Výstraha přijde, jen když jde proud

Záplavy z minulého víkendu podle meteorologů ukázaly, že povodňový varovný systém má slepé místo. A bude se muset upravit.

Lidé z některých zasažených obcí si totiž stěžovali, že se k nim informace o blížící se povodňové vlně nedostaly včas. Problém je v tom, že současný krizový systém dokáže zvládat pouze situace, kdy "všechno funguje". Jakmile však přestane jít elektřina a selže mobilní síť, aktuální zprávy o vzestupu hladin se už k lidem nedostanou.

"Bude potřeba se k tomu vrátit a vymyslet systém tak, aby fungoval i za těchto situací," říká Ivan Obrusník, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Americká rádia na baterky

Podle Obrusníka by se Češi mohli inspirovat ve Spojených státech, kde se starostům během přírodních katastrof osvědčila speciální "krizová" rádia na baterky.

"To rádio je normálně vypnuté. Když však Národní meteorologická služba vydá nějakou urgentnější výstrahu, samo se zapne," popisuje americkou praxi Obrusník. Speciální přístroj podle něj stojí kolem třiceti dolarů (asi 580 korun).

Když v Česku vypuknou povodně, informace si mezi sebou začne vyměňovat nejméně pět různých úřadů. Řetězec vypadá takto: ČHMÚ - Hasičský záchranný sbor České republiky - hasičská informační střediska v krajích - krajské úřady - jednotlivé obce - lidé.

Obrusník odmítá, že by jeho zaměstnanci povodňové výstrahy odbavovali pozdě. Podle něj se některé zprávy zasekly spíš někde na cestě. "My můžeme zlepšovat naše předpovědi, ale musíme vědět, že se zlepšují i další části toho řetězce. Pak se ty informace můžou dostat až k občanům," řekl Obrusník.

Na nedostatek informací z odpovědných míst si stěžuje například starosta o víkendu vyplaveného Hrádku nad Nisou Martin Půta. Starosta byl podle svých slov odkázaný pouze na web ČHMÚ, kde však stav řeky Nisy visel s hodinovým zpožděním. "Měla by existovat služba, která bude předpovědi srážek hlásit lokálně," navrhuje Půta. Něco takového nyní "na vlastní triko" budují v Ústeckém kraji. Nový povodňový výstražný systém za 40 milionů korun se má rozběhnout za dva roky. Soustava propojených srážkoměrů a měřičů na řekách bude starostům aktuální povodňové zprávy posílat přímo na mobil formou SMS. Ve třinácti obcích se také zbudují informační tabule.

Lidé na výstrahy nedbají

Starostové Chrastavy a Hřenska si však na nedostatek informací na rozdíl od svého hrádeckého kolegy Martina Půty nestěžují.

"Informace chodily. Od čtyř od rána jsme je vyhlašovali místním rozhlasem. Problém nastal až ve chvíli, kdy rozhlas přestal fungovat a zhroutila se mobilní síť," říká starosta zaplavené Chrastavy Michael Canov.

"Tentokrát to zafungovalo úplně perfektně. Všichni nabírají zkušenosti, takže všichni začínají fungovat lépe," říká starosta Hřenska Josef Černý, který letos řeší už osmou povodeň za posledních deset let. Jak ale včera prohlásil ministr vnitra Radek John, Hřensko by na tom s povodňovými škodami nemuselo být tak špatně, kdyby ekologové povolili odklízení padlých stromů v národním parku České Švýcarsko.

Řadu zbytečných škod si však podle meteorologů i starostů způsobují lidé sami, když podceňují výzvy k evakuaci. To se podle Obrusníka z ČHMÚ projevilo právě minulý víkend v Libereckém kraji. "Problém je, že tam povodeň nebyla třeba deset let. Lidé tak věřili, že se jim to vyhne. Nechtěli opustit své domy a tím zbytečně riskovali," konstatoval Obrusník.

"Je třeba zlepšit připravenost obyvatelstva. Začít s tím ale musíme už u dětí. Naším vzorem jsou Spojené státy, kde má každý zabalené věci v garáži, a když přijde výstraha, tak je vezme a odjede," uvedl Obrusník.

Ten bude nyní kromě povodní řešit i rozpočet. Hydrometeorologů se totiž má dotknout desetiprocentní snížení platů pro státní zaměstnance a další provozní úspory.

AUTOR: Jana Machálková
AUTOR: Michaela Mužíková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz