zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Plzeňská teplárna bude v kotli na biomasu pálit pivovarské mláto

01.07.2010
Energie
Plzeňská teplárna bude v kotli na biomasu pálit pivovarské mláto

Plzeňská teplárenská bude v novém kotli na biomasu za 900 milionů korun spalovat kromě odpadu z lesů a pil, rychle rostoucích plodin a dřevin také mláto z Plzeňského Prazdroje sídlícího v sousedním areálu. ČTK to řekl ředitel městské teplárny Tomáš Drápela.
"Projekt doporučil expert z centrály SABMilleru (vlastníka Prazdroje) a expertní tým ho odsouhlasil," dodal. Ředitel ale nedokázal říci, kdy schválí podpis kontraktu vedení jihoafrické pivovarnické skupiny a kdy tedy začne podnik mláto spalovat. Současně teplárna testuje spalování kalů z plzeňské čistírny odpadních vod.
Plzeňská teplárenská by ročně využila zhruba 20.000 tun vysušeného mláta. Pivovar jej ročně vyrobí až 80.000 tun, většinu jeho hmotnosti ale tvoří voda. "Odkoukali jsme to před lety v Německu, kde už mláto využívají," uvedl Drápela. Palivové zkoušky už teplárna provedla.
Podnik uvedl minulý měsíc do provozu spolu s kotlem na biomasu také novou deskovou sušičku za 80 milionů korun, kde by vlastním teplem sušil kromě dřevní štěpky také mláto. Dále vybuduje na pozemku v areálu montovanou halu s odstředivkami na zpracování a ukládání mláta.
Firma loni zpracovala 130.000 tun biomasy, dosud ho pouze "spoluspalovala" s uhlím. Nahradila tak zhruba 100.000 tun uhlí. Z tohoto množství podnik vyrobil 140.000 MWh elektrické energie. Letos plánuje podnik spálit až 200.000 tun. Díky novému bloku vyrobí z biomasy více než 40 procent elektrické energie.
Cena biomasy je zhruba 2,5násobná oproti uhlí. Zatím její nabídka výrazně převyšuje poptávku, dodal výrobní šéf teplárny Zdeněk Dongres. "Jsme nyní schopni spálit až 240.000 tun biomasy. Budeme upřednostňovat nové zařízení oproti spoluspalování štěpky s uhlím," řekl Drápela. Nový kotel má podle něj lepší parametry než firma čekala.
Do deseti let chce teplárna nahradit alternativními palivy až 65 procent nakupovaného uhlí, zhruba 250.000 až 300.000 tun má stále tvořit hnědé uhlí, jehož nedostatek na trhu už firma silně pociťuje. "Farmářů cíleně pěstujících biomasu přibývá," dodal Dápela. Podle něj se ji vyplatí vozit z okruhu maximálně 80 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí