Naše reaktory mají dětské nemoci za sebou

Ve hře je až pět reaktorů pro elektrárnu Temelín a další chystané projekty v Dukovanech, na Slovensku či v Pobaltí. Cena kontraktu se může vyšplhat na 500 miliard korun. O zakázku bojují také rusko-české konsorcium firem Atomstrojexport a Škoda JS, a dále americko-japonský Westinghouse. Areva je v soutěži považována spíše za outsidera. Epron přesto věří, že má stejnou šanci na vítězství jako soupeři.

HN: Areva podle znalců nepatří k favoritům. Hlavní souboj má proběhnout mezi Atomstrojexportem a Westinghousem. Nemáte pocit, že Češi k vám přistupují jinak než k ostatním uchazečům?

Zatím se nic takového neobjevilo, nezaznamenali jsme nic neregulérního. ČEZ bude určitě tlačit na všechny, aby předložili co nejlepší nabídku. A na to jsme připraveni.

HN: V čem se cítíte být lepší než vaši soupeři?

Přesně tohle bych také chtěl vědět, kde přesně soupeře porazit. Ale co mohu říct už teď. Naše dva reaktory EPR, které jsme do tendru přihlásili, už nyní stavíme v Evropě - ve Francii a ve Finsku. A dva projekty máme také v Číně. Takže už to máme vyzkoušené. Dokázali jsme vyléčit "dětské nemoci", které takový projekt, pokud je první svého druhu, obvykle provázejí.

HN: Vaši konkurenti si touto zkušeností ještě neprošli?

S výstavbou reaktorů, které konkurenti nabídli, ještě nikde nejsou tak daleko jako my. Budou si muset projít dětské nemoci a poučit se ze zkušeností, které už společnost Areva má za sebou.

HN: Vaše dětské nemoci byly docela vážné. Výstavba finské jaderné elektrárny Olkiluoto se Arevě nečekaně prodražila ze tří na 5,3 miliardy eur a dokončíte ji až s tříletým zpožděním...

Je těžké porovnávat cenu mezi jednotlivými projekty, protože každý je v jiném prostředí. Ale my jsme se ve Finsku dost poučili. Je to právě jedna z těch dětských nemocí. Když už jste čelili nějakému nečekanému problému, uděláte vše pro to, aby se neopakoval.

HN: Jakou částku si za dva nové reaktory pro Temelín řeknete?

To ještě nemohu říct. Záleží i na zadávací dokumentaci a podmínkách tendru.

HN: A bude to právě cena, co rozhodne o vítězi tendru? Nebo očekáváte, jestli větší význam bude mít technické řešení, nebo geopolitické faktory?

Myslím, že cena bude hrát významnou roli. Bohužel neznáme, jakou váhu budou mít jednotlivá hodnotící kritéria. Ale vím, že bychom se neměli koncentrovat jen na samotnou cenu, ale také na to, jaká bude ekonomická hodnota projektu, například za jakou cenu budou nové bloky vyrábět 1 MWH elektřiny. Nelze srovnávat jen cenu za výstavbu reaktorů.

HN: Českáte tlaky ze strany výběrové komise či politiků na snížení ceny?

Žijeme v konkurenčním světě, a je jasné, že ČEZ se bude snažit o maximalizovat svou hodnotu. V takové situaci nemůžete dát předraženou nabídku. Na druhou stranu, cena se nedá snižovat donekonečna, například se nedá šidit bezpečnost.

HN: Každá z firem do soutěže o Temelín přichází s odlišnou technologií. Westinghouse propaguje svůj koncept "pasivní bezpečnosti" (v případě havárie). Vy máte takzvanou "aktivní bezpečnost". V čem je lepší?

Nedá se to říci jednoduše, ale považujeme náš systém za bezpečnější. Neztrácíte nad reaktorem kontrolu. O naší technologii vypovídá počet licencí, které jsme už na naše reaktory získali od zhruba 50 autorit z různých zemí. To nemá ani jeden z našich konkurentů.

HN: ČEZ se rozhodl, že si dodavatele pro nové bloky jaderné elektrárny vybere prostřednictvím standardního veřejného tendru. Je to normální postup i v ostatních zemích?

Ve Finsku jsme také prošli tendrem. Ve Francii je situace trochu odlišná. Lídr ve stavbě jaderných elektráren je dcera francouzského energetického kolosu EdF. Vlastník jaderných elektráren tedy poptává pouze nukleární část, a nikoliv celou konstrukci, jako teď například ČEZ.

Politické preference jsou v energetice normální

HN: Jakou roli podle vás budou při výběru hrát politické preference? Čekáte v Česku tlaky z této strany silnější než v jiných zemích?

Politické preference jsou v energetice znát všude po světě. Investiční hodnota projektů je vždy velmi vysoká, už to vyvolává zájem politiků. A navíc jde pro státy o zajištění bezpečnosti a energetické nezávislosti. To vždy politickou reprezentaci zajímá.

HN: Areva je jediným zájemcem o dostavbu Temelína, který je z Evropské unie. Bude tohle podle vás hrát roli?

Nevím, jestli při rozhodovacím procesu. Ale hraje to roli například v tom, že lépe známe bezpečnostní a další pravidla, lépe se pohybujeme na vnitřním trhu Evropské unie. Navíc většina našich komponentů se vyrábí blízko, Areva má továrny například v Německu. Výhodou je i to, že podobné elektrárny budou stát v okolních zemích.

HN: Temelín je nenáviděn mnoha ekology a také mnoha Rakušany. Uměli byste se s případnými námitkami rakouských odpůrců vypořádat? A může v tom pomoci, že jste z Evropské unie?

Areva je vždycky otevřená diskusi. V Česku je naštěstí mezi veřejností poměrný vstřícný postoj k jaderné energetice. A jistě, v demokracii vždy nebude s takovým projektem část veřejnosti souhlasit. To je podobné i ve Francii. Ty, kteří budou protestovat, se můžeme snažit přesvědčit. Ale je to tak jediné, co se s tím dá dělat.

HN: Oba vaši konkurenti prakticky současně s vyhlášením tendru ohlásili, že plánují přenechat kolem 70 procent prací na výstavbě Temelína českým firmám. Chystáte se na něco podobného?

Odpovím vám otázkou: Přenechají zdejším firmám 70 procent čeho? Chtějí nabídnout 70 procent celkové hodnoty zakázky? Nebo inženýrských prací? Nebo stavebních prací? Je to od konkurentů jen marketingový trik. Vždyť nyní ještě nemohou vědět, kolik subdodávek přenechají podnikům z Česka.

Podíl subdodávek nemůže spadnout jen tak z nebe předtím, než bude hotova finální dokumentace. Areva samozřejmě chce do dostavby Temelína také zapojit český jaderný průmysl. Už nyní se bavíme se zhruba osmdesáti českými podniky o případné spolupráci. Jsou mezi nimi firmy, s nimiž spolupracujeme dlouhodobě, i firmy, které jsme oslovili poprvé.

HN: V jaké fázi tendru na dostavbu jaderné elektrárny se nyní nacházíte? Jaké budou vaše další kroky?

ČEZ nyní prochází všechny předběžné nabídky, které od nás, i dalších firem dostal na konci dubna. Od června se již několikrát sešly různé pracovní skupiny. Na těchto setkáních se řešily různé aspekty tendru, aby mohl ČEZ připravit konečnou zadávací dokumentaci, která by měla být hotova do konce roku.

HN: Kolik lidí se dnes v Arevě temelínským tendrem zabývá?

Máme tým asi 80 lidí, kteří se na tom podílejí. Jsou to lidé z Německa a Francie. A pár lidí také z České republiky. Připravují nabídku, a není to jednoduché. Stavět jadernou elektrárnu je jako stavět katedrálu.

Se Škodou JS pracujeme v zahraničí na řadě projektů

HN: A co třeba společnost Škoda JS, se kterou spolupracujete na řadě projektů jinde na světě, ale tendru o Temelín se účastní v konkurenčním konsorciu s ruskými partnery Atomstrojexportem a OKB Gidropress?

Se Škodou JS spolupracujeme například ve Velké Británii, Francii a Číně. Ale v Česku nyní samozřejmě spolupracovat nemůžeme.

HN: A pokud byste v tendru uspěli, oslovíte pak Škodu JS kvůli subdodávkám?

Jsou sice dobří, ale nemají na jadernou výrobu monopol. A zda bychom je oslovili? Teprve uvidíme. To se bude řešit až podle toho, jak celá soutěž dopadne.

Thomas Epron

Pro firmu Areva pracuje od roku 2004. Před jeho příchodem do Česka zastával různé manažerské pozice v divizi Transmission & Distribution, působil jak ve Francii, tak v cizině. Má titul magistra v oboru strategického řízení, je ženatý, má dvě děti.

AUTOR: Martin Petříček
AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz