Zelení byznysmeni, spojte se

Skupina českých ekologických organizací představila minulý týden ambiciózní projekt Chytrá energie, který je de facto alternativním návrhem ke Státní energetické koncepci. Zpracování takto široce pojatých koncepčních materiálů by v ideálním případě mělo být výsledkem jakési státem moderované, avšak nikoli direktivně řízené celospolečenské diskuse, do níž vstupují nejen ministerští úředníci a politici, ale i zástupci byznysu, nevládních organizací, think-tanků, akademické sféry a dalších složek společnosti. Výsledkem by mělo být něco, s čím se může na základě poučeného názoru ztotožnit drtivá většina veřejnosti.

Není ovšem žádným tajemstvím, že dominantní vliv na tvorbu energetické koncepce v ČR má energetický průmysl, jehož přirozeným zájmem je hlavně vyrábět a prodávat energii. Přistoupíme-li na tento styl uvažování, pak je samozřejmě potřebné se bavit i o dostupnosti paliv, a tedy i o případném prolomení limitů na těžbu uhlí v Ústeckém kraji.

Největší přínos Chytré energie je právě v tom, že se na celý problém dívá opačně. Nebere vysokou spotřebu v ČR jako dogma. Vychází z přesvědčení, že naší zemi nejvíce prospěje, když ušetříme co nejvíce energie a zbytek v co největší míře vyrobíme z malých obnovitelných zdrojů. Ekologické organizace odvedly velký kus práce, když v Chytré energii představily celou paletu opatření sahajících od energetických úspor v budovách, elektrospotřebičích, průmyslu a dopravě až po nejrůznější typy podpory pro obnovitelné zdroje.

Jistě, mnohá opatření v Chytré energii jsou naznačena zatím jen povrchně a budou potřebovat odborné rozpracování. Ale právě proto je klíčové, aby se do debaty o energetickém směřování ČR více zapojil zelený byznys - podniky, které už dnes disponují nejrůznějšími úspornými a čistými technologiemi a řešeními. Zelený byznys je ze své podstaty velmi fragmentovaný. Jednotlivé firmy se soustředí hlavně na "utrhnutí" co největšího dílu koláče (v současnosti představovaného zejména miliardami v programu Zelená úsporám), ale méně už na to, aby se celý koláč dlouhodobě zvětšoval. Zároveň je ale tato decentralizace i největší výhodou zeleného byznysu. Je rozprostřen po celém území a profitují z něj jak města, tak venkov. A výrazně přispívá ke snižování nezaměstnanosti.

Je proto třeba, aby přes svou fragmentaci a různorodost zelený byznys v klíčových koncepčních otázkách našel společnou řeč a vystupoval jednotně. Ačkoli ještě stále máme v porovnání se Západem co dohánět, leccos už se v ČR děje. Vznikají nové profesní asociace zaměřené na různé aspekty zeleného byznysu, stávající sdružení těmto tématům přikládají čím dál větší váhu a pořádá se čím dál více konferencí a seminářů zaměřených tímto směrem. Jen houšť a větší kapky! Zelený byznys je totiž odpovědí na otázku, jak dosáhnout udržitelné budoucnosti bez špinavé energetiky a bourání obcí, aniž bychom přitom museli přestat svítit, topit a jezdit - zkrátka aniž bychom se museli vrátit "zpět na stromy".

Ondřej Šrámek
Autor je manažerem firmy Knauf Insulation, zabývající se tepelnými izolacemi