zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pan Ki-mun: Musíme změnit postoj k atomu

02.05.2011
Atomová energie
Pan Ki-mun: Musíme změnit postoj k atomu

Od výbuchu v Černobylu uplynulo již 25 let. Dnes s obavami sledujeme zatím nekončící tragédii v japonské elektrárně Fukušima. Černobyl jsem před několika dny navštívil. Reaktor je stále smrtonosný, ale zakonzervovaný v betonu. Město je zahalené tichem. Havárie vyhnala z domovů přes 300 tisíc lidí a dalším šesti milionům zasáhla do životů. Kontaminováno bylo území velké jako polovina Itálie.

Je něco zcela jiného o Černobylu číst a vidět jej na vlastní oči. Ukrajinci prý mají takové rčení: "Není cizího neštěstí". Jaderné havárie neznají hranice mezi státy. Ohrožují lidské zdraví a životní prostředí a mají ničivý dopad na ekonomiku.

Nastal tedy správný čas pro skutečně globální diskusi. V době rostoucího nedostatku zdrojů považují mnozí atomovou energii za čistou a také logickou volbu. Zkušenost ale velí položit si následující otázky: Spočítali jsme správně veškerá rizika a náklady? Děláme všechno pro to, aby bylo lidstvo v bezpečí? Proto jsem při nedávné návštěvě Ukrajiny předložil pětibodový plán na posílení bezpečnosti.

Je nezbytně nutné provést revize stávajících bezpečnostních standardů. Zadruhé je nutné posílit práci Mezinárodní agentury pro atomovou energii v oblasti jaderné bezpečnosti. Zatřetí musíme se víc zaměřit na novou spojitost mezi přírodními katastrofami a jadernou bezpečností. Ty jsou dnes častější kvůli změně klimatu a extrémnějším projevům počasí. Začtvrté musíme provést novou analýzu nákladů a výnosů jaderné energie a do ní započítat i náklady na připravenost a prevenci katastrof a na odstraňování škod, pokud k havárii dojde. Zapáté musíme chránit jaderný materiál před teroristy, kteří se jej snaží získat.

Černobyl nebyl prvním místem zatíženým radiací, které jsem navštívil. Před rokem jsem byl v Semipalatinsku, místě jaderných testů v dobách Sovětského svazu. A loni v létě jsem se setkal s lidmi, kteří přežili výbuchy v Nagasaki a Hirošimě. Vydal jsem se na tato místa záměrně, abych vyzdvihl význam odzbrojení. Vyjednávači se snaží dospět k dohodě o omezení jaderných zbraní už několik desítek let. A poslední rok je v tomto směru povzbuzující.

Černobyl a nyní i Fukušima varují: od nynějška musíme problematiku jaderné bezpečnosti považovat za stejně důležitou jako jaderné zbraně. Je nutné zavázat se k přijetí těch nejvyšších standardů nouzové připravenosti a reakce, a to od projektování nových zařízení přes jejich výstavbu a provoz až po případné odstavení. Potřebujeme mezinárodní standardy pro stavební práce, dohody ohledně záruk bezpečnosti, transparentnost a sdílení informací mezi státy.

A to by se mělo stát trvalým odkazem Černobylu. Uprostřed ticha jsem na místě zaznamenal známky vracejícího se života. Nad poškozeným reaktorem se staví nový ochranný štít. Lidé se začínají vracet. Měli bychom rozehnat poslední černobylský mrak a lidem, kteří dlouho žili v jeho stínu, nabídnout lepší budoucnost.


Autor je generálním tajemníkem OSN (redakčně kráceno)

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
E-expert, spol. s r.o.
26
10. 2017
26-27.10.2017 - Konference
Hotel SOREA MÁJ, Liptovský Ján, Slovensko
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí