ČEZ tak nakonec dostal potřebné povolení pro kontroverzní projekt uhelné elektrárny.
Ekologové prohráli: Ministryně řekla ano obnově Prunéřova podle scénáře ČEZu
Šéfové elektrárenské společnosti tak mohou být v klidu. Po měsících tahanic o to, jak by měla vypadat nová uhelná elektrárna v Prunéřově, je konečně jasno.
Nová ministryně životního prostředí Rut Bízková podle očekávání vydala souhlasné stanovisko s obnovou elektrárny Prunéřov. Bízková ve čtvrtek na tiskové konferenci oznámila, že ministerstvo vydalo souhlasné stanovisko ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II společnosti ČEZ.
"Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad hodně složitý," podotkla Bízková. "Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu," dodala.
Zelení zůstali sami
Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je rozhodnutí MŽP velkým vítězstvím firmy ČEZ nad zdravím lidí a životním prostředím. "Je smutnou zprávou pro veřejnost, že zelení zůstali jedinou stranou, která odmítá rekonstrukce elektráren pomocí technologií z poloviny 80. let," uvedl v reakci.
Posouzení modernizace elektrárny bylo velmi kritizováno především ze strany ekologických organizací, které žádaly použití kvalitnější technologie. Kvůli projektu úplně stejné elektrárny v Prunéřově se strhla politická válka, která nakonec stála i ministerské křeslo předchůdce Bízkové Jana Dusíka.
Právě za něj ale již bylo kladné stanovisko připraveno. Projekt má i podporu hlavních politických stran. "Pro zamítnutí není důvod," řekl již dříve ekonomický expert ODS Martin Kocourek (zároveň šéf dozorčí rady ČEZ za ministerstvo financí). "MŽP mělo k projektu ČEZ už dávno vydat souhlasné stanovisko," přizvukoval mu začátkem dubna stínový ministr průmyslu za ČSSD Milan Urban.
Spor ekologů a firmy ČEZ o modernizaci elektrárny Prunéřov tak nakonec rozhodla žena, která v 90. letech pro energetický gigant pracovala. Podle informací HN patřila na úřadu dlouhodobě mezi zastánce varianty, kterou prosazuje společnost ČEZ. S rychlým rozhodnutím tak zřejmě nebude mít problém. Na rozdíl od bývalého ministra Jana Dusíka, nominovaného do vlády zelenými.
Dopady na ovzduší
Co projekt v Prunéřově znamená pro občana? Podle DNV vypustí levnější elektrárna plánovaná ČEZ do ovzduší ročně o 205 tisíc tun CO2 více než nejlepší technologie. Ročně u nás ale uniká do ovzduší 140 milionů tun tohoto plynu. Prunéřov navržený ČEZ za 25 let životnosti vyprodukuje 5 milionů tun CO2. Necelá čtyři procenta ročního objemu emisí v zemi. Odůvodňuje to ekologickou válku?
Ekologové podezírají ČEZ z toho, že emisní parametry v Prunéřově nedodrží. Třeba tím, že ho bude provozovat déle, než slibuje. To si ale stát musí být schopen ohlídat.
Jak Dusík, tak jeho nástupce Šebesta HN sdělili, že ministerstvo s ČEZ jedná o limitech emisí, jež firma bude muset dodržovat. "Vyšší emise v novém Prunéřově vykompenzujeme nižšími emisemi na jiných zdrojích," slibuje i ředitel ČEZ Vladimír Hlavinka.
Pokud tato dohoda nakonec projde - což je velmi pravděpodobné, bude už jen na České inspekci životního prostředí, aby dokázala vlivnou firmu kontrolovat a nedovolila jí stanovené limity překročit.