Čtvrtek, 28. března 2024

Dřevěný kolotoč o miliardy

Státní velkofirma Lesy ČR už vyhlásila soutěž na těžbu dřeva. A chystá další tendr pro biomasu.

Dřevěný kolotoč o miliardy

Lesnický byznys se dočkal - podnik Lesy ČR se po letech dohadů a skandálů konečně odhodlal vypsat pro soukromníky >>velké<<, pětileté tendry na lesnické práce.

Podnikatelé jako majitel Agrofertu Andrej Babiš nebo exšéf Chemapolu Václav Junek se zbrojařským bossem Richardem Hávou tak roztáčejí hru, v níž půjde během nadcházející >>pětiletky<< o byznys s dřevem v hodnotě možná až 50 miliard korun.

Týdeník Ekonom zároveň zjistil, že ještě v tomto pololetí vypíšou Lesy i další soutěž - a to na využití dřevního odpadu (biomasy), o nějž mají stále větší zájem energetici.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa v souvislosti s tendry také dočasně utnul spekulace o odchodu kritizovaného šéfa Lesů Svatopluka Sýkory z funkce.

>>Nejen vyhlášení, ale hlavně dotažení tendrů do konce je nyní pro pana ředitele hlavním úkolem. Do té doby o jeho odvolání neuvažuji, pak se uvidí,<< prohlásil Fuksa.

Každý máme svoji minulost

Samy Lesy sice uvádějí, že hodnota tendrů v období let 2012 až 2016 dosáhne >>pouze<< 7,6 miliardy korun, ovšem tato částka zahrnuje jen výdaje na nakoupené služby (výsadba nových porostů a další péče o les).

Vedle toho se firmy v těchto zakázkách budou ucházet o těžbu dřeva, jehož hodnota může dosáhnout až deseti miliard korun ročně. Nově budou těžaři toto dřevo sami prodávat a kolik přesně odvedou státu se teprve uvidí.

Není proto divu, že se podnikatelé snaží získat na zadavatele takto lukrativního kontraktu vliv.

Ve vedení Lesů jsou přitom i lidé, kteří dříve pracovali pro některé z účastníků soutěže.

Například současná personální ředitelka státního podniku Jitka Věková poskytovala v minulosti služby Agrofertu, konkrétně poradenství kolem evropských fondů. Babišův Agrofert se stal důležitým hráčem v lesnictví právě letos, kdy ovládl společnost Wotan (více Ekonom č. 16/2011).

Výrobnětechnický ředitel Lesů Vladimír Krchov zase dříve působil ve společnosti Less & Forest Jana Mičánka, současné jedničky v oboru.

Generální ředitel Lesů Sýkora nepopírá, že firmy tvrdě lobbují. >>Zisk Lesů v systému nových tendrů bude o několik miliard vyšší než v minulých letech. Jde o velké peníze a není divu, že firmy se někdy snaží udělat skoro cokoli, aby se vrátily staré poměry,<< říká.

Nicméně jednoznačně odmítá, že by jeho kolegové ve vedení mohli svým bývalým chlebodárcům nějak nahrávat.

>>Česko je malé, lesnický obor docela úzký - každý má nějakou minulost a s někým se zná. Já sám jsem přece také kdysi pracoval pro Agrofert ve firmě Aliachem. A nic to pro současnost neznamená,<< tvrdí Sýkora.

Sami soukromí podnikatelé zatím tendry konkrétně nekomentují. První kolo v červnu prověří standardně jejich kvalifikační předpoklady, v září pak ve druhém kole odevzdají nabídky s cenami, jež budou rozhodující.

>>Naší ambicí v těchto tendrech je standard. A standardem je pro nás zhruba pětinová úspěšnost v případech, kam se hlásíme. Vítáme proto, že nemá být omezen počet územních jednotek, o něž může usilovat jeden zájemce,<< říká například Mičánek.

Klády s čipem

>>Ve státních lesích se neuvěřitelně krade. Dopoledne v nich třeba těží soukromá firma oficiálně podle smlouvy a odpoledne jede načerno,<< tvrdil ještě nedávno o poměrech v českém lesnictví jeden z dobře informovaných podnikatelů.

Před několika lety za ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) dokonce jeden z vedoucích pracovníků státní firmy nechal vypracovat celou analýzu i s návody, jak obrovské ztráty kvůli krádežím alespoň částečně eliminovat.

Nové tendry přitom dávají soukromníkům ještě větší volnost, protože vytěžené dřevo budou prodávat sami. Vedení státního podniku ale zároveň zdůrazňuje, že zásadně posílí právě kontrolu.

Při porovnávání vykázané těžby s realitou se mají uplatnit například i externí kontroloři, finančně motivovaní na odhalení podvodů. Moderní těžařská technika, takzvané harvestory, budou vybaveny elektronickými měřiči dřeva nebo přístrojem obdobným GPS, jenž bude monitorovat jejich pohyb v lese.

>>V budoucnu počítáme pro kontrolu i s využitím leteckého snímkování nebo s čipováním stromů. Pilotní projekt s čipy už se rozjel,<< dodává Vladimír Krchov.

Tendr na klestí

Pětileté tendry ale v sobě nezahrnují využívání >>klestí<< - přesněji dřevního odpadu, pořád cennější suroviny pro výrobu obnovitelné energie (více o biomase viz Ekonom č. 1/2011).

V minulosti Lesy už přitom smlouvy na využití dřevní biomasy s některými podnikateli uzavřely. Především se společností LST Václava Junka (jehož firmě půjčil peníze Háva) nebo s firmou Lesy Hluboká, kde se angažuje i jihočeský kmotr ODS Pavel Dlouhý.

Ostatní podnikatelé tyto smlouvy uzavřené bez jakékoli soutěže ostře kritizovali (více viz Ekonom č. 51-52/2010). Velký zájem o smlouvu s Lesy na využívání cenného dřevního >>odpadu<< mají například podniky Plzeňská teplárenská nebo Less & Forest.

Šéf Lesů Sýkora nyní týdeníku Ekonom potvrdil, že na dřevní zbytky vypíše ještě v tomto pololetí samostatnou soutěž.

Do již vyhlášených pětiletých tendrů se podle něho biomasa zahrnout nedala. >>Připravíme ale pro ni zcela jinou soutěž pro jednotlivé územní celky. Na jejím základě s firmami uzavřeme rámcové smlouvy,<< říká Sýkora s tím, že od příštího roku by tak už měly běžet smlouvy na veškerý lesnický byznys: od těžby a prodeje dřeva přes vysazování stromů po využití biomasy.

AUTOR: Martin Mařík
AUTOR: Jiří Pšenička

Co jsou lesní tendry

  • - Státní firma Lesy ČR vlastní přes polovinu všech lesů v Česku, ale těžbu a další práce zadává soukromým firmám ve veřejných soutěžích.
  • - Zatím největší tendry, vyhlášené 28. dubna, jsou založeny na pětiletém cyklu. Firmy se přitom mohou ucházet o celkem 117 jednotek.
  • - Novým a nejdiskutovanějším principem tendrů je, že vytěžené dřevo si budou soukromé firmy i samy prodávat - dříve to z velké části dělaly Lesy.
  • - Hodnota služeb, které si pětiletými tendry Lesy u soukromníků objednávají, má být 7,6 miliardy korun. Ovšem celková výše tržeb za vytěžené dřevo v tomto období může dosáhnout i 50 miliard korun.
  • - Desetina ploch bude z pětiletých tendrů vyjmuta. O ty se bude >>soutěžit<< zhruba každé čtvrtletí.


50 miliard korun

může dosáhnout hodnota dřeva vytěženého v tendrech Lesů.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů