Má Česká republika potenciál pro pěstování energetických plodin?

Jak se ale rozhodují vlastníci půdy samostatně nehospodařící?

Většina z nich své pozemky, ať rozlehlé lány či menší záhumenky, pronajímá za poměrně nevýhodných podmínek a nad skutečným potenciálem se často ani nezamyslí. Nechávají o svém majetku rozhodovat další osoby. Potom záleží čistě na vůli nájemců půdy, kteří však osobní vztah k těmto majetkům postrádají.
Ti, kteří pochopili, že vlastnictví zemědělské půdy znamená možnosti a příležitosti k investicím do budoucna, nemají jednoduché rozhodování. Pokud je pěstování potravinářských plodin tou nejméně zajímavou volbou, pak jsou polní energetické plodiny nejhodnější variantou.
Zde nastupuje nutnost osvěty a dosažitelnost informací v jiné než internetové formě. V dnešní nepřeberné nabídce dat se dokáže zorientovat jen mizivé procento vlastníků půdy - potenciálních pěstitelů.

Jak tedy vést vlastníky půdy k rozhodování?

Prioritu zde zatím nehraje stát, ale jen síla trhu. (Poskytované dotace jsou ve srovnání s potravinářskou produkcí na stejné úrovni.) Rostoucí ceny surovin na výrobu tepla a elektrické energie (uhlí, uran, zemní plyn atd.) znamenají klíčový bod v potřebách trhu a jeho postupné nasměrování k biomase.
K životnímu prostředí šetrná zařízení na výrobu elektrické energie vyžadují neustálé připojení k rozvodné síti (fotovoltaika,větrné a vodní elektrárny). Energii ve formě biomasy lze skladovat.
Pěstování polních energetických plodin má dosud nedoceněný potenciál a geografické i klimatické rozložení České republiky umožňuje realizaci tohoto směru na většině území. Odpovídající plocha v ČR pro zakládání plantáží je cca 300 tis. hektarů zemědělské půdy.

Jakou zvolit plodinu?

Z hlediska poptávky a využitelnosti se mezi polními plodinami jeví jako nejuniverzálnější klony rychle rostoucích topolů a vrb. Vznikající výmladkové plantáže poskytují již druhým a třetím rokem své vegetace dostatek biomasy pro výrobu energetické štěpky. Klimatické i geografické podmínky České republiky vyhovují zejména klonu topolu J-104 a J-105 tzv. Japonskému topolu.

• - Tato dřevina snáší krátkodobé zatopení - využití v záplavových oblastech.
• - Netrpí mrazem a škodami zvěří, nemá výrazné fatální škůdce.
• - Poskytuje dostatečný výnos biomasy již po druhém roce růstu. Sklizeň probíhá v době vegetačního klidu - nulové procento odpadního listí.
• - V případě poklesu zájmu trhu o energetickou štěpku lze porosty nechat růst a ve věku pěti let těžit stromy na palivo pro lokální spotřebitele.
• - Po skácení či sklizení výmladkové plantáže tato dřevina sama obráží z pařezů a bez dalších investic do nové výsadby lze procesy těžby intervalově opakovat až po dobu 20 -25 let.
• - Univerzálnost využití Japonských topolů je nesrovnatelná s jednoletými porosty ostatních energetických plodin.
• - Na rozdíl od klasické zemědělské potravinářské produkce zde nedochází k vyčerpávání živin z půdy, ale naopak k jejímu obohacování a tím i zvyšování celkové bonity.
• - Vhodně založená plantáž má i velice pozitivní protierozivní účinek při přívalových deštích a je novým domovem pro řadu živočichů.

Podaří se probudit české zemědělce a vlastníky půdy?

Dostatkem kvalitních a záměrně nezkreslovaných informací, osobním přístupem k majitelům půdy a vysvětlením ekonomiky celého pěstování lze efektivněji využít celého již zmiňovaného potenciálu České republiky.

Mizivé procento založených porostů je důsledkem dosavadního nezájmu ze strany spotřebitelů. Výkupní ceny za energetickou biomasu však stoupají každým dnem.

Česká republika má geografický potenciál pro pěstování energetických plodin.

Poukazováním na výhody lze podpořit nemalou skupinu zájemců, ale např. poskytnutím dotací na pokrytí vstupních nákladů, cílenou osvětou a kvalitní reklamou dané problematiky lze splnit závazky stanovené pro Českou republiku.

Adam Hovorka
Česká krajina CZ, o.s.