proti Goliášům, Bio proti Klasa. Možná že právě z této neutěšené situace vyrostl fenomén, kterému se jedni smějí, druzí nevěří. Možná i proto je náš trh zahlcen dovozovými bioprodukty, které by před pár lety toto označení vzhledem ke svému složení mít nemohly. Asi i proto zažívá boom bedýnkový systém, díky němuž je možné, skoro zázrakem, se dostat k produktům vypěstovaným českými ekozemědělci. Osobně jsem zvědavý, zda se i u nás zvedne hlas opravdových "biařů" mezi českými producenty a zpracovateli a stejně tak jako třeba německý svaz Bioland vytvoří vlastní nové kvalitativní parametry značce, která tak skvěle začala, ale bohužel zatím velice špatně končí.

AUTOR: Tomáš Průša
managing director, Saatchi & Saatchi