zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Také chráněné dílny umí dobře zpracovávat elektroodpad

19.01.2011
Odpady
Recyklace
Také chráněné dílny umí dobře zpracovávat elektroodpad

Možná i ze sběrného dvora ve vaší obci pocházejí vyřazené elektrospotřebiče, které se formou zpětného odběru dostávají k dalšímu zpracování do chráněné dílny STEELMET, s. r. o., ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

Ročně tam dovedou zpracovat až 2000 tun elektroodpadu všech skupin s výjimkou osvětlovací techniky a chladicích zařízení.

Asi polovinu tohoto množství tvoří televizory a PC monitory, přibližně 30 % tzv. velké spotřebiče, jako jsou sporáky, pračky či mikrovlnné trouby, zbývajících zhruba 20 % představují ostatní malé elektrospotřebiče. Jak podotýká jednatel společnosti STEELMET Ing. Milan Bureš, menší část naváženého materiálu jsou přímé dodávky od firem a úřadů. Hlavními dodavateli jsou však kolektivní systémy zpětného odběru, s nimiž STEELMET uzavřel zpracovatelskou smlouvu. >>Dominantní část návozů registrujeme od kolektivních systémů zpětného odběru ASEKOL a ELEKTROWIN,<< dodává jednatel s tím, že přivážený elektroodpad pochází z celé jihovýchodní Moravy.

CHRÁNĚNÉ DÍLNY: VYSOKÁ PEČLIVOST I VYŠŠÍ VÝTĚŽNOST

STEELMET není jedinou chráněnou dílnou, s níž kolektivní systémy spolupracují. Je součástí skupiny KOVOSTEEL, s. r. o., jejíž generální ředitel Bronislav Janeček vysvětluje, že od loňského ledna s převzetím společnosti MESIT recyklace, chráněná dílna, počet zaměstnanců se zdravotním postižením ve STEELMET vzrostl z 15 na takřka 60. >>Pro tyto naše zaměstnance je obrovským přínosem nejen to, že u nás získají práci. Ale také možnost vykonávat v kolektivu smysluplnou činnost, o kterou je zájem a jejíž výstupy jsou zcela hmatatelné. V naší chráněné dílně vidím vzácnou symbiózu dvou faktorů, která zapadá do filozofie naší společnosti - aspektu ekologického, neboť pomáháme vracet velké množství materiálu do oběhu k opětovnému využití, a aspektu sociálního, protože při tom začleňujeme do pracovního procesu osoby, které by jinak jen velmi obtížně hledaly uplatnění,<< říká Bronislav Janeček.

Na jeho slova navazuje Mgr. Jan Vrba, jednatel neziskové společnosti ASEKOL, zajišťující zpětný odběr elektrozařízení, zejména televizorů a počítačových monitorů, jichž od svého založení v roce 2005 vybrala ke konci loňského roku už bezmála 2,4 milionu kusů. >>V chráněných dílnách se často setkáváme s velice zodpovědným přístupem ke zpracování námi předaných elektrozařízení. Kvůli zdravotnímu handicapu svých zaměstnanců tyto dílny nebývají příliš technologicky vybaveny. Sice tak nemají výkonnost jako zpracovací linka, ale dosahují vyšší výtěžnosti a čistoty u některých výstupů ze zpracování,<< konstatuje Mgr. Jan Vrba.

NENECHAVCI NARUŠUJÍ EKONOMICKOU STABILITU SYSTÉMU

Statut chráněné dílny umožňuje čerpat hned několik druhů příspěvků od úřadu práce. Zejména jde o příspěvky na zřízení chráněného pracovního místa, příspěvek na mzdy i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. >>Bez těchto příspěvků by naše stoprocentně ruční demontáž nebyla vůbec ekonomicky myslitelná a nebyli bychom schopni zaměstnávat takový počet zaměstnanců se zdravotním postižením,<< říká Ing. Milan Bureš.

To však neznamená, že v chráněných dílnách mohou hodit za hlavu fakt, že asi 20, někdy až 30 % vyřazených elektrospotřebičů přichází nekompletních. >>Vykradené<< dodávky podstatně snižují tržby, které by zpracovatel elektroodpadu byl schopen realizovat za prodej chybějících, často dobře obchodovatelných komponent. >>Vedle ekonomického aspektu stojíme v případě nekompletních spotřebičů před problémem, že při jejich zpracování nejsme schopni splnit procentuální výtěžnost jednotlivých materiálů,<< tvrdí jednatel STEELMET. Nenechavci však poškozují také životní prostředí. Zvlášť patrné je to u chladicích zařízení, ze kterých neodborně vystřihávají kompresory. Ze >>zmrzačeného<< spotřebiče pak nekontrolovaně unikají chladiva i olej.

>>Existují sběrná místa, z nichž k nám přicházejí nekompletní zařízení opakovaně a ve velké míře. Buď tam není elektroodpad dobře zajištěn před nenechavci, anebo - v tom horším případě - se na "vytěžování" spotřebičů podílejí sami zaměstnanci dvora. Naší jedinou obranou je upozorňovat na to kolektivní systém a věřit, že se mu podaří zjednat nápravu,<< poznamenává dále Ing. Milan Bureš. Obdrží-li ASEKOL informace o systematickém zneužívání zpětného odběru obsluhou sběrného dvora, jedná její regionální zástupce o nápravě s provozovatelem. >>Zatím jsme však k rozvázání smlouvy na zřízení místa zpětného odběru z důvodu vykrádání nemuseli přistoupit,<< uvádí za ASEKOL Mgr. Jan Vrba.

Tato nezisková společnost už třetím rokem prostřednictvím grantového řízení svého Fondu ASEKOL rovněž podporuje projekty usilující o větší zabezpečení sběrných dvorů. Často pomůže tzv. E-domek, tedy unifikovaný uzamykatelný přístřešek pro sesbírané elektrospotřebiče, který fond poskytuje sběrným dvorům. Ty však na ochranu proti vykrádačům elektrozařízení mohou získat také peněžní podporu. Loni se v grantovém řízení například zvýšil zájem o podporu instalace kamerových systémů. >>Vzhledem k aktuálnímu počtu 844 sběrných dvorů, s nimiž spolupracujeme na zpětném odběru, bohužel zdaleka nemůžeme vyhovět všem žádostem o podporu,<< dodává Mgr. Jan Vrba. >>Další kolo grantového řízení Fondu ASEKOL bude vyhlášeno už počátkem letošního února.<<

Ani pro zpracovatele elektroodpadu není snadné reagovat na neustále měnící se požadavky trhu, v posledních dvou letech rozpohybovaného i finanční a ekonomickou krizí. Zatímco dříve STEELMET bez problémů prodával vyčištěné obrazovkové sklo zpět výrobcům obrazovek, nyní za jeho dodávky k dalšímu využití, třeba jako příměsi do tavicí pece na výrobu olova, musí sám platit. CRT obrazovky se už totiž přestaly vyrábět a místo nich nastoupily LCD nebo plazmové obrazovky. Přitom velkou část materiálu, který se ve Starém Městě zpracovává, tvoří televizory a PC monitory, jejichž zhruba 50 % hmotnosti je dáno skleněnou obrazovkou. Lepší je (nyní) situace u plastů. Ještě počátkem loňského roku bylo třeba společnostem, které s nimi dále nakládají, platit za odběr. Pak plast dokonce nikdo nechtěl ani za poplatek. Teprve nyní je STEELMET schopen plast znovu prodávat. Třetí velkou skupinu představují klasické, běžně obchodovatelné materiály - železné, barevné a drahé kovy, s nimiž STEELMET ob choduje v cenách, které kopírují vývoj na trhu. Velice žádané jsou plošné spoje obsahující i zlato, stříbro a platinu.

Také v chráněné dílně ve Starém Městě zvažují pořízení technologie, která by umožnila zpracovávat elektroodpad při snížení podílu ruční práce. >>Jsme k tomu tlačeni vývojem na trhu, protože postupně a ve stále větší míře musíme nakupovat elektroodpad, za jehož zpracování jsme dosud jako zpracovatelé dostávali od kolektivních systémů zaplaceno. Nad tímto trendem nemá cenu naříkat, je prostě realitou. Máme-li přežit, už pouze s jednoduchými demontážními prácemi, bohužel, nevystačíme. Musíme se proto poohlédnout po nějaké technologii typu drcení a následné separace jednotlivých materiálových frakcí,<< uzavřel Ing. Milan Bureš, jednatel společnosti STEELMET.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí