Soud potvrdil, že Břevnovský klášter pokácel staletou alej neoprávněně

Městský soud v Praze zamítl žalobu Benediktinského arciopatství svatých Vojtěcha a Markéty proti ministerstvu životního prostředí. Benediktini se domáhali zrušení rozhodnutí České inspekce životního prostředí, která klášteru v roce 2007 zakázala kácet historickou alej vedoucí k bazilice svaté Markéty bez řádného povolení. Správce Břevnovského kláštera tvrdil, že povolení nepotřebuje, protože má souhlas úřadu pro ochranu památek. Za stanovisko iInspekce se však postavilo ministerstvo a věc pak došla k soudu. Protože správce kláštera stromy vykácel i přes zákaz České inspekce, byla benediktinům uložena pokuta 1,5 milionu Kč.

"Soud potvrdil známou věc: bez povolení kácet nelze. Podle zákona je ke stromům nutné přistupovat individuálně. Příslušný úřad musí vždy pečlivě zvažovat funkční a estetický význam stromů a také to, zda je důvod ke kácení dostatečně závažný," vysvětluje Jakub Esterka ze sdružení Arnika, které na případ před čtyřmi lety upozornili obyvatelé Břevnova.

Břevnovské arciopatství postupovalo podle výjimky, kterou v roce 2007 umožňoval zákon o ochraně přírody a krajiny. V areálech kulturních památek bylo podle této výjimky možné kácet pouze se souhlasem úřadu pro památkovou ochranu. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu konstatoval, že vykácení historických stromořadí je z hlediska státní památkové péče přípustné. Na základě tohoto stanoviska pak Benediktini úmysl vykácet alej pouze oznámili odboru životního prostředí Prahy 6. Výjimka, na niž spoléhali, se však vztahovala na jiné případy. Česká inspekce životního prostředí na to Benediktiny včas upozornila a kácení zakázala.

"Tehdejší pochybnosti správce kláštera by dnes vůbec nevznikly, neboť výjimka pro kácení v památkových zahradách již neplatí. Přesto je rozhodnutí soudu významné, protože posiluje ochranu dřevin," komentuje rozsudek právník sdružení Arnika Lukáš Matějka. Právě díky kampani Arniky poslanci v roce 2009 novelizovali zákon o ochraně přírody a většinu výjimek pro kácení stromů bez povolení zrušili. Tento požadavek podpořilo formou petice více než 30 tisíc lidí.

Během správního řízení o povolení kácení stromů je možné určit jejich hodnotu zdravotní stav pomocí odborných posudků. V případě aleje v Břevnovském klášteře doporučil posudek zpracovaný na žádost České inspekce životního prostředí doporučil postupnou obnovu aleje. Kácelo by se tak jen několik přestárlých a nemocných stromů. Správce kláštera přesto nechal okamžitě pokácet celou alej.

Dnes může inspekce pozastavit kácení dokonce v případě, kdy je vydáno povolení. Mnohdy jde o poslední naději k záchraně stromů, neboť úředníci dělají neobvykle často chyby. "Na základě našich šetření a v souladu s příslušnou judikaturou si dovoluji tvrdit, že velkou část povolení vydají úřady v rozporu se zákonem. Rozhodnutí často postrádají úvahu o závažnosti důvodů ke kácení ve vztahu k dotčeným dřevinám a rovněž vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin, jak ukládá zákon. Taková povolení by jako nepřezkoumatelná měla být zrušena. Nemáme bohužel kapacitu věnovat se všem případům," říká Pavel Chotěbor z ředitelství České inspekce životního prostředí.

"V minulých deseti letech jsme byli často svědky případů, kdy buď vlastníci chtějí kácet cenné stromy bez povolení, nebo kdy sice úřad povolení vydá, ale protiprávně. Mnozí úředníci neznají dobře zákon a povolí kácet i tam, kde k tomu není dostatečně závažný důvod," potvrzuje právník Lukáš Matějka. Arnika se proto obává úvah nového ministra životního prostředí zbavit Inspekci této kompetence v rámci takzvaných opatření pro posílení konkurenceschopnosti českých podniků (ekoaudit legislativy). "Pokud by Inspekce o tuto možnost přišla, úředníci by v podstatě mohli rozhodovat protiprávně bez možnosti následky na přírodě napravit," obává se Matějka.

Přílohy:

Shrnutí případu aleje v Břevnovském klášteře

Alej lemující přístupovou cestu od brány kláštera k bazilice svaté Markéty čítala celkem 15 lip, starých až 250 let. Benediktinské arciopatství se rozhodlo alej vykácet. Tento plán šokoval v roce 2006 obyvatele okolních čtvrtí. Mnoho lidí se tehdy obrátilo také na sdružení Arnika.

Vzhledem k tomu, že celý areál je památkově chráněn, správce kláštera se domníval, že k pokácení postačí souhlas odboru kultury a památkové péče pražského magistrátu. Ten záměr schválil s tím, že z hlediska ochrany kulturního dědictví je pokácení aleje možné za podmínky, že podél cesty budou vysazeny nové stromy. Benediktini pak záměr pouze oznámili odboru životního prostředí Úřadu městské části Praha 6. Ačkoliv oznámení ani zdaleka nesplňovalo náležitosti uvedené v zákoně, úředníci Prahy 6 se proti tomu neohradili a na oznámení nijak nezareagovali.

Díky zájmu občanů vydala Česká inspekce životního prostředí předběžný zákaz zasahovat do aleje a nechala zpracovat odborný posudek Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Silva Taroucy. Označil stromy za zdravé a ve stavu odpovídajícím jejich věku - stejně jako dva předchozí posudky zpracované na objednávku arciopatství. Inspekce pak kácení definitivně zakázala s tím, že je možné odstranit pouze 5 vážně nemocných lip hrozících zřícením. Ostatní měly v aleji zůstat.

I přes písemný zákaz Inspekce byla v listopadu 2007 celá alej během několika hodin vykácena. Arnika podala trestní oznámení a Česká inspekce životního prostředí udělila arciopatství pokutu 1,5 milionu korun, další milion pak firmě, která kácení provedla. Policie případ brzy odložila s tím, že nelze prokázat spáchání trestného činu. Rozhodnutí o zákazu zasahovat do aleje, stejně jako rozhodnutí o pokutě, pak řešil soud. Jeho verdikt v prvním případě známe - soud potvrdil, že ani u památek nelze kácet stromy bez povolení. Rozsudek o pokutě lze očekávat během dubna.

Další podrobnosti a fotografie:
arnika.org