zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dřevoplynové ARO

05.06.2011
Ekologická auta
Dřevoplynové ARO
Auta na dřevoplyn jsou vlastně takovým odvětvím pohonu biomasou. Už dlouho se však nepoužívají. V čem spočívá tato technologie, proč se od ní upustilo a jak se podívat na tento fenomén očima dnešního člověka?

Aro na dřevoplyn - fakt nebo fikce ?

Plyn, produkovaný z uhlí nebo rašeliny byl využívaný pro výrobu tepla již od roku 1840, od roku 1884 byly v Anglii známy první upravené plynové motory. Tato technologie však nebyla využívána v širším měřítku až do roku 1940. Teprve nedostatek ropy za druhé světové války vedl k širšímu využití vyvíječů plynu v průmyslu, automobilové dopravě a pohonu spalovacích motorů. (Taxi poháněná uhlím byla běžně k vidění v Koreji ještě v roce 1970). V obsazeném Dánsku bylo dřevoplynovými vyvíječi během druhé světové války poháněno 95% zemědělských strojů, traktorů, nákladních aut, stacionárních motorů a motorových lodí. Dokonce i v neutrálním Švédsku bylo takto poháněno 40% vozidel.
Motory přebudované na dřevoplyn měly nízký a nestálý výkon, rychle se zanášely dehtem a trpěly zvýšeným abrazívním opotřebením vlivem popílku. Generátor dřevoplynu byl ve vozidlech velkou přítěží a vyžadoval častou ruční obsluhu velmi podobnou obsluze kamen. I při poměrně malém proběhu kilometrů musely být prováděny střední a generální opravy motorů.

Z teorie pohonu na dřevoplyn

Upravit pro pohon na dřevoplyn lze nejen motor benzínový, ale i naftový, pokud je vstřikováno malé množství nafty, které je užito k zapálení směsi. Ve vyvíječi plynu dřevo hoří shora dolů, vzniklý plyn prostupuje přes žhavou vrstvu dřevěného uhlí, čímž se nehořlavý oxid uhličitý redukuje na jedovatý a hořlavý oxid uhelnatý, který je základní složkou dřevoplynu.

Dále se v této části generátoru rozkládá vodní pára na vodík a také se zde rozkládá dehet, který je obsažen v plynu v důsledku nedokonalého hoření. Dřevěné uhlí k redukci vzniká v generátoru samovolně. Plyn se filtruje od prachu, intenzivně se chladí v trubkovém nebo vodním chladiči, aby se z něj vysrážela voda a ocet.

Místo karburátoru je osazen prostý směšovač, kde se plyn míchá se vzduchem v poměru 1 : 1. Motor plyn nasává z generátoru sám (od toho vznikl historický název - motory plynosací). Při tvorbě dřevoplynu vzniká přibližně 20% vodíku, 20% kysličníku uhelnatého a malé množství metanu, zbytek tvoří (asi 50 až 60%) dusík. Spalováním vzniká kysličník uhličitý a vodní pára, vedlejšími produkty jsou kysličník uhelnatý a jedovaté plyny.

Před startem motoru je nutné roztopit generátor dřevoplynu, většinou dřevěným uhlím. Běžná doba uvedení generátoru do provozu je cca 20 minut. Poté je nutné ohřát motor - cca 2 až 5 minut. Výkon motoru je nižší o více než 20 % oproti benzínu, je nutné řadit při vysokých obrátkách - motor musí neustále "samonasávat" plyn. Spotřeba dřeva je (v případě dřeva tvrdého) 1,5 kg náhradou za 1 l benzínu. Při použití dřeva měkkého je jeho výhřevnost objemově nižší. Vlhkost paliva by neměla přesahovat 20%.


A co na to pohled 21. století ?


I když se v severských státech pohonu na dřevoplyn stále místy užívá, není divu, že bylo od tohoto pohonu upuštěno ihned po skončení ropné krize. Vysoké riziko otrav z toxických výparů vznikajících při nedokonalém spalování dřeva zejména při netěsnostech systému či při přikládání do generátoru, zamoření spalinami při dlouhém chodu naprázdno, nízký výkon motoru a velká váha generátoru dřevoplynu, poměrně velký prostor pro uložení paliva - to jsou největší zápory používání dřevoplynu. Jeho využití je vhodné spíš pro stacionární motory - např. Stirlingův motor, kde váha a ostatní úskalí nevadí, naopak prospívá životnímu prostředí likvidací odpadu.


Vývojem nových technologií v oblasti pohonu z biomasy se zabývá mnoho firem, jedno z vedoucích míst zaujímá firma ATMOS (http://www.aes-atmos.de/oekonom.htm), která vytvořila mnoho zajímavých projektů pohonu vozidel včetně pohonu nákladního auta Škoda (1938), sedanu Škoda (1942) či vozidla ARO (1985) na dřevoplyn.

I když, jak je vidět, je možné nahradit benzín či naftu bioplynem, acetylénem či svítiplynem, nejsem přesvědčen, že je to smysluplné. Pro ty, kteří by se přesto chtěli zabývat pokusy s tímto alternativním palivem lze doporučit jen jedno. Shlédněte stránky
http://www.gengas.nu/bilder/dokogen.shtml a
http://drevoplyn.wz.cz/ kde je popis zdokonaleného zařízení pro vyvíjení dřevoplynu a hodně štěstí ...

Charlie

ZDROJ: www.autadoterenu.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí