Farmáři na Vysočině chtějí rozhodovat o ochraně půdy proti erozi

Zemědělci na Vysočině chtějí sami rozhodovat o způsobu hospodaření na polích ohrožených erozí. Nemuseli by potom tolik omezovat pěstování brambor a kukuřice, jako kdyby o plodinách na svažitých pozemcích rozhodovali úředníci. Vysočina produkuje nejvíc brambor v Česku, spotřeba kukuřice stoupá kvůli rychle přibývajícím bioplynovým stanicím. Zemědělci jsou zároveň ochotni převzít odpovědnost za škody způsobené splachy z polí. Tento postoj po dnešním setkání s agrárníky v Jihlavě podpořil ministr zemědělství Ivan Fuksa.

"Je to logické. Úředník od pražského stolu přece nemůže znát každé pole, ten sedlák to zná nejlépe," řekl ministr novinářům. Od července se rozšíří platnost takzvaných standardů dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (GAEC) i na mírně erozně ohrožené půdy. Na kopcovité Vysočině se zpřísnění podmínek podle regionálních zástupců Agrární komory někde týká i 90 procent polí na farmách.

Povinnost upravit způsob, jakým je vyhodnocováno plnění standardů GAEC, plyne z unie. Rozšíření standardů mělo původně platit od ledna, ale bylo o půl roku odloženo. Podle ministra je jisté, že tato pravidla budou zavedena. Debata se už týká jen způsobu zúřadování a toho, kdo převezme větší díl odpovědnosti.

V úvahu podle Fuksy připadají dva postupy. Stát může nadiktovat zemědělcům, co mají na ohrožených pozemcích pěstovat. Úředníci je budou kontrolovat a pokutovat bez ohledu na to, jestli nedodržení nařízeného postupu vedlo k erozi půdy nebo ne. Podle ministra by tento postup znamenal pro farmáře také větší byrokratickou zátěž.

Druhou cestou je nechat volnou ruku zemědělci. "Hospodařte, ale přebíráte plnou odpovědnost, jestli se stane nějaká škoda," vysvětlil ministr. Farmáři pak v případě splachů budou platit škody a budou jim kráceny dotace. Fuksa podotkl, ze u soudu už padl první průlomový rozsudek, podle něhož mají zemědělci zaplatit škody jedné ze zaplavených obci.

Zemědělci na Vysočině chtějí o volbě plodin rozhodovat sami i z toho důvodu, že vyšší svažitost má třeba jen velmi malá část lánu. Protierozní opatření by ale úředníci mohli nařídit pro celé pole. "Takhle kousek osejí travinami a na zbytku mohou klidně pěstovat širokořádkové plodiny, tedy brambory a kukuřici," řekl ČTK ředitel krajské agrární komory Karel Coufal. Vytlačování kukuřice je podle něj v rozporu s podporovanou výstavbou bioplynových stanic na statcích.

Fuksa potvrdil, že ministerstvo zemědělství bioplynky podporuje. Vysočina je v jejich stavbách na špici v ČR; v kraji podle něj vzniklo kolem 35 bioplynových stanic.