zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelený tajfun, zelená povodeň

03.09.2010
Solární energie
Šlendryján
Vodní energie
Zelený tajfun, zelená povodeň

Je to sice jen náhoda, ale výmluvná. Letošní účet za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů shodou okolností dosahuje velmi podobné výšky, jako ten, který zaplatíme za ničivé severočeské povodně. V obou případech lze přitom také říci, že těch více než šest miliard doslova odteklo pryč. A pro příští rok je prognóza bohužel ještě horší. Očekávaný růst dotací na výrobu elektřinu z obnovitelných zdrojů (až do výše 600 korun/MWh), může ceny energie zvýšit až o 33 miliard korun ve srovnání s rokem 2009.

Pozoruhodné. Kvůli třicetikorunovým poplatkům u lékaře se vedly nekonečné a teatrální spory, ale fakt, že domácnosti budou muset zaplatit za energii o tisíce korun více, nestál prakticky nikomu za pozornost. Je evidentní, že Energetický regulační úřad zcela selhal, když vlivem nesprávně nastavených výkupních cen udělal z relativně oblačného Česka solární velmoc, která daleko za sebou nechává i země, jež mohou těžit z až 300 dnů slunečního svitu ročně.

Získat u nás "zelenou" elektřinu přitom lze i nesrovnatelně levněji. Z vody. V Česku sice nejsou přírodní poměry budování velkých vodních děl nakloněny, protože naše toky nemají potřebný spád a ani dostatek vody. Něco ale přece jen nabídnout mohou. A není to právě málo. Podle inventarizace bylo na území bývalého Československa koncem 30. let v provozu 14 882 vodních energetických zdrojů s výkonem nad 1,5 kW (což stačí pro spotřebu dvou průměrných domácností). Vzhledem k tomu, že v současné době je u nás v provozu jen necelých 1500 vodních energetických zdrojů, je evidentní, že potenciál pro výrobu levnější a přitom čisté energie zůstává značně nevyužit.

Obnova malých vodních elektráren má přitom proti jiným obnovitelným zdrojům řadu výhod - a to nikoli nepodstatných. Není potřeba obrovských investic pro posílení rozvodných sítí, protože jsou tyto zdroje rozmístěny prakticky rovnoměrně po celé republice. Při jejich provozu také dochází k prokysličování - a tedy čištění - vody. Především jsou to ale zdroje, jejichž výroba je stabilní (24 hodin denně) a poměrně dobře předvídatelná. Odpadá tak nutnost na jejich výkon dokupovat rezervní výkony a nezpůsobují tedy růst cen za systémové služby, jako je tomu v případě solárních a větrných elektráren.

Zanedbatelný není ani významně pozitivní vliv malých vodních elektráren na životní prostředí. Prokazatelně přispívají k obnově jezů, náhonů a rybníků - a tím k žádoucí regulaci vody jak v obdobích sucha, tak při povodních.

Lze za takových okolností pochopit, proč Energetický regulační úřad stanovil cenu za výkup elektrické energie z rekonstruovaných vodních elektráren jako druhou nejnižší, zatímco investorům do slunce a větrníků nabídl a odkryl v našich kapsách a ve státním rozpočtu zlatou žílu?

AUTOR: Jaroslav Veselý
Autor je ekonom

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí