Překvapivě levná zelená

Program zelená úsporám je "pozastaven". Fakticky to ale znamená, že zřejmě skončil. Co po něm zbylo? Velmi zajímavý příběh. Po velmi pozvolném rozběhu (nikdo nevěřil, že něco takového vůbec může fungovat) přišel překotný růst - za rok se na "zelené projekty" rozdalo zhruba dvacet miliard korun. A co je v kontextu tuzemského podnikání nejzajímavější: nikdo je nerozkradl.

Ne že by to nešlo. Na Slovensku se prodávaly povolenky za poloviční cenu spřátelené firmě se sídlem v americké garáži, načež se za pomoci švýcarské policie hledaly stejné peníze zpátky doma. Spíš než v kotli na biomasu končily v kapsách místních politiků a jejich přátel. To samé se dělo na Ukrajině, kde podle zpráv amerických auditorů vláda Julije Tymošenkové naložila nesprávně s částkou odpovídající zhruba pěti miliardám korun. Prostředky, které měly být využity na ekologické projekty, se překvapivě ocitly na účtu jistého (nikoliv zeleného) penzijního fondu.

Zdejších dvacet miliard z prodeje emisních povolenek naproti tomu pomohlo hlavně stavebním firmám. Podle odhadů se díky projektu zachránilo na třicet tisíc pracovních míst. Stavebníci angažovaní v programu hlásili rekordní tržby. Navíc většina peněz zůstala doma - okna a materiály k zateplení byly domácí provenience. A konečně: na celkové sumě se ze dvou třetin podílely pracovní náklady - opět tuzemské.

V kontextu celé zdejší ekonomiky navíc není dvacet miliard zas tak moc. Zejména když se to srovná s odhadovanými náklady na další zelený projekt - solární energii. Čím to? Zelenou úsporám zaplatili koupí povolenek Japonci - a všechny projekty s ní spojené si pak i ohlídali. Kdyby se tehdy pustili do slunce, máme dnes možná nejlevnější energii v Evropě...