zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Čtvrt miliardy za ochranu před povodní

02.02.2011
Povodně
Čtvrt miliardy za ochranu před povodní

"Kanalizace už vodu nebrala, takže se dostala do sklepů. Něco takového nepamatuju," říká o loňských přívalových deštích Jiří Kuda ze Slavkova. Město nyní přišlo s řešením, jež má zabránit opakování podobné pohromy. Horší je, že bude hodně drahé. A všichni si na něj budou muset nějakou dobu počkat.

Ochranný systém

Studii opatření vypracoval slavkovský odbor životního prostředí a představil ji včera na jednání tamní protipovodňové komise. "Povodním vyvolaným přívalovými dešti by měla zabránit soustava poldrů, které by měly zachytit vodu proudící od vrcholu Urban a ze Slavkovských vinohradů a odvést ji do toku Prostředníčku a Němčanského potoka," popsal vedoucí slavkovského odboru životního prostředí Miroslav Zavadil.

Jeden poldr neboli suchá záchytná nádrž by měl vzniknout poblíž zámecké zahrady a silnice vedoucí z Brna na Uherské Hradiště. Ten má chránit Špitálskou ulici a okolí. Minimálně další dva poldry by měly stát pod vrcholem Urban. Právě odtamtud přišla voda, která zaplavila Tyršovu ulici a sídliště Zlatá hora.

Kromě toho by měla pomoci i výsadba zatravněných pásů. Podle slavkovského starosty Ivana Charváta se navíc zavázali i zemědělci ze společnosti Rostěnice, že už nebudou pole v této lokalitě osazovat kukuřicí. Právě přes kultury této plodiny vloni pronikla voda jako horký nůž máslem.

Brání cena, odtok i výkupy

Problémem těchto opatření je ovšem vysoká cena, která se pohybuje od stovky milionů po čtvrt miliardy. "Nejde jen o náklady na vybudování poldrů. Problémem je odvést z nich vodu, protože nejbližší toky jsou dost daleko. Do kanalizace jít nesmí," vysvětlil Zavadil.

To potvrdil i ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Vyškov Vladimír Kramář. "Kanalizace není určená k odvádění srážkových vod, ve větší míře je ani není schopná pojmout," upozornil Kramář.

Velký příliv vody by slavkovská kanalizace zkrátka nemusela zvládnout. Sama by mohla vyplavit město, navíc by nápor vody nemusela vydržet drahá čistička odpadních vod.

Není to jediná překážka. Město se musí také připravit také na výkupy pozemků od soukromých vlastníků. A s jejich ochotou k převodu, směně nebo strpění věcného břemene bývají velké potíže.

Opatření prosadím

To ostatně připustil i slavkovský starosta Ivan Charvát. Přes mimořádně vysoké náklady ale hodlá slavkovská radnice navržená protipovodňová opatření prosadit. "Ochrana města před velkou vodou je pro nás prioritou. O celé záležitosti budeme jednat v radě města a na zasedání zastupitelstva, věc musíme prodiskutovat s projektanty. Řešení není jednoduché," vyjádřil se Charvát.

Podle něj je ale výhodou, že protipovodňové zábrany lze budovat postupně. Přednost by tak podle všeho dostal poldr u zámecké zahrady. Starosta chce, aby město podalo žádost o dotaci z Jihomoravského kraje, čas na to má do konce února. Slavkov už ostatně s čerpáním dotací na opatření proti povodním má zkušenosti. Podařilo se mu získat sto šedesát milionů, díky nimž městu nehrozí nebezpečí od řeky Litavy.

Přesto není podle Charváta pravděpodobné, že by se Slavkovští dočkali výstavby poldrů už letos, i když městský úřad už má v rukou dokumentaci pro územní rozhodnutí.

Zdroj: Vyškovský deník

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí