zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Unikátní české teplárenství čeká změna: bude se drolit

29.04.2011
Energie
Unikátní české teplárenství čeká změna: bude se drolit
Velké teplárny usilují o zachování centrálního zásobování teplem.

Domácí výrobu tepla čeká revoluce. České teplárenství má unikátní podobu - stojí na velkých kotelnách, které vyrábějí převážně z levného hnědého uhlí a teplo z nich se rozvádí dálkovými teplovody. Systém, na nějž jsou čeští teplárníci pyšní, čekají změny, jež pocítí miliony lidí.

Teplárny si budou muset už kolem roku 2015 hledat náhradu za tenčící se zásoby hnědého uhlí, případně se vyrovnat s jeho vyšší cenou. Na zdražení už tlačí dvě ze tří těžařských firem, mostecký Czech Coal i Sokolovská uhelná.

Zemní plyn jako náhrada

Nejčastěji se mluví o náhradě zemním plynem, to by ale podle analýz ministerstva průmyslu někde zvedlo cenu tepla až trojnásobně. "Vedlo by to k rozpadu centrálního zásobování. Bude-li cena příliš vysoká, lidé dají přednost lokálním plynovým kotelnám," řekl šéf Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt.

Většina energetiků před tím varuje. "Velké teplárny, které často vyrábějí současně teplo a elektřinu, jsou účinnější než malé kotelny. Lépe se u nich reguluje i kontroluje objem emisí, jsou šetrnější k životnímu prostředí než desítky malých zdrojů uprostřed měst," tvrdí šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. Jenže systém centrálního zásobování je v dnešním rozsahu neudržitelný. Přinejmenším ho zčásti lokální kotelny nahradí.

Z centrálního zásobování odebírá teplo téměř půldruhého milionu domácností, skoro třetina populace. "Decentralizace není univerzální řešení pro skoro čtyři miliony lidí. Ale v řadě měst by mohla problém řešit," říká Miloš Kebrdle z Českého plynárenského svazu.

Dálkové vytápění bojuje kromě ceny uhlí i s dalšími potížemi. Řada tepláren i rozvodů je zastaralých a bude třeba je modernizovat. "Při přenosu tepla dálkovými rozvody se ztrácí kolem 20 procent, někdy i víc vyrobeného tepla," říká Kebrdle. U těch nejstarších se obnova nevyplatí.

Hlavním důvodem decentralizace je ale nižší cena tepla z plynu. "Například v Brně, kde je městská teplárna na plyn, se vyrábí gigajoule zhruba za 605 korun, z naší blokové kotelny cena vychází na 368 korun," upozorňuje Kebrdle. Lokální kotelny jsou bezobslužné, velké teplárny platí zaměstnance v nepřetržitém provozu. Odpadají ztráty při dopravě. Navíc je lokální výroba zvýhodněna státem. "Malé kotelny neplatí DPH, ekologickou daň ani poplatky za emise," řekl Zdeněk Duba z firmy Dalkia ČR.

Na druhou stranu ale pořizování lokálních kotelen není levné. Výtopna pro blok o třiceti bytech přijde zhruba na dva miliony korun. Zdražit se do budoucna může i provoz. U zemního plynu energetici sice na rozdíl od elektřiny či uhlí nečekají do budoucna výrazné zdražování. Mohou ale přijít nové daně. "Snažíme se, aby se podmínky pro oba typy výroby narovnaly, aby malé teplárny také platily uhlíkovou daň," nezastírá Duba, který je vlivným členem Teplárenského sdružení ČR.

V Česku jsou dnes plynem plošně vytápěna dvě velká města, Brno a Liberec. Právě v Liberci stoupla v minulých letech cena tak vysoko, že zákazníci začali žádat odpojení a přechod na decentralizovaný systém. Do konfliktu zasáhla radnice, jež zakázala odpojování a budování nových přípojek. Případ skončil dosud nevyřešeným soudním sporem. "Liberec je specifický, na konfliktu se tam podepsaly i staré nešťastně uzavřené smlouvy o dodávkách tepla a provozu parovodu mezi městem, teplárnou a místní spalovnou," tvrdí Duba.

Stanovit podmínky musí stát

Zastánci i odpůrci centrálního zásobování se shodují v jednom: hlavní směr teplárenství musí určit stát. Především by měl konečně říct, kolik uhlí v příštích letech pro teplárenství zůstane, kolika domácích zásob se země bude muset vzdát a zda se bude či nebude spotřeba uhlí regulovat tak, aby zůstalo přednostně teplárnám.

Řada expertů, například Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENA, doporučuje stanovit mantinely, z nichž vyplyne, které teplárny mají přežít a u kterých nemá modernizace smysl. Navíc je třeba definitivně určit daňové zatížení pro malé a velké výrobce. Odpovědi má dát Státní energetická koncepce, jejíž schválení ale ministerstvo průmyslu odsunulo až na konec letošního roku.


Decentralizace není univerzální řešení pro skoro čtyři miliony lidí. Ale v řadě měst by mohla problém řešit.
Miloš kebrdle, Český plynárenský svaz


Zničí malé kotelny velké teplárny? Přechod na malé kotelny může být pro zákazníky někdy levnější než záchrana velkých molochů


17 procenty

se podílí plyn na české energetice. V porovnání se Slovenskem ho ale Češi využívají skoro dvakrát méně.

9 miliard metrů krychlových plynu
se ročně spotřebuje v Česku. Země však plynárenskou infrastrukturu vybudovala s předpokladem roční spotřeby až 12 miliard m3.

494 korun za gigajoule
byla průměrná cena tepla v České republice v roce 2009. Jsou do ní zahrnuta všechna paliva, která se v Česku využívají.


Ceny tepla v roce 2010 ve vybraných městech

611 Kč/GJ
Brno
Zemní plyn

607 Kč/GJ
Liberec
Zemní plyn

499 Kč/GJ
Strakonice
Hnědé uhlí

499 Kč/GJ
Praha
Hnědé a černé uhlí, zemní plyn

477 Kč/GJ
Ostrov nad Ohří
Hnědé uhlí

468 Kč/GJ
Písek
Hnědé uhlí

451 Kč/GJ
České Budějovice
Hnědé uhlí

383 Kč/GJ
Plzeň
Hnědé uhlí

361 Kč/GJ
Hradec Králové
Hnědé a černé uhlí, zemní plyn


Centrální zásobováno teplem

(dálkové rozvody z velkých tepláren, údaje za rok 2008)

1,48 milionu domácností

3,74 milionu obyvatel

31% obyvatel


Ceny za otop rodinného domu
(roční reálné náklady v Kč)

Elektřina z VFE
(Fotovoltaické elektrárny)
250 000

Plyn
25 000 - 30 000

Hnědé uhlí
20 000 - 25 000

Odpad + dřevo
5 000 - 15 000

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí