Jaderné oživení brzdí politici i ekonomika

Svět rozhoduje o budoucnosti jaderné energetiky. Elektrárny v celé Evropě mají projít bezpečnostním testem a německá kancléřka Angela Merkelová nařídila dočasně zastavit sedm starších nukleárních zařízení. To vše kvůli havárii v japonské Fukušimě, kde zemětřesení a následná vlna tsunami poškodily elektrárnu a způsobily únik radioaktivity. Znamená to konec obnovení hromadné výstavby nových reaktorů, tedy takzvané jaderné renesance?

Politická panika

"Příčinnou havárie ve Fukušimě byla kombinace zemětřesení a velmi silné přílivové vlny. Do nových elektráren budou přidány další bezpečnostní prvky, některé stavby se zdrží, ale na rozvoj jaderné energetiky to nebude mít vliv," říká Daneš Burket z České nukleární společnosti. Kdyby japonsko zasáhla "normální" tsunami, tedy kdyby vlna byla jen šestimetrová, Fukušima by neměla problémy. Ostatně na konci roku 2004 přežila tsunami bez větších problémů jaderná elektrárna na východním pobřeží Indie. "Havárie ale bude mít vliv na důvěru lidí. Obnovení důvěry totiž přišlo až dvacet let od jiné velké havárie, výbuchu v Černobylu v roce 1986," vysvětluje Burket.

Právě na pokles důvěry obyvatel teď reagují politici. Zvlášť dobře je to vidět v Německu, kde vládní koalice stojí před důležitými místními volbami v Bádensku-Würtenbersku. A značná část německých voličů má odpor k jaderné energetice. Jenže němečtí politici rozšiřují protijadernou paniku i do zbytku Evropy. Zřejmě právě kvůli Německu v úterý evropský komisař pro energetiku Günter Oettinger svolal schůzku ministrů pro energetiku a jaderných expertů zemí unie. Podle jejich usnesení všechny evropské nukleární reaktory mají projít bezpečnostními testy. Oettinger, Němec, dokonce prohlásil, že je třeba zvážit, jestli Evropa dokáže uspokojit své energetické potřeby bez jaderné energie.

Bez ohledu na testy nemá zákaz jádra v Evropě šanci. Hned v zárodku ho zablokovala Francie. V Evropě už teď není dostatek elektřiny a uzavření německých elektráren zvýšilo její ceny v Německu o 18 procent. Ceny rostly i v Česku. ČEZ, který prodal za zvýšenou cenu kontrakty na odběr elektřiny v příštím roce, na tom vydělal miliardu korun.

Němci zřejmě nakonec elektrárny znovu spustí a žádná další omezení v Evropě nebudou. Bude ale pokračovat jaderná renesance?

Proč se nové reaktory nestaví

"Problém je v tom, že žádnou jadernou renesanci nevidím," říká Miroslav Zajíček, ekonom z pražské VŠE, který se energetikou dlouhodobě zabývá. Vše jsou zatím jen plány. V Evropě se momentálně skutečně budují jen tři jaderné elektrárny: ve finském Olkiluoto, ve francouzském Flamanville a rumunská Cernavoda. Cena Olkiluoto vzrostla z původních 3,3 na 5,5 miliardy eur, Cernavoda je ve skluzu a reaktor ve Francii staví polostátní EdF mimo jiné kvůli zkoušce nové nové technologie. Výstavba v USA je fakticky zastavena. V dalších zemích - kromě Ruska, Číny, Koreje a Indie - nejsou ještě elektrárny rozestavěny.

"Klíčovým problémem je, zda je někdo schopen postavit jadernou elektrárnu tak, aby se to ekonomicky vyplatilo," upozorňuje Zajíček. Bez přímé či nepřímé podpory státu, třeba prostřednictvím záruk nebo regulace cen, je to téměř nemožné. Po havárii ve Fukušimě budou ale demokratičtí politici k takové podpoře ještě méně ochotni než dnes. Na druhou stranu, pokud státy zavádějí přísné ekologické limity pro tepelné elektrárny a chtějí se zbavit závislosti na dovozu energetických surovin, je jaderná energetika nenahraditelná. I za cenu státní podpory.

Klíčovým problémem je, zda je někdo schopen postavit jadernou elektrárnu tak, aby se to ekonomicky vyplatilo.
Miroslav Zajíček, ekonom

Japonsko po zemětřesení - fakta čísla výroky

700 mld. USD
Japonská centrální banka už do ekonomiky po pátečním ničivém zemětřesení napumpovala v přepočtu skoro 700 miliard dolarů (asi 12,3 bilionu Kč). Nouzovými úvěry se snaží zklidnit situaci na peněžních trzích a dodat potřebnou likviditu.

To je opravdu svinstvo
Německá turistka, které jedna letecká společnost nabídla letenku z Japonska jinam do Asie za pět tisíc eur (přes 122 tisíc korun).

186 mld. USD
Analytici Barclays Capital předpokládají, že škody způsobené zemětřesením v Japonsku mohou dosáhnout asi 15 bilionů jenů (asi 186 miliard dolarů; 3,3 bilionu korun).

Nedovedu si představit, že bychom zastavovali jaderné elektrárny. To by vedlo k ekonomickým problémům na hranici ekonomické katastrofy.
Petr Nečas, český premiér

Celý národ se podílí na záchranných operacích a já se modlím za to, aby práce záchranářů rychle pokračovala.
japonský císař Akihito

přes 500 dotřesů
Oblast Japonska zasáhlo od pátečního zemětřesení a následné tsunami dalších již více než 500 slabších otřesů, které naštěstí nezpůsobily další přílivové vlny.