zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ropný šok pro Obamu a USA

14.06.2010
Havárie
Ropný šok pro Obamu a USA

Ropa se valí z hlubin Mexického zálivu na pobřeží států Louisiana, Mississippi, Alabama a Florida již týdny. Společnost BP (dříve British Petroleum, dnes trefně přezdívaná Beyond Patience, tedy firma překračující hranice naší trpělivosti) si neví rady, jak čelit katastrofě, za niž nese odpovědnost.

Příval ropy by měl zastavit až odlehčovací vrt, který má BP dokončit v srpnu. V dalších týdnech tak mazlavá hmota zaneřádí nejen jižní, ale možná i část východního pobřeží Spojených států.

Golfský proud navíc může spoušť, byť oslabenou, zanést až k evropskému pobřeží. Škody způsobené lehkomyslností BP lze jen těžko vyčíslit. Ropa prosakuje do pobřežních močálů a pláží a decimuje rybářství a turistiku, hlavní zdroj obživy tamních komunit. Následky budou doznívat desetiletí jako stále doznívá třeba havárie tankeru Exxon Valdez před dvaceti lety. Škody odstraní zřejmě teprve příroda sama.

Každý Američan by jistě rád viděl BP v bankrotu. Nepřáli by si to ale mnozí britští penzisté. Zánik BP by jim výrazně snížil důchody vyplácené z dividend prostřednictvím několika britských penzijních fondů, akcionářů BP.

Brzy se ukáže, zda BP ustojí pád akcií, miliardové výdaje na odstranění škod, pozastavení dividend, snížení úvěrového ratingu a miliardy na odškodné.

Amerika je v šoku. Prezident Barack Obama již dvakrát navštívil místo činu. Zastavit pohromu ale neumí. Senátoři žádají o pomoc armádu. Sílí hlasy vyvlastnit majetek BP. Stále méně Američanů tankuje u BP, i když její čerpací stanice nyní prodávají benzin levněji.

FBI zahájila kriminální vyšetřování.

Jak si vysvětlit bezradnost BP a americké vlády? Příčiny jsou velmi podobné těm, které předcházely finanční krizi. Co nejrychleji vydělat co nejvíce peněz bez ohledu na rizika a ulehčit si to korumpováním vládních institucí, které mají za úkol dohlížet na trh.

Teprve nyní pronikají na veřejnost šokující zprávy o zkorumpovanosti Minerals Management Service (MMS), federální instituce, která měla dohlížet na bezpečnost a vybírat poplatky od naftových společností. Federální inspekce léta poukazovala na skandální nedostatky v řízení MMS. Přesto ani Kongres, ani federální vláda nezjednaly nápravu. Není se co divit. Viceprezident Richard Cheney, dříve šéf ropné společnosti Halliburton, bránil změně po osm let svého vládnutí.

Rozlícený prezident Obama před pár dny MMS mávnutím pera zrušil.

Během posledních dvaceti let se v Kongresu ujal názor, že byznys sám ví nejlépe, jak se jistit proti možným rizikům. Postupně se prosadil princip seberegulace. Jak se dnes ukazuje, ve skutečnosti se kozel stal zahradníkem. Kongres a federální vláda daly ropným společnostem příliš volnosti v podnikání. Ropné společnosti >>pomáhaly<< MMS s přípravou federálních nařízení pro těžbu ropy. Jejich cílem ale bylo snižovat náklady a zvyšovat zisk. BP v žádosti o povolení k vrtům v Mexickém zálivu prokazuje na papíře nemožnost jakékoli nehody. Kdyby snad přece jen k nehodě došlo, je schopna ji rychle vyřešit. MMS dalo BP povolení bez nejmenších námitek.

BP se souhlasem MMS snižovala náklady na minimum a zavrhla bezpečnostní systémy povinné např. v Norsku, Kanadě či Brazílii jako příliš drahé a zbytečné. Snížila počet odborníků na těžařské plošině na minimum. Škudlení, stres a neshody se subdodavateli vyústily ve zdánlivě nemožné - bezprecedentní ekologickou tragédii.

Nyní musí prezident Obama zajistit účinnou regulaci podnikání nejen v energetice, ale i financích, zdravotnictví a řadě dalších oborů. Je na něm chránit veřejný zájem před úzkými zájmy velkého byznysu. Proto ho Američané zvolili za svého prezidenta.

AUTOR: Martin Herman
bývalý pracovník Světové banky

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí