Pátek, 29. března 2024

Nasolený poklad

Kolem stamiliardových zásob bolivijského lithia začíná být živo. V solném jezeře leží miliardy dolarů.

Nasolený poklad

Bolivijský prezident Evo Morales se brání zahraničním investicím a bez ustání hřímá proti všem kapitalistům světa. Přesto je mezi světovými politiky velmi populární. Ve Franci ho přijal prezident Nicolas Sarkozy, v bolivijském hlavním městě La Paz se objevují delegace z Číny nebo Ruska. Před několika týdny Morales navštívil japonského císaře, který přijímá tak tucet cizích státníků do roka.

Za překvapující Moralesovou oblibou stojí nerostné bohatství. Bolívie totiž oplývá kovem drahým moderním technologiím - lithiem.

Právě to otevřelo zřejmě Moralesovi dveře u japonského císaře a dalších důležitých lidí. Při návštěvě v Japonsku bolivijský prezident podepsal smlouvu o budoucí spolupráci při těžbě lithia. Jen o několik měsíců starší je jeho podpis na podobné dohodě s Jižní Koreou.

Nepostradatelný skladník

Lithium je klíčovou součástí nejvýkonnějších dnes používaných baterií. Je ve vašem mobilním telefonu i notebooku. A bude případně i ve vašem elektromobilu.

A náhrada za tento vzácný kov je zatím v nedohlednu. >>Sice se pracuje na řadě nových technologií, ale lithiové baterie jsou podle mého odhadu na několik desítek let jediným realistickým řešením,<< hodnotí současnou situaci odborník na technologii skladování elektřiny Tomáš Cetl z ČVUT.

Kdyby vyšly současné optimistické scénáře, mohl by se trh s lithiovými bateriemi během příštích dvaceti let zvětšit více než třicetinásobně. Tvrdí to nedávná analýza švýcarské banky Credit Suisse.

Dnes se všech typů lithiových baterií prodá za zhruba čtyři miliardy dolarů ročně. V roce 2030 by jen objem prodaných autobaterií mohl činit podle odhadů analytiků společnosti Pike Research zhruba 100 miliard dolarů místo dnešních 800 milionů.

U menších spotřebičů, jako jsou mobilní telefony, lze také čekat spíše nárůst trhu, i když méně dramatický. Firma Mitsubishi předpokládá, že v roce 2015 dojde kvůli nedostatku nabídky lithia k jeho prudkému zdražení.

Další >>zlatý<< trojúhelník

Trh s lithiem ovládá jen několik hráčů, především z Chile, Austrálie a Číny. Největší část ověřených světových zásob lithia, až 90 procent, je soustředěno v trojúhelníku severní Chile a Argentiny a zejména v jižní části Bolívie. Tam se nachází skutečná lithiová bonanza: oblast Salar de Uyuni.

Jde o největší solnou pláň na světě, která má rozlohu přes deset tisíc čtverečních kilometrů, tedy zhruba osminu Česka.

Leží v nadmořské výšce 3,5 kilometru a jde o pozůstatek podstatně většího jezera, po kterém zůstala několik metrů silná vrstva soli. Lithium, respektive jeho sloučenina chlorid lithný, se skrývá pod bílou krustou, u dna ve vrstvě slaného roztoku.

Podle odhadů odborníků se v oblasti nachází až 35 milionů tun tohoto kovu, tedy velká část těžitelných světových zásob. Jejich tržní cena se pohybuje v řádech stovek miliard dolarů.

Lithium lze ze solných plání získat relativně jednoduše: vysoušením slaného roztoku ze dna na slunci. Lithium je pak nutné separovat od ostatních usazenin a připravit k odvozu. Podle chilských producentů, kteří používají stejný postup těžby, tvoří bez dopravy náklady na separaci zhruba třetinu konečné ceny nerostu.

Z technického hlediska je tedy jen těžko vysvětlitelné, proč Chile těží tisíce tun lithia ročně a hraje v oboru první housle, zatímco bolivijské lithium zahálí ve své slané lázni.

Vysvětlení je hlavně politické. Země totiž zatím odmítala účast zahraničních investorů na těžbě. To chce ale Morales změnit. I nad smlouvou s Japonskem prohlásil, že cílem je lithium v Bolívii nejen těžit, ale také z něj vyrábět baterie. A v ideálním případě je montovat do bolivijských elektromobilů.

Všechny dosavadní snahy o využití bolivijského lithia musely vystačit s omezeným rozpočtem. Pilotní provoz vzniká za zhruba šest až osm milionů dolarů a za dva roky výstavby nabral půl roku zpoždění oproti plánu. Od letošního roku by měl produkovat zhruba 90 tun lithia, tedy na světovém trhu zanedbatelné množství.

Podle bolivijských úřadů by první várka kovu měla být k dispozici tento nebo příští měsíc. Nevládní odborníci obeznámení s bolivijskou situací ale tvrdí, že ohlašovaný termín není reálný. Klimatické podmínky v Salar de Uyuni prý mohou proces odpařování roztoku zkomplikovat a protáhnout.

Navíc není jasné, jak se lithium bude dostávat k zákazníkům. V místě nejsou pořádné silnice. Infrastrukturní náklady na těžbu a s ní spojenou dopravu odhadují analytici od tří do šesti set milionů dolarů.

Stavba velkého závodu by si vyžádala zhruba dalších 300 milionů dolarů.

Bolívie nemá nač čekat

Smlouvy s Japonskem a Koreou by pro Moralese mohly představovat způsob, jak se dostat k penězům na rozvoj těžby.

Lithiovou šanci si zřejmě nechce nechat ujít ani za cenu paktu s kapitalistickými zeměmi. Jedna z depeší amerických diplomatů zveřejněná díky WikiLeaks o bolivijském prezidentovi tvrdí, že je zarytým industrialistou, který je ochoten prosazovat těžbu i přes možné ekologické následky. Andský poklad by navíc mohl Bolívii brzy zrezivět pod rukama. Ne že by lithium mohlo zoxidovat, nejisté jsou ale tržní vyhlídky.

Očekávaného nedostatku tohoto kovu na trhu si je totiž vědoma i řada států a společností. Po Chile se ve velkém do produkce lithia pustila i Argentina, kde se kov také získává ze solných jezer. Od loňského října probíhají v oblasti Salinas Grandes přípravy k těžbě, která by měla začít už letos.

Trh s lithiem také není tak žíznivý jako například trh s ropou. Lithium se nespotřebovává. I když se akumulátor po nějaké době opotřebuje a ztratí požadované vlastnosti, kovu je v něm stále původní množství. Lze ho tedy recyklovat a použít znovu.

Zatím se tato technologie nepoužívala, ale pokud bude hrozit akutní nedostatek lithia, technické překážky jsou podle odborníků snadno překonatelné. Nad Andami by se mělo brzy začít pořádně blýskat, pokud Bolívie nechce přijít o záviděníhodnou šanci.

AUTOR: Matouš Lázňovský

Kov, který ukrojíte

  • - Lithium je velmi měkký kov, který snadno odříznete nožem. Je nejlehčí ze všech pevných prvků a plave na vodě i na lihu.
  • - Byl objeven až v první čtvrtině 19. století. Je totiž velmi reaktivní a v přírodě se v čisté podobě nevyskytuje.
  • - Dlouhou dobu se používal především v medicíně, hlavně jako přísada v uklidňujících lécích.
  • - Používá se v metalurgii či výrobě skla. Od 80. let se ve stále větší míře využívá i v bateriích.
  • - Objem světových obchodů je zhruba jen půl miliardy dolarů. Obchoduje se s uhličitanem nebo chloridem lithným.


90 procent

Takový podíl těžitelných zásob lithia je soustředěn v Jižní Americe.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů