zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Reuters: Balkánský ekologický spor ukazuje na odlišné euronormy

14.02.2011
Firemní ekologie
Reuters: Balkánský ekologický spor ukazuje na odlišné euronormy

Spor Chorvatska s Bosnou o ekologický dopad bosenské rafinerie na společnou říční hranici odráží rostoucí nesoulad v normách ochrany životního prostředí tohoto kandidáta na členství v Evropské unii a jeho sousedů, napsala agentura Reuters.

Všechny západobalkánské země usilují o vstup do Evropské unie, a proto budou muset sladit ekologické standardy. Ale modernizace či uzavírání znečišťujících průmyslových podniků ze socialistické éry může být velmi nákladné nebo může v těchto křehkých ekonomikách zvýšit nezaměstnanost.

Tento rozdíl je obzvláště očividný na severních březích řeky Sávy, přírodní hranice mezi Chorvatskem a Bosnou. Řeka rovněž rozděluje dvě města, Slavonski Brod a (Bosanski) Brod. Ve Slavonském Brodu si Chorvaté stěžují na zápach a znečištění z bosenské rafinerie a žádají akci. Bosňané na druhé straně hranice v Brodu odmítají, že by nějaký zápach nebo znečištění pocházelo od jejich hlavního zaměstnavatele.

"Žiju u Sávy a v některé dny je zápach z rafinerie nesnesitelný," řekla chorvatská seniorka ze Slavonského Brodu Marinka Babičová. "V takových dnech mám problémy s dýcháním a kytky na mojí zahradě umírají."

V úterý se ministři životního prostředí Chorvatska a Bosny sešli v brodské rafinerii, která patří ruské firmě NeftěgazInKor, součásti státní společnosti Zarubježněfť. Jednali o snížení emisí, o kterých Chorvatsko hovoří jako o škodlivých plynech.

Bosenští představitelé tvrdí, že rafinerie pracuje podle zákonů a nařízení Republiky srbské, bosenského autonomního regionu, kde podnik sídlí. Také uznávají, že zákony vycházejí z odlišných ekologických měřítek, než je tomu v Chorvatsku. To se má v roce 2013 připojit k Evropské unii, proto přizpůsobilo své normy těm, jaké jsou v tomto bohatém bloku.

"Standardy ještě nebyly sladěny," řekl po setkání novinářům bosenský ministr zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Mladen Zirojević.

Chorvatsko v roce 2005 zahájilo modernizaci svých dvou rafinerií v Rijece a Sisaku, dokončení se očekává letos. Republika srbská využívá normy zděděné po socialistické Jugoslávii, které podle ředitele místního ekologického institutu Predraga Iliče dovolují v ovzduší vyšší koncentrace škodlivých plynů.
Brodská rafinerie, která obnovila produkci ke konci roku 2008, doposud zmodernizovala jednu výrobní linku a přislíbila zrenovovat další. Tento krok se odhaduje na pět let. Do té doby se bude Slavonski Brod muset vyrovnat se škodlivými plyny, jejichž koncentrace je podle starosty Mirka Duspara čtyřikrát vyšší, než je povoleno.

"Bylo by dobré, kdyby rafinerie zahájila výrobu v novém zařízení," řekl Duspara. "Znečištění postihuje stejnou mírou obě strany."

Bosna a Chorvatsko byly před válkami v devadesátých letech součástí Jugoslávie, stejně jako Slovinsko, Srbsko, Makedonie a Černá Hora. Všechny tyto státy mají dnes kvůli starému průmyslu ekologické problémy.
V Srbsku představují největší ekologické problémy rafinerie v Pančevu u Bělehradu a důl na měď a hutě v Boru na jihovýchodě země.

Znečištění z pančevské rafinerie, součásti srbského ropného monopolu NIS, který většinově vlastní ruská skupina Gazprom Něfť, je tak vysoké, že zde úřady musely nainstalovat bezpečnostní zařízení. To spouští poplach, když emise škodlivých plynů dosáhnou nebezpečné úrovně. Loni v říjnu místní zdravotnické orgány vyhlásily stav nouze poté, co ve vzduchu masivně vzrostla koncentrace toxických výparů.

NIS před měsícem oznámil, že v roce 2012 investuje 740 milionů dolarů (13,2 miliardy korun) na modernizaci svých rafinerií a na harmonizaci norem kvality paliv s Evropskou unií.

V oblasti borského dolu, poznamenané desetiletími těžby sovětskou technologií, je dno řeky Borska tak znečištěno těžkými kovy, že více než 60 procent úrodné půdy je podle studie nenávratně poškozeno.

Podobné hospodářské škody se vyskytly i v Černé Hoře. V této horské jadranské zemi zabrala hliníkárna KAP části nejúrodnější půdy. KAP privatizoval ruský magnát Oleg Děripaska. Ten společně s vládou vlastní hlavní podíl v huti, ale zatím se nezaměřil na ekologické podmínky privatizační smlouvy.

Gigantické ocelárny ze sovětských časů u města Elbasani v sousední Albánii jsou z větší části rozmontovány. Znečištění se ale již podepsalo na znetvoření některých místních živočichů.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí