Od Flory ke Kew Garden

Botanické zahrady

Příroda se už brzy probudí ze zimní letargie, a tak není od věci zajet se podívat, jak to umí s rostlinami v botanických zahradách. Nemusíte přitom zůstávat jen v Česku.Například Královská botanická zahrada Kew Garden v Londýně je inspirací pro návštěvníky z celé Evropy. Pražská Fata Morgana nebo prostory výstaviště Flory Olomouc sice nejsou tak celosvětově proslulé, nicméně i tady se dají získat nejrůznější rady, tipy a v neposlední řadě i výpěstky.

Agave z Olomouce

Na plastovém tácu leží množství malých rostlinek agave nabízených za pár kaček. "Jeden z našich exemplářů vyplodil, dal docela dost mladých oddenků a pak zašel. A tak je nabízíme našim návštěvníkům. Klidně je nechte ještě pár dnů na vlhkém písku a teprve pak zasaďte," vysvětluje původ malých rostlinek Zuzana Studená z olomouckého výstaviště.

Zdejší alpinum se chlubí nejen jarními krokusy, ale i sbírkou jehličnanů. Rozhodně stojí za to, podívat se na borovici osinatou. Jedinci tohoto druhu jsou často označováni za nejdéle žijící stromy světa. Věk některých exemplářů se odhaduje i na více než 4000 let.

Na své si přijdou i milovníci růží. Zdejší rozárium vzniklo v letech 1970-1972. Na ploše 3,5 ha teď roste 10 000 keřů růží - více než 400 domácích i světových odrůd.

Cestou parkem

Ačkoli skleníky jsou nejatraktivnější částí městské zeleně, vyplatí se drobné toulání olomouckými parky, jejichž historie sahá do 20. let 19. století. Tehdy olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf Jan, založil tzv. Rudolfovu alej. Městská zeleň se dále rozvíjela, v roce 1832 získala Olomouc parky do své správy a v dnešní podobě se v nich dají najít unikátní kousky. Chcete semínka jinanu dvoulaločného? Jedinec trousící plody roste v bezprostřední blízkosti budovy soudu nedaleko skleníků, takže si semínka cestou na prohlídku může na ulici nasbírat kdokoli.

Na vrchol stolových hor

Botanická zahrada v Troji sídlí v těsné blízkosti zoo. Na jejím území stojí skleník Fata Morgana, moderně řešený prostor o ploše 1750 metrů čtverečních. Esovitě zatočená stavba dává široké možnosti zahradním architektům. Jeho částí imituje například ekosystém na vrcholu venezuelských stolových hor tepuí. Své kouzlo ale má například i štola, kterou návštěvník prochází, aby skrz sklo viděl jezírko pohledem potápěče.

Fotografy potěší ve skleníku zdánlivá maličkost: v tropické části se okamžitě orosí čočky objektivů (a brýle). Proto je za dveřmi ze štoly instalován osoušeč rukou, který perfektně poslouží k odmlžení čoček objektivů.

Skleník, byť je opravdu mohutný, není jediným lákadlem zahrady. Nastupující jaro v Troji oznamují mimo jiné rozkvetlé ladoňky, šafrány, hyacinty, modřence, tulipány či narcisky ve venkovní expozici. Minout byste neměli ani vřesovce rozkvétající podél viniční zdi a k barevnému životu se probírá také atraktivní expozice ve stylu japonské zahrady se sbírkou japonských javorů, rododendronů a bambusů.

Mezi rostliny na celý den

Dnes už díkybohu nepotřebujete žádnou výjezdní doložku na to, abyste mohli vyrazit do londýnské botanické zahrady Kew Garden. Ne nadarmo nese tato instituce přízvisko královská. Zdejší "palm house" je zajímavý nejen sbírkou rostlin a mořskými akvárii ve sklepních prostorách, ale i samotnou budovou. Největší viktoriánský skleník je sám o sobě historickým unikátem. Vyplatí se tedy zvednout hlavu a podívat se nejen do korun palem, ale i na dokonalé architektonické sepětí skla a kovu.

Další prostory zahrady potěší mimo jiné milovníky kapradin, skalničkáře, sukulentáře i nevyhraněné obdivovatele květin. Prostor samotné zahrady včetně jezera je tak velký, že není problém v něm strávit celý den.

HISTORICKÝ UNIKÁT

Největší viktoriánský skleník v londýnské Kew Garden vznikl na základě projektu architekta Decima Burtona v letech 1844-48.

DO DIÁŘE POZNAMENEJTE SI
Kdy, jak a proč do botanických zahrad v nejbližší době zavítat.

OLOMOUC
VELETRH
Olomoucký floristický veletrh, jedna z největších akcí svého druhu, se bude konat ve dnech 28. 4.- 1. 5.

LONDÝN
VÝLET
Do Kew Garden se dá jet metrem z autobusového nádraží, kam z Prahy zajíždí přímá autobusová linka Eurolines.

AUTOR: Topi Pigula