zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Připravme se na nevyzpytatelnou přírodu

13.08.2010
Povodně
Připravme se na nevyzpytatelnou přírodu

Pomalu si zvykáme, že se stoleté povodně objevují i několikrát za rok. Postihují další oblasti nebo se vracejí na stejná místa. Systémy varování a bezprostřední pomoci během povodně i po ní již fungují poměrně dobře. V tom nás předchozí extrémní události poučily. Naproti tomu stále tápeme, jedná-li se o prevenci.

Pokud někde spadne během jediného dne dvě stě litrů vody na metr čtvereční, je velmi obtížné, ne-li nemožné, zabránit následné povodni s fatálními následky. Středoevropská kulturní krajina většinou nemá potřebný retenční potenciál.

Proto je nutné zavést preventivní opatření, která území i jeho obyvatele dokážou zcela ochránit nebo alespoň výrazně zmírní dopady. Prevence je v dlouhodobém horizontu finančně výhodná. Zatímco miliardy vynaložené na nápravu škod mohou být vzápětí spláchnuty další povodní, ty vydané na prevenci budou sloužit velmi dlouho.

Existují v zásadě tři typy opatření, která zabraňují škodám na životech a majetku. Nejčastěji zmiňovaná výstavba nových velkých přehrad je velice účinným opatřením, ale jen pro některá území.

Hodí se pro ochranu sídel ležících na středních nebo dolních tocích řek. Velké přehrady by neochránily Chrastavu, Mníšek, Bílý Kostel nebo Novou Ves na Liberecku, které jsou v těchto dnech postiženy nejvíce.

Pro tato sídla, ležící v horních částech toku, a především pro případy podobných bleskových povodní je nutné zavádět zcela jiný systém opatření. Jde o množství menších krajinných prvků, které krátkodobě zadrží vodu. Malé vodní nádrže s retenčním prostorem, suché poldry, systémy příkopů, ale také zatravnění a zalesnění hydrologicky exponovaných částí krajiny nebo revitalizace vodních toků.

Obce níže po proudu by dopadly mnohem hůře, kdyby Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou neměla přírodní charakter s mnoha meandry, umožňující neškodné rozlití vody na okolní louky.

Třetí typ opatření znamená >>jít vodě z cesty<<. Ten je vhodný všude tam, kde nefunguje žádný ze dvou již zmíněných. Nebo kde se nevyplatí.

Můžeme si dovolit zaplatit za protipovodňovou ochranu desítky milionů kvůli pěti domům hloupě postaveným v zátopovém území? Tento typ opatření je ovšem politicky nejcitlivější. Jsem zvědav, zda politici najdou odvahu podpořit v některých případech vystěhování domů ze zátopových území.

Mohli by majitelům takových nemovitostí třeba výhodně nabídnout státní nebo obecní pozemky mimo povodněmi ohrožená území. K tomu podporu úvěrů na výstavbu nových domů. Možná by od těch lidí mohl stát vykoupit vytopené objekty, aby je následně zboural. V důsledku je to řešení pro majitele nemovitostí výhodné. Finančně i psychicky. Naopak oprava domu na stejném místě může znamenat opakované vytopení.

Osobně nevěřím často protichůdným srážkovým předpovědím na budoucí desetiletí. Věřím především na nevyzpytatelnost přírody. Připravme se proto na nejhorší a doufejme v to lepší.

AUTOR: Petr Sklenička
profesor krajinné ekologie na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí