Pátek, 29. března 2024

Velké tendry státních lesů malé firmy nezničí

Velké tendry státních lesů malé firmy nezničí

První bitvu o historicky největší tendry na lesnické práce sice ministerstvo zemědělství vyhrálo, ale válka trvá dál. Antimonopolní úřad povolil státní firmě Lesy ČR v soutěži za 16 miliard korun pokračovat, jenže nastane tvrdá diskuse o úpravě jejích podmínek. Také ekologové chystají na pondělí 10. května velkou demonstraci, nadále se bouří část soukromých firem i politické strany.

"Tendry nikoho nediskriminují, a státním lesům rozhodně nehrozí vytunelování a zničení," tvrdí v rozhovoru pro HN ministr Jakub Šebesta.

HN: Proč trváte na principu tendrů - plně přenechat soukromým firmám, jež pracují pro státní Lesy, i obchod s vytěženým dřevem?

Kritikům nerozumím. Nejspíš se teď před volbami chtějí zviditelnit. Vždyť tendry nejsou záležitostí posledních týdnů. Nejlepší způsob hospodaření ve státních lesích se projednává už od roku 2007. A po řadě diskusí a analýz se došlo k tomu, že nechat obchodování s dřevem na firmách je nejvýhodnější způsob pro stát i ty firmy. Souhlasila s tím i zastřešující Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů.

HN: Části firem je uvolnění trhu s dřevem "proti srsti". Tvrdí, že jsou pro navržený systém, ale stát by podle nich měl obchodovat část dřeva ve své režii. Namítají, že by se tak část dřeva měla udržet doma, pro tuzemské využití.

S tím přece nemohu souhlasit, to je proti tržním pravidlům. Pokud chce dřevo získat domácí zpracovatel, musí nabídnout lepší cenu, aby surovinu nekoupil vývozce.

HN: Malí zpracovatelé dřeva zase tvrdí, že na ně zakázky nezbudou, smlouvy prý získají jen velcí podnikatelé. Budou malí mimo hru?

Už jsme upravili tendry tak, že necháme deset procent dřeva na prodej přes burzu. A uvažujeme o tom, že ten podíl bude ještě vyšší. Malé firmy s několika zaměstnanci také mohou jako dříve pracovat pro ty větší, jež v soutěži uspějí, nebo se mohou sdružit.

HN: Diskriminace malých firem může být v tom, že v tendrech se nyní bude soutěžit o větší územní jednotky než dříve.

Územní jednotka má svůj význam z pohledu obnovy lesa. Rozsekat je na menší části by ztěžovalo péči o porosty.

HN: Hnutí Duha a některé další ekologické organizace namítají, že kvůli tendrům budou státní lesy ničeny. Jak oponujete jim?

Nechápu je. Každý vlastník lesa, v tomto případě stát, musí dodržovat lesní zákon. Na každý územní celek je zpracováván lesní hospodářský plán. Bez souhlasu odborů životního prostředí nemůže být schválen. Vlastník proto nemůže les vydrancovat. Hospodaření soukromých firem ve státních lesích bude kontrolováno Lesy ČR, orgány státní správy, ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí.

HN: Antimonopolní úřad pustil tendry dál jen pod podmínkou úprav. Lesy mají "zabránit diskriminaci firem" v soutěži, ale úřad vůbec nespecifikoval, co tedy mají změnit. Co uděláte?

Budeme rozhodnutí plně respektovat. Nemůžeme ale třeba upravovat pravidla soutěže ve prospěch malých firem nebo domácích podnikatelů. To by právě byla diskriminace, kterou by úřad nemohl schválit.

HN: Považujete trh s dřevem v Česku za transparentní? Viděl jsem například smlouvy, které zvýhodňovaly při odběru dřeva ze státních Lesů společnost Biocel na úkor jiných firem.

Nemám takové informace. Ale teoreticky by takové praktiky umožňovalo předkupní právo na státní dřevo, tak jak fungovalo dřív. Právě náš model tendrů by tomu zabránil.

HN: Zastánci tržního prostředí by s principem tendrů na lesnické práce neměli mít problém. Ale potíž může být se samotným státním podnikem Lesy. Ty se v některých zakázkách - na reklamu, marketing, koupi vozidel - chovají neprůhledně. Loni dokonce HN upozornily na podivnou transakci, kdy státní lesy půjčily půl miliardy korun soukromé společnosti J&T. Jak zajistíte, aby státní podnik fungoval transparentně?

Není tajemstvím, že Lesy mají aktiva kolem pěti miliard uložena u různých finančních institucí, také u J&T banky. Byl na to proveden audit.

HN: Tady nejde o tato aktiva. Lesy ČR prostě půjčily půlmiliardu soukromé firmě RM-S Holding, již zřejmě ovládá J&T, RM-S Holding ji vzápětí půjčil J&T bance. Jak může státní firma půjčovat soukromníkům?

Nemám zatím žádné indicie, že by u Lesů ČR docházelo k nějakým finančním újmám.

HN: Pokud jde o ta standardně uložená aktiva Lesů: Není to přílišný luxus mít oněch pět miliard korun "u ledu" v době, kdy český státní rozpočet zápolí s obrovským deficitem?

Podobná uložená aktiva mají v našem resortu nejen Lesy, ale třeba i Budějovický Budvar. Peníze z těchto firem nemůžeme "vytáhnout" ven. Diskutujeme o tom, ale je to úkol pro příští vládu. Statut státního podniku by se měl změnit tak, abychom na peníze dosáhli. Ale u Lesů i Budvaru je to zároveň citlivá věc. Vzpomeňte si, že i diskuse o možném přechodu těchto podniků na státní akciové společnosti, z nichž už je možné peníze čerpat, vzbudila spekulace o jejich přípravách na privatizaci.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů