zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Němečtí Zelení díky "ne jádru" lámou rekordy popularity u voličů

08.04.2011
Atomová energie
Politika
Němečtí Zelení díky  ne jádru  lámou rekordy popularity u voličů

Soustředěná protiatomová kampaň, která zasáhla Německo po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, vynesla oblibu opozičních německých Zelených na historické maximum. Pokud by se o víkendu konaly parlamentní volby, získali by podle dnes zveřejněného průzkumu agentury Forsa 28 procent hlasů. Spolu se spřízněnými sociálními demokraty (SPD), kterým nyní věří 23 procent německých voličů, by navíc měli ve Spolkovém sněmu absolutní většinu a Německo by poprvé ve svých dějinách mělo "zeleného" kancléře.

Naopak konzervativně-liberální vládní tábor dál ztrácí na popularitě. Křesťanské demokraty (CDU/CSU) kancléřky Angely Merkelové by v současnosti podle ankety pro magazín Stern a televizi RTL volilo jen 30 procent Němců, koaliční svobodné demokraty (FDP) pouze tři procenta. Strana ministra zahraničí Guida Westerwelleho by se tak teď vůbec do parlamentu nedostala. Tam by pronikla už jen marxistická Levice s devíti procenty hlasů.
Podle šéfa výzkumné agentury Manfreda Güllnera Zelení profitují ze současných diskuzí o odklonu Německa od jaderné energie. Toto téma přinesla právě tato ekologická strana a protiatomově naladění Němci "chtějí volit originál", a nikoli strany, které si ho přivlastnily až později, neboť na něj většina veřejnosti slyší.

Budoucnost jádra v Německu výrazně promluvila už do výsledku regionálních voleb v lidnatých spolkových zemích Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, které se konaly na konci března. V prvně jmenované zemi toto téma přispělo k tomu, že vládu nad ní po 58 letech ztratila atomu nakloněná CDU. Novým zemským premiérem by měl být tamní předák Zelených Winfried Kretschmann.

Německá vláda se po havárii ve Fukušimě rozhodla na tři měsíce přerušit loni schválené prodloužení životnosti všech jaderných elektráren v zemi a nechat prověřit jejich bezpečnost. Sedm nejstarších reaktorů nařídila po tuto dobu odpojit úplně ze sítě. Přízeň veřejnosti jí to však nevyneslo, neboť většina Němců za tímto krokem viděla spíše kalkul před blížícími se regionálními volbami, a ne skutečné obavy o bezpečnost obyvatel.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí