Cílem Brna je mít 1000 kontejnerů na každý druh tříděného odpadu

V Brně přibylo kontejnerů na tříděný odpad. Radní tento týden schválili umístění dalších 80 nádob na PET lahve, plechovky a nápojové kartony a 140 kontejnerů na papír. Město se tak bude blížit cíli, jímž je mít pro každou ze tří hlavních sběrných komodit víc než 1000 nádob, řekl ČTK primátor Roman Onderka (ČSSD). Na konci listopadu bylo nádob na papír 884, kontejnerů na PET lahve, kartony a plechovky 802 a dalších na sklo 889.

Odpad do zvláštních nádob doma třídí stále víc lidí. Jen PET lahví se v roce 2006 v Brně vytřídilo 570 tun. Loni jich obyvatelé naházeli do speciálních nádob 836 tun. Letos a příští rok by množství mělo růst ještě rychleji. Od září městská firma Spalovna a komunální odpady zprovoznila dotřiďovací linku, která umožnila rozšířit spektrum surovin vybíraných v kontejnerech na PET lahve o nápojové kartony a hliníkové plechovky.

Hliníkové plechovky od piva, limonád i dalších nápojů začaly odebírat firmy vyrábějící hliník. Kartony od mléka, džusů, vína či kefírů nakupuje firma v Hrušovanech u Brna. Vyrábí z nich desky pro použití ve stavebnictví tvarem podobné sádrokartonům.

Podle zastánců má třídění nejen ekologický, ale i finanční rozměr. Na každé tuně odpadu, kterou město nemusí zpracovat jako směsný odpad, ale prodá ho odběratelům surovin, ušetří asi 3000 korun. Úsporu pocítí rozpočet. Každý obyvatel Brna sice za likvidaci odpadu platí ročně 500 korun, příspěvek však skutečné náklady pokývá asi z poloviny.

Naopak velký úspěch zatím nemá sběr biologického odpadu, jako je listí a tráva ze zahrádek. Vybrané objemy za rok dosud dosahovaly stovek tun, přitom biologicky rozložitelný odpad tvoří asi třetinu obsahu popelnic. V Brně se vyprodukuje 1500 tun odpadu za jediný týden.