zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Co čeká Fukušimu?

25.03.2011
Atomová energie
Co čeká Fukušimu?

Nebezpečí Japonsku nehrozí, situaci v elektrárně Fukušima ale bude potřeba řešit. Jak?  Prioritou bude několikaměsíční chlazení reaktorů. Potom se nabízí dvě možnosti: rozebrat reaktory nebo zabetonovat.

Situaci v havarované jaderné elektrárně Fukušima I zatím záchranáři stále ještě nemají plně pod kontrolou a zřejmě ještě nějaký čas mít nebudou. Nikdo také přesně neví, v jakém jsou reaktory stavu, předpokládá se jen, že přinejmenším v jednotkách 1 a 3 už došlo k částečnému tavení aktivní zóny. Skutečnou situaci ale nikdo nezná, tím méně pak další vývoj událostí.

Že se reaktory stále chovají nevyzpytatelně, potvrdil i nový oblak radioaktivního prachu, který se včera objevil nad nejobávanějším reaktorem č. 3. Přesto se v pátek vyskytly úvahy, že by bylo možné zvolit řešení černobylského typu, totiž uzavřít havarované reaktory do betonového sarkofágu.

Příliš brzy na rozhodnutí

Ve skutečnosti však informace o zamýšlené stavbě sarkofágu v Japonsku vycházely pouze z nezávazné reakce odborníků na novinářské otázky. Zástupci společnosti TEPCO, která elektrárny provozuje, toto řešení neoznámili, ale jen připustili. Především ale naznačili, že to je předčasné, a připomněli, že ze všeho nejdřív je třeba stabilizovat situaci a zamezit riziku dalších explozí.

"Stavba sarkofágu není vyloučená, naší prioritou teď ale je reaktory ochladit," řekl mluvčí společnosti TEPCO na tiskové konferenci zpravodaji Reuters. "To zřejmě bude záležitost několika dalších měsíců."

Co odborníci najdou uvnitř zřícených reaktorových budov, zatím vůbec není jasné. Proto je ještě velmi předčasné hádat, k jakým prostředkům sáhnou potom a zda technicky vyspělé Japonsko zvolí stejné řešení jako Ukrajina v časech rozpadu SSSR.

Jisté je jen jedno: likvidace havárie potrvá desítky let a bude stát miliardy dolarů. Středem pozornosti přitom zřejmě bude reaktor číslo 3, který kromě uranu obsahuje i velké množství ještě nebezpečnějšího plutonia.

Horší než Three Mile Island

I bezpečná likvidace jaderné elektrárny, která spořádaně dosloužila (například dosáhla plánované životnosti), je velmi složitá a drahá záležitost - ne o moc levnější, než byla její stavba. Kompletní demontáž zařízení, v němž se nachází havarovaný reaktor, je ještě mnohem obtížnější: v Jaslovských Bohunicích, kde došlo k druhé a poslední havárii roku 1977, se to například nepodařilo dodnes. A úplné rozebrání reaktoru, jenž má zcela roztavenou aktivní zónu, nebo dokonce protavenou reaktorovou nádobu s pomocí současné techniky považují odborníci za prakticky nemožné. Jeho pohřbení do betonového sarkofágu se proto nabízí jako přijatelné řešení.

Současně je to ale řešení diktované bezmocí. Zatím se realizovalo jen v Černobylu - a tam představuje spíš odstrašující příklad.

"Trhliny a díry v černobylském sarkofágu už zabírají plochu okolo stovky čtverečních metrů," upozorňuje organizace Chernobyl Children International.

Odborníci často upozorňují, že srovnávat havárii v Černobylu s fukušimským případem není možné - to ale platí jen o typu reaktorů a o míře radiačního rizika. Z hlediska likvidace reaktorů to naopak může být srovnání až nepříjemně trefné. Pokud se totiž ukáže, že došlo k rozsáhlému tavení a poškození reaktorové nádoby, pak jde teprve o druhý případ takové havárie v celé historii jaderné energetiky.

Že to nejde vyloučit, v diskusi v ČT24 nepřímo připustila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, kterou rozhodně nelze podezírat z toho, že by rozměry havárie nafukovala. "Nehoda ve Fukušimě už v této chvíli je větší, než byla ta v USA," uvedla, přičemž měla na mysli havárii reaktoru v Three Mile Island, která dosud byla považována za druhou nejhorší po Černobylu.

Pod stálým dozorem

Pokud se ukáže, že v aktivní zóně fukušimských reaktorů došlo jen k částečnému tavení (což se zatím jeví jako nejpravděpodobnější), pak nejlepším modelovým příkladem pravděpodobného dalšího postupu je havárie jaderné elektrárny Three Mile Island v USA.

K ní došlo 28. března 1979 na reaktoru číslo 2 (TMI-2) a výsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivity i částečné roztavení aktivní zóny. Reaktorová nádoba ale zůstala nepoškozená.

Likvidace následků havárie začala už v srpnu 1979. První fáze spočívala v dekontaminaci elektrárny a teprve v říjnu 1985 bylo možné přikročit k rozhodující operaci - vyvezení více než 90 tun jaderného paliva a následně i 150 tun dalšího vysoce radioaktivního materiálu. Nebezpečné látky putovaly na úložiště v Idahu.

Oficiálně sanační práce na Three Mile Island skončily v prosinci 1993 a vyžádaly si náklady okolo jedné miliardy dolarů.

V současnosti je reaktor TMI-2 bez paliva i chladicí vody a pod stálým dozorem. Provozovatel (General Public Utilities Nuclear Corporation) jej chce v tomto stavu nechat do doby, kdy skončí povolení k provozu druhé jednotky TMI-1. Do té doby bude dál klesat radioaktivita v postižených prostorách.

Nakonec zřejmě půjde oba reaktory rozebrat současně a zlikvidovat společně s ostatním zařízením elektrárny, což výrazně sníží náklady.

Dá se předpokládat, že podobnou cestou se budou snažit ubírat i Japonci ve Fukušimě. Pokud jim to ovšem dovolí stav reaktorů a skutečnost, že jich havarovalo několik najednou.

AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí