Poláci se těší, že se stanou plynovou velmocí

V závěru kampaně před prvním kolem polských prezidentských voleb zcela nečekaně zavládlo téma, které jako by Polákům spadlo z říše snů. Vedle obvyklého hašteření o tom, kdo s kým z kandidátů (ne)půjde do jaké televizní debaty a kdo stihne objet víc polských měst a městeček, se v polských médiích začala vést debata o tom, kdy se země stane plynařskou velmocí.

Tento týden se totiž uskuteční první zkušební vrty, které mají potvrdit, nebo vyvrátit odhady expertů, že Polsko disponuje obrovskými zásobami tzv. nekonvenčního plynu uloženého v ropných břidlicích.

Favorit na křeslo prezidenta, konzervativní liberál Bronislaw Komorowski, toto téma otevřel před týdnem v Londýně, když vyjádřil obavu, že kvůli těžbě břidličného plynu bude trpět polská krajina.

Jeho konzervativní oponent Jaroslaw Kaczyński se mu vysmál, že neví, o čem je řeč. Kaczyński podle posledních průzkumů opět o něco stahuje náskok Komorowského, ale ani jeden z nich pravděpodobně nezíská v nedělním hlasování potřebnou nadpoloviční většinu hlasů polských voličů.

Poláci jsou ovšem natěšení, aniž by se starali o podrobnosti.

"Polsko má šanci být Norskem," řekl minulý týden ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který podporuje vládního kandidáta Komorowského. A i Jaroslaw Kaczyński v jedné z debat naznačil, že Polsko by mělo šanci na "velkou přestavbu státu", pokud by se zprávy o plynu potvrdily.

Zbraň proti Gazpromu?

Kromě odhadu geologů ale zatím není nic jisté. Břidličný plyn se totiž dobývá z velké hloubky pomocí vrtů technologií, kterou zatím vlastní pouze několik amerických firem. Také pouze ve Spojených státech se břidličný plyn těží ve velkém a pokrývá nyní zhruba deset procent americké spotřeby.

Polští experti varují před přílišným optimismem. Tím se vedle prezidentských kandidátů nechal unést i premiér Donald Tusk, jehož vláda má do konce měsíce uzavřít nový 15letý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu od firmy Gazprom.

"Pokud by se ukázalo, že můžeme v blízké době nahradit část ruských dodávek břidličným plynem, tak jsou ještě možné změny ve smlouvě," řekl v pondělí Tusk v rozhovoru pro Radio Zet.

Ruský Gazprom o tom, že by Polsko bylo soběstačné v plynu, pochybuje. Šéf Gazpromu Alexej Miller minulý týden na konferenci evropského byznysu ve francouzském Cannes řekl, že role břidličného plynu je přeceňována. "Bude hrát důležitou roli ve vyrovnávání regionálních dodávek, ale nestane se hlavním zdrojem," soudí Miller.

Experti tvrdí, že to, zda Polsko opravdu má tak velké zásoby plynu, se vyjasní do čtyř až pěti let a samotná těžba bude moci začít nejdříve za deset až 15 let. "Vycházíme z tzv. prognostického odhadu. Jeho základem je fakt, že od Gdaňska jihovýchodním směrem na Lublin se Polskem táhne pásmo horniny, která má stejné složení jako ta, z níž se už břidlicový plyn těží v USA," vysvětlil v televizi CNBC bývalý hlavní polský geolog Michal Wilcziński.

Nicméně zájem velkých světových těžebních společností, jako jsou ExxonMobil nebo ConocoPhilips, o koncese v Polsku svědčí o tom, že údaje o polských zásobách plynu mohou být reálné. Polská vláda už vydala celkem 58 koncesí a kanadská firma Lane Energy má tento týden u Lebieně pod Leborkiem na severu Polska provést první zkušební vrty.

"Pravděpodobnost, že vrty budou úspěšné, je velká. Výsledky budeme znát za tři měsíce," řekl listu Rzeczpospolita Kelly Scott, šéf polské pobočky kanadské firmy.

Opatrná Evropa

Na průzkum a těžbu samotnou, která je technologicky náročná, jsou nutné obrovské investice v řádu stovek milionů dolarů. V USA se také teprve nyní začínají objevovat pochybnosti, zda chemikálie používané k těžbě plynu nemohou ohrozit kvalitu pitné vody.

Evropa břidličný plyn teprve objevuje. Podle studie Katinky Baryschové z londýnského Centra pro evropskou reformu se role břidličného plynu jako alternativního zdroje přeceňuje. Problém může být například v udělování povolení kvůli obavám ze znečištění podzemních vod. To už je tématem v jižním Švédsku, kde je několik zkušebních vrtů.

Zkušebně a neúspěšně se vrtalo v Maďarsku. "A v celé Evropě je jen 67 pozemních těžebních souprav, které by byly schopné takový plyn dostat na povrch. V USA jich jsou tisíce," tvrdí Baryschová.

Břidličný plyn v Polsku: fakta a čísla

Jak se těží
Břidličný plyn (známý také jako nekonvenční plyn) se těží tak, že se do vrtů hlubokých jeden až tři kilometry vhání směs vody, jemného písku a chemikálií. Tím se vytvoří praskliny a síť kanálků v hornině bohaté na rozptýlený plyn. Ten se pak - rozpuštěný ve vodě - čerpá zpět na povrch.

Polské zásoby
Odhaduje se, že Polsko má zásoby břidličného plynu v rozmezí 1,4 až 5 bilionů krychlových metrů. Pro srovnání: spodní hranice se rovná zásobám zemního plynu v Nizozemsku. Horní výše představuje zhruba třetinu odhadovaných zásob břidlicového plynu v USA. Polsko by se tak stalo skutečnou plynovou velmocí.

Čím Poláci topí dnes
Letošní spotřeba plynu v Polsku se odhaduje na 14,2 miliardy krychlových metrů. Devět miliard je z Ruska, jedna z Německa a 4,2 miliardy z domácích zdrojů.

AUTOR: Martin Ehl
AUTOR-WEB: www.ihned.cz