zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Výrobce lokomotiv chce rozjet elektrárnu

01.09.2010
Energie
Geologie
Výrobce lokomotiv chce rozjet elektrárnu

Co s opuštěnými doly? Tuhle otázku si v poslední době intenzivně pokládá Pavel Bartoš, majitel Fite, která vyrábí lokomotivy pro těžbu uhlí. Jejich využití pro lázeňství nebo výrobu elektřiny se přímo nabízí, říká.

Na trasách v podzemí najezdí jeho stroje desítky tisíc kilometrů ročně. Firma Fite, jejímž majitelem je Pavel Bartoš (59), je největším českým výrobcem hlubinných lokomotiv využívaných pro těžbu uhlí. Život šéfa Fite je přitom s prací v dole nerozlučně svázán od sedmdesátých let, kdy jako čerstvě vyučený horník sfáral do Dolu Prezident Gottwald. Od té doby se vypracoval. Dnes vede firmu se stomilionovými obraty a stíhá i funkci viceprezidenta Hospodářské komory České republiky.

Když se blížím, dlouhou chodbou v ostravském sídle firmy se nese Bartošovo hlasité: " Zdař Bůh!" S hornickou prací je podnikatel svázán pevným poutem, v podzemí strávil roky života. I proto pozorně sleduje aktuální drama skupiny zavalených chilských horníků.

"Měli obrovské štěstí, že se záchranáři trefili s odvětrávací a zásobovací šachtou přímo do místa, kde jsou uvězněni. Na výšku 700 metrů je to skoro zázrak," říká Bartoš. "Jejich obrovskou výhodou je, že těží kovy a nikoli uhlí, organickou sloučeninu, která uvolňuje metan," říká. Pavel Bartoš dobře ví o čem mluví. I jeho důlní lokomotivy se potýkají s metanem. Podzemní mašiny mohou operovat v ovzduší, ve kterém tvoří tento plyn maximálně 1,5 procenta celkového objemu. Jinak hrozí exploze. I z tohoto důvodu zatím firma pozastavila vývoj speciální lokomotivy určené pro báňské záchranáře. Cena stroje, který je určen především na ty nejtěžší podzemní práce a slouží především k přepravě lidí, materiálu a strojů, se pohybuje kolem 4 milionů korun.

Gottwald nebo František?

Pavel Bartoš se sice původně vyučil pro Vítkovice, první zaměstnání ale našel v OKD v dole pojmenovaném po prvním československém komunistickém prezidentovi. "Dalo mi to strašně moc. Naučil jsem se tam disciplíně a rozhodnosti," říká. Při práci si pak dodělal maturitu a vystudoval Vysokou školu báňskou. Po listopadu 1989 se stal vedoucím přípravy výroby i šéfem celého dolu, který se vrátil k původnímu názvu František. Krátce po revoluci se Bartoš ještě stihl setkat se zakladatelem a původním majitelem dolu hrabětem Larischem. "Starý pán" na něho hodně zapůsobil. "Byl to člověk s obrovským přehledem," říká artoš.

V první polovině devadesátých let chtěla OKD rozpustit svoji dceřinou firmu - Báňskou vývojovou základnu, která navrhovala a vyvíjela stroje pro dobývání a těžbu uhlí. Bartoš si uvědomoval, že společnost má slušné zázemí i značné know-how. "Vyráběli stroje pro dobývání, které nikdo nedělal," vzpomíná Bartoš, který proto s několika spolupracovníky firmu odkoupil.

Nově založená společnost Lite, která vstoupila na trh v roce 1994, od začátku kladla důraz na vývoj a inovace. Vyplatilo se. Vývojářům a konstruktérům se podařilo výrazně zefektivnit těžbu, Lite se stala monopolním dodavatelem podporubového zařízení pro OKD.

Láká nás Indie, Vietnam i Čína

Dnes firma vedle výroby lokomotiv montuje ve své továrně v Horní Suché u Havířova i další podpůrné zařízení pro těžbu uhlí: pásové přepravníky a těžební plošiny. Je také jedním z největších dovozců speciálních podzemních trhavin. Druhou část byznysu Lite tvoří "ekologicko-energetické" aktivity: firma likviduje následky báňských činností nebo zpracovává škváru či strusku.

Počet jejích pracovníků je dnes 90, průměrný obrat v roce 2008 činil 400 milionů korun, v roce 2009 to bylo o sto milionů korun méně. "Pokles pro nás není nikterak zásadní, vyrábíme téměř výhradně na zakázky," vysvětluje Bartoš. Mimo Česko vyváží firma svá zařízení do Polska, Ruska a na Ukrajinu. A postupně se chystá expandovat do Vietnamu, Indie a Číny.

"Vstup na další zahraniční trhy jsme pozdrželi do doby, než budeme schopni mít perfektní servis. To je klíčové," říká Bartoš, který se chce kromě za hranice podívat i směrem dolů. V podzemí se totiž skrývají další možnosti pro byznys. Otázka zní: Jak využít podzemní prostory po ukončení těžby? Vybudování dolu je nákladné, zlikvidování rovněž. "Třeba tisícimetrový spád by se dal skvěle využít pro přečerpávací elektrárnu," prozrazuje Bartoš. Projekt má firma teprve ve stadiu příprav. Další využití vody v podzemí se nabízí samo.

"Do řeky Ostravice se dnes vypouští odčerpávaná teplá voda plná minerálů," upozorňuje Bartoš na možné využití ceněné tekutiny pro lázeňství. Teplota v podzemí se totiž každých sto metrů hlouběji zvyšuje zhruba o 3 stupně Celsia. Proto se doly budou zřejmě mnohem intenzivněji využívat jako zásobník zdroje energie pro tepelná čerpadla. Plánuje se i využití opuštěných slojí jako obřích přírodních plynových zásobníků. "Už dnes se využívá metan unikající z dolů k pohonu spousty malých elektráren s pístovými spalovacími motory," říká Bartoš. Sám majitel firmy Fite ve spolupráci s obcí Horní Suchá stojí za průkopnickým projektem revitalizace Dolu František. Opuštěný areál objektu se podařilo s využitím grantů změnit v průmyslovou zónu. "Je to první uskutečněný důlní brownfield v republice," potvrzuje Bartoš. "V dole máme zkušební dráhu pro naše lokomotivy a energii pro vytápění a ohřev vody získáváme odsáváním důlního metanu," vysvětluje.

AUTOR: Petr Býma
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí