zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vláda hasí solární požár. Škodám nezabrání

08.10.2010
Solární energie
Vláda hasí solární požár. Škodám nezabrání

Politici jsou v pohotovosti. Tři ministerstva se spojila k založení koordinačního monitorovacího výboru, jehož úkolem je najít protilék na lednové zdražení elektřiny.

Politici se dva týdny před volbami snaží uklidnit spotřebitele, kteří mají v příštím roce zaplatit v cenách proudu mnohamiliardové dotace solárního byznysu. Zatím to vypadá, že pokud vláda proti drahé elektřině zasáhne, prodraží se to spotřebitelům jinde.

Vládní experti zvažují, že peníze na kompenzace drahé elektřiny stát vezme z nějaké formy nové daně. Ve hře je zvýšení daně z jiných typů energií, nejnověji také využití výnosu ze zvýšené sazby DPH. "Rozhodnout musí vláda, bude to posouzení čistě politické," říká náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

Spotřebitel má zatím jedinou jistotu. Že ho platby za elektřinu budou od ledna pěkně bolet. Experti nedávno založeného Informačního institutu, v jehož čele stojí ekonomové Jan Schiesser a Pavel Kohout, spočetli, že při průměrném zdražení proudu pro domácnosti o 13 procent (suma, kterou očekává Energetický regulační úřad) přijde průměrná česká rodina o 145 korun měsíčně. Jenomže výpočet vychází z toho, že ostatní položky v rodinném rozpočtu se nebudou měnit.

Průmysl na útěku

Ve skutečnosti rodiny čeká zdražení potravin a dalšího spotřebního zboží, velké části z nich se dotkne růst nájemného, zdraží voda a v řadě míst i centrálně rozváděné teplo. Přitom zaměstnance řady odvětví, od státního sektoru po stavebnictví, čeká propouštění a osekávání mezd. "Na průmysl hrozí dopady ještě vážnější než na domácnosti," varuje náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

Velkým podnikům z energeticky náročných oborů hrozí, že budou muset za doznívající krize platit za elektřinu o desítky milionů korun víc než letos. Zdražení proudu pro firemní sektor o 17 procent, jež čeká ERÚ, je podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla "nepřijatelné." Míl varuje, že řadě hráčů na trhu hrozí takový propad zisku, že přijdou o úvěry, takže se české firmy chystají přesouvat výrobu do zahraničí, kde je energie levnější.

Pomůže zabránit těmto scénářům vyšší daň? Většina nezávislých ekonomů kroutí hlavou. "Celé uvažování tímto směrem je špatně," říká Jan Schiesser z Informačního institutu.

"Peníze se takhle vezmou někomu, kdo je stejně nemá, budou se jen přesouvat z jedné kapsy do druhé." Schiesser. Ten stejně jako řada dalších odborníků, volá po dodatečném zdanění zisků či výnosů solárních investorů.

Riziko, že zahraniční investoři do solárních elektráren vyrukují s arbitrážemi, postavenými na mezinárodních smlouvách o ochraně investic, se podle něj zbytečně přeceňuje. Ostatně kolik zahraničního kapitálu v českých solárních projektech je, dnes nikdo neví. Velké projekty jsou často zcela neprůhledné.

Míl: Využijme povolenky

Jaroslav Míl navrhuje ještě jednu cestu: kompenzovat vysoké ceny elektřiny nikoliv z nově uvalených daní, ale z výnosu z prodeje emisních povolenek, jež státu zdarma rozděluje Evropská unie. Zvlášť doporučuje využít na tyto účely balík povolenek v hodnotě kolem 70 miliard korun, jež v příštích letech mají získat české energetické firmy jako odměnu za ekologické investice. Parlament zatím pravidla pro jejich rozdělení definitivně neschválil. Jde ale o cestu, která má stejná úskalí jako zdanění solárních byznysmenů: dodatečnou změnu podmínek, jíž se energetici budou zuby nehty bránit. Ostatně mizivé nadšení vládnoucích politiků pro tyto cesty je dáno ještě jiným faktorem: obojí jde proti zájmům vlivného polostátního energetického kolosu ČEZ, který je nyní největším solárním investorem u nás a má i šanci ukousnout největší díl rozdělovaných povolenek.

Co jsme si nadrobili...

Objevují se i názory, podle nichž je nejlepší už raději nic nevymýšlet. "Co jsme si nadrobili, to si snězme. Když už vzniklo tolik solárních elektráren, bude kvůli tomu nutno unést dražší elektřinu. I se všemi dopady," říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Možná i proto muži zodpovědní za českou hospodářskou politiku zdůrazňují, že mohlo být i hůř. Šéf resortu průmyslu Martin Kocourek před měsícem vyrukoval s odhady zdražení elektřiny o několik procent vyššími, než s jakými operuje ERÚ. Vycházel z vyššího odhadu počtu solárních elektráren, jež u nás budou ještě do konce roku připojeny k síti. V posledních týdnech ministři i ERÚ oznámili řadu omezení, která se dotknou solárního byznysu od příštího roku. Skončí dotace pro elektrárny na polích, sníží se výkupní cena, padnou daňové úlevy.

"Tato opatření zbrzdila solární boom," tvrdí Kocourek. Stejně vládu chválí ministr financí Miroslav Kalousek. Jenomže zmiňovaná opatření mají na lednové zdražení minimální vliv. Brzdí projekty až od příštího roku, letošních investic se nedotknou.

Před vládou teď leží dva velké energetické úkoly. Až vyřeší to nejakutnější - lednové zdražení elektřiny - musí se postarat o to, aby se solární blamáž neopakovala jinde. Před schválením je nový zákon o obnovitelných zdrojích energie, který určí pravidla podpor nových technologií pro příští roky. A je otázkou jak velkou pozornost mu bude vláda věnovat.

Zákon se totiž bohužel chystá v situaci, kdy stát nemá jasnou energetickou koncepci. A podle informací, jež prosakují na veřejnost, se během příprav upravuje podle lobbistického diktátu úzkých zájmových skupin. Nezbývá než doufat, že se politici ze solární blamáže poučí.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí