Ropná krize může přijít už letos, varuje Bundeswehr

Zhroucení světové ekonomiky, nárůst vlivu extremistů, závislost demokratických zemí na diktaturách - to vše jsou scénáře vývoje situace na světě v případě nedostatku ropy. Studii ale nevypracovali ekologičtí aktivisté, nýbrž němečtí vojenští analytici. Problémem se neveřejně zabývá i britská vláda.

Řeč je o problému zvaném "ropný bod zlomu", kterým se označuje okamžik, kdy globální zásoby ropy dosáhnou svého zenitu a těžba začne postupně klesat. To vyvolá stálý převis poptávky nad nabídkou s možnými devastujícími dopady na trhy a burzy.

"Existuje určitá pravděpodobnost, že bod zlomu bude dosažen někdy okolo roku 2010 a dopady na bezpečnost budou cítit za 15 až 30 let," píše se v analýze analytického think-tanku německé armády, která unikla na internet. Tým autorů, vedený podplukovníkem Thomasem Willem, situaci popisuje značně dramaticky. Varuje se v ní před změnami v globální rovnováze sil, poklesu významu západních průmyslových zemí a "totálním zhroucením trhů".

Pravost dokumentu, který se před dvěma týdny objevil na některých blozích, potvrdily novinářům týdeníku Der Spiegel jejich zdroje ve vládě. Nicméně jde jen o pracovní verzi analýzy, kterou zatím nikdo, včetně ministerstva obrany nepřipomínkoval.

"Lze pochybovat, že by to ministerstvo nebo armáda publikovaly v této podobě. Ukazuje to ale, že německá vláda se problémem ropného bodu zlomu zaobírá velmi intenzivně," napsal autor článku Stefan Schultz.

Jedním z hlavních dopadů potenciální ropné krize by byla změna postavení Německa ve sféře zahraniční politiky. Analýza totiž předvídá, že by se postupně zmenšovalo množství ropy na volných trzích a narůstal by počet bilaterálních smluv a privilegovaných partnerství mezi dodavateli a odběrateli, tak jak tomu bylo před ropnými krizemi v 70. letech minulého století.

To by mělo vliv na německou zahraniční politiku, která by musela být vstřícnější vůči dodavatelským státům. "Pro Německo by to znamenalo balancování mezi privilegovanými a stabilními vztahy s Ruskem a senzitivitou našich východních sousedů," píše se v analýze.

Jinými slovy Berlín, aby garantoval svou energetickou bezpečnost, bude podporovat ruské cíle, i když to zhorší jeho vztahy s Polskem a dalšími východoevropskými státy. Analýza také navrhuje, aby se Německo částečně distancovalo od Izraele, aby si zlepšilo vztahy s arabskými zeměmi.

Obavy mají i další země. Nedělník The Observer koncem srpna odhalil, že britská vláda utajuje vlastní vědecké analýzy, které se tématem "ropného bodu zlomu" zabývají.

Ve střednědobé vyhlídce by globální ekonomický systém i všechny tržní národní ekonomiky zkolabovaly.
Thomas Will, analytik bundeswehru a autor studie o dopadech zhroucení trhu s ropou.

AUTOR: Ondřej Soukup
AUTOR-WEB: www.ihned.cz