zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Po katastrofě...

30.10.2010
Klimatické změny
Po katastrofě...
Bojovníci proti změnám klimatu mění strategii.

Zastánci drastického snížení emisí oxidu uhličitého dnes o klimatických změnách hovoří mnohem méně než kdysi. Co se stalo? Bojovníci za klima změnili přístup po kolapsu kodaňského summitu loni v prosinci a po odhalení chyb v činnosti klimatické komise OSN. A také - sluší se dodat - v reakci na sílící veřejnou skepsi a klesající zájem.

Ačkoliv se někteří aktivisté stále spoléhají na zastrašovací taktiku, mnozí z nich dnes věnují více času zdůrazňování "přínosů" jejich politického receptu. Už se nezaobírají hrozící klimatickou zkázou, nýbrž ekonomickým blahem, které přijde v důsledku zavedení "zelené" ekonomiky.

Příklady lze nalézt po celém světě, ale jeden z nejlepších se nachází v mé vlasti - Dánsku. Vládou jmenovaná komise akademiků tady nedávno předložila návrhy, jak by se Dánsko mohlo bez ohledu na ostatní země stát za 40 let společností bez fosilních paliv. Tento cíl vyráží dech: více než 80 % dodávek energie v Dánsku dnes totiž představují právě fosilní paliva, která jsou výrazně levnější a spolehlivější než jakýkoliv zdroj zelené energie.

Poručíme větru, slunci

Zúčastnil jsem se zahájení práce dánské "klimatické komise" a zarazilo mě, že se prakticky nezmínila o změnách klimatu. Toto opomenutí je pochopitelné, jelikož žádná země sama o sobě nemůže pro zastavení globálního oteplování mnoho udělat. Kdyby se mělo Dánsko skutečně stát do roku 2050 zemí bez fosilních paliv - a zůstat jí až do konce století - výsledkem do roku 2100 by bylo oddálení vzestupu průměrné globální teploty o pouhé dva týdny.

Místo aby se tedy komise zaměřila na klimatické změny, zveličila komise přínosy, které Dánsko čekají, postaví-li se do čela přechodu na zelenou energii. Bohužel se při bližším zkoumání ukazuje, že tyto přínosy jsou iluzorní.

Být průkopníkem je jen stěží zárukou bohatství. Německo hrálo ve světě vedoucí roli při instalaci slunečních kolektorů a dotovalo je celkovou částkou 47 miliard eur. Trvalým odkazem je mohutný účet a spousta neefektivních solárních technologií, které v celé této často oblačné zemi stojí na střechách a dodávají do sítě triviálních 0,1 % z celkového objemu energie.

Také Dánsko si už vyzkoušelo roli inovátora zelené energie - stálo na světové špičce v oblasti větrné energetiky. Výsledky jsou jen stěží inspirativní. Dánská větrná energetika je téměř úplně závislá na dotacích daňových poplatníků a Dánové platí nejvyšší sazby za elektřinu ze všech průmyslových států. Několik studií přitom naznačuje, že tvrzení, podle nichž větrná energie zajišťuje pětinu z celkové dánské poptávky po elektřině, jsou nadnesená. Zčásti i proto, že velký díl energie se vyrábí také v době, kdy po ní není poptávka, a musí se proto prodávat do jiných zemí.

Smutný stav větrné a sluneční energetiky ukazuje, jak obrovským výzvám čelíme ve snaze učinit technologie dneška konkurenceschopnými a efektivními. K přenosu sluneční a větrné energie ze slunečných a větrných oblastí do míst, kde žije nejvíce lidí, se musí vybudovat stejnosměrná vedení. Dále je zapotřebí vynalézt mechanismy skladování, aby dodávky energie nebyly přerušeny, kdykoliv nesvítí slunce nebo nefouká vítr.

Fosilní paliva, fosilní názory

Stoupenci "uhlíkových škrtů" tvrdí, že technologie zelené energie se dražšími pouze zdají být, poněvadž cena fosilních paliv neodráží náklady jejich dopadů na klima. I kdybychom to však zohlednili, hrálo by to jen malou roli. Nejrozsáhlejší ekonomická metastudie ukazuje, že celkové budoucí dopady na klima by ospravedlnily daň ve výši zhruba 0,01 eur na litr benzinu (0,06 dolaru na galon ve Spojených státech) - oproti zdanění, které již dnes platí ve většině evropských zemí, je to nicotná částka.

Navzdory faktu, že přechod od fosilních paliv na zelenou energii vyžaduje celkovou hospodářskou transformaci, dánská klimatická komise prohlásila, že účet za tento přechod by byl téměř nulový. K tomuto závěru dospěla na základě předpokladu, že náklady na nepřijetí jí doporučené politiky by byly ohromné.

Komise se domnívá, že náklady na fosilní paliva během následujících čtyř desetiletí prudce stoupnou, protože zdroje vyschnou a vlády uvalí na fosilní paliva obrovské daně. Tento argument však ve světle většiny důkazů neobstojí. Levného uhlí je evidentně spousta na další stovky let a díky novým průlomovým technologiím se stává dostupnějším i zemní plyn. Dokonce i ropné zásoby se pravděpodobně výrazně zvýší díky nekonvenčním zdrojům, jako jsou dehtové písky.

Rovněž předpověď, že vlády uvalí na uhlík vysoké daně, se jen málo opírá o realitu. Podobné předpoklady se jeví jako slabý rámec, na němž by se dala vybudovat významná veřejná politika, a podle všeho neberou v potaz značné náklady na eliminaci fosilních paliv, které pravděpodobně dosáhnou nejméně 5 % HDP ročně.

Těžiště se posouvá

Posun směrem od fosilních paliv nebude snadný. Politici musí dát prioritu investicím do výzkumu a vývoje zelených energií. Snaha vynucovat "uhlíkové škrty" namísto prvotních investic do výzkumu se rovná zapřahání vozu před koně.

Převratná řešení nejsou automatickým výsledkem kombinace zdanění fosilních paliv a dotací na současnou zelenou energii: navzdory mohutným výdajům spojeným s Kjótským protokolem se investice účastnických zemí do výzkumu a vývoje, vyjádřené jako procento HDP, nezvýšily.

Změna těžiště byla po katastrofě na kodaňském summitu pravděpodobně nevyhnutelná. Skutečnou změnou, která je zapotřebí, je nicméně pochopení, že drastické a brzké "uhlíkové škrty" jsou na globální oteplování chabou odpovědí - bez ohledu na to, v jakém balení jsou podávány.


AUTOR: Bjorn Lomborg
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je ředitelem Centra Kodaňského konsensu a mimořádným profesorem Kodaňské obchodní fakulty.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí