Fukušima mění rovnováhu jádra

Tiché, plíživé nebezpečí, které už měsíc uniká z poničené elektrárny ve Fukušimě, se nepodobá jadernému výbuchu a následnému radioaktivnímu mraku před čtvrtstoletím nad Černobylem. Množstvím zatím uniklé radiace se ovšem japonská elektrárna už zařadila do černobylské kategorie a provozovatel elektrárny společnost Tepco navíc připouští, že pokud únik radiace bude pokračovat, může "její celkové množství překonat černobylské hodnoty".

Úvahy o dopadu havárie ve Fukušimě na budoucnost jaderné energie ve světě se tím mohou dostat na vyšší stupeň intenzity. Přinejmenším setrvačný efekt japonské zkušenosti bude mnohem silnější a dlouhodobější.

Nejméně se projeví v Číně, kde je nejvíce rozestavěných reaktorů, a tamní režim, více méně "nezávislý" na názoru veřejnosti, nemusí na svých plánech nic měnit. Paradoxní ovšem je, že právě v Číně by se měli mít na pozoru. Už jen vzhledem k tomu, že tamní regulační opatření jsou laxnější než v Evropě nebo v USA, kde mají s jádrem mnohem delší zkušenost a kde jsou provozovatelé elektráren pod přísnou kontrolou příslušných úřadů. A také, nebo i především, pod dozorem veřejnosti, jejíž postoj do značné míry ovlivňuje názor politiků na rozvoj mírového využití jádra.

Důkazem tohoto tvrzení je to, že mezi nejzaměstnanější lidi ve Washingtonu už několik posledních týdnů patří lobbisté za atomovou energii. Obcházejí kanceláře kongresmanů, zatímco ti už na narychlo svolaných veřejných slyšeních zpovídají zástupce orgánů zodpovědných za jaderný dozor. Jsou americké provozy bezpečné? Jaké poučení vyvodíte z Fukušimy?

Federální vláda ani sám prezident Obama zatím žádné pochyby nepřipouštějí, jenže takzvaná renesance amerického nukleárního sektoru, jehož rozvoj se na několik desítek let zastavil po havárii na Three Mile Island v roce 1979, může skončit dřív, než vůbec začala. Už předchozí Bushova administrativa přišla s nabídkou vládních finančních záruk, které Obama dále rozšířil. Poměrně chladná reakce energetických firem - nově rozestavěné reaktory po celých USA se stále počítají na prstech jedné ruky - je ovšem výmluvná. Děkujeme, ale stále nejsme přesvědčeni, že jaderná energie je dobrou investicí.

A to bylo ještě před tím, než do hry vstoupily velmi slibně vypadající zásoby zemního plynu z břidlic (shale gas), což cenu tohoto energetického zdroje v porovnání s nukleární energií dále zlevňuje. To platí nejen pro USA, ale například i pro Polsko, kde by to - pokud se potvrdí čísla z průzkumů a Varšava se rozhodne plyn z břidlic těžit - v budoucnu mohlo změnit energetické počty v celém širším regionu. A do toho přišla Fukušima. Její faktické dopady na lidi a životní prostředí budou s největší pravděpodobností zdaleka menší než následky Černobylu, velká část uniklé radiace nikoho neohrozí. Celkový kalkul poptávky po jaderné energii, kde musí být v rovnováze bezpečnost, náklady a společenská přijatelnost, byl ale už vychýlen. Vyšší bezpečnostní požadavky zdvihnou náklady, naopak veřejná přijatelnost se sníží. Stíny Fukušimy mohou být delší než poločas rozpadu uniklé radiace.

AUTOR: Daniel Anýž
AUTOR-WEB: www.ihned.cz