Evropa má zásoby plynu na desítky let

Starý kontinent může konkurovat takzvaným nekonvenčním zemním plynem vývozcům této suroviny z Ruska a arabských zemí. Stane se tak už mezi roky 2015 a 2030. Tvrdí to nová studie Evropského centra pro energetickou a surovinovou bezpečnost (Eucers) při londýnské Kings College. Evropa má podle anglických vědců tak velké zásoby nekonvenčního plynu uloženého v břidlicích, že by pokryly její spotřebu na zhruba šedesát let. Na nedávno zveřejněnou studii upozornil britský list Financial Times.

I kdyby se do roku 2020 podařilo využít jen zlomek známých zásob břidličného plynu v Evropě, znamenalo by to výrazné omezení její závislosti na dovozu energetických surovin, tvrdí studie. Právě rozvoj těžby plynu z břidlic ve Spojených státech donutil v posledních letech ruský polostátní plynárenský gigant Gazprom ke zrušení plánů na dovoz zkapalněného ruského plynu z naleziště Štokman do USA. Spojené státy teď postupně omezují dovoz plynu a pravděpodobně se brzy stanou jeho vývozcem.

Podobný vývoj může nastat i v Evropě. "Máme s plynem z břidlice problém. To není jen můj názor, ale i názor Gazpromu," postěžoval si před časem ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv.

Největší dosud známá evropská ložiska, která jsou využitelná pomocí současných technologií, se nacházejí v Polsku, ve Francii a v Norsku. Jen Polsko samo má podle informací Polského národního geologického institutu zásoby plynu, které by mohly pokrýt jeho spotřebu na 100 až 300 let. "Pokud se potvrdí předběžné odhady, bude to stejná revoluce, jaká nastala v Norsku a Velké Británii po objevení zásob přírodního plynu v Severním moři," říká Piotr Krzywiec z polského geologického institutu. "Polsko se může stát evropskou jedničkou nebo minimálně jedním z největších evropských producentů zemního plynu," dodal.

Americký energetický gigant Chevron chce zahájit první průzkumné vrty v Polsku na konci letošního roku a licenci na těžbu plynu získal od polské vlády také ExxonMobil. V loňském roce provedla první průzkumné vrty nedaleko Lublinu pro polskou státní energetickou společnost PGNiG americká firma Halliburton.

Zkušební těžba plynu z břidlic probíhá i v severozápadním Německu a ve Francii. V Česku požádaly o povolení k průzkumu možných ložisek australská firma BasGas a britská Cuadrilla Resources.

Na rozdíl od USA nemá ale Evropa žádnou detailní a hodnověrnou geologickou studii, která by mapovala potenciál nekonvenčního plynu na kontinentu, varuje ovšem před přílišným optimismem Eucers. Nicméně geologický průzkum může přinést i pozitivní překvapení. Kromě ložisek v břidlicích mohou být totiž v Evropě i podstatné zásoby plynu v pískovcích.

Větším problémem jsou obavy ze znečištění vody a životního prostředí při těžbě a z toho plynoucí odpor veřejnosti. Při těžbě plynu z břidlic či pískovců je totiž do země nejprve vháněna směs vody, písku a chemikálií rozpouštějících usazeniny a organické zbytky. Ta uvolňuje a vytlačuje plyn na povrch. Ekologové se obávají, že by použité chemikálie mohly znečistit pitnou vodu a případně ji zamořit radioaktivními prvky z hlubších geologických vrstev. V USA ani jinde však zatím k žádnému znečištění nedošlo a radioaktivita odpadních vod nepřesahuje normy stanovené pro vodu z kohoutku.

Mnohem větším ekologickým problémem je však to, že při těžbě uniká do ovzduší velké množství metanu, jednoho ze skleníkových plynů způsobujících patrně globální oteplování. Podle vědců z americké Cornellovy univerzity je těžba plynu z břidlic v tomto ohledu horší než těžba a spalování uhlí.

Evropský trumf

17,67 bilionu

metrů krychlových zemního plynu je podle odhadů skryto v evropských nalezištích.

60 let

Na tak dlouhou dobu by mohl zemní plyn těžený z břidlic pokrýt jeho spotřebu v Evropě.

100-300

Na tolik let by si mohlo vystačit s vlastními zásobami břidlicového plynu Polsko, jehož naleziště se považují za největší v Evropě.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz