Německo se jádra nezbaví. A zvýší závislost na Rusku

Německá vládní koalice se včera rozhodla, že Německo bude v roce 2022 bezjadernou zemí. Odstavené atomové elektrárny, které dosud dodávaly čtvrtinu spotřebované energie, mají podle plánu kabinetu Angely Merkelové nahradit obnovitelné zdroje a úspory.

Mnohem pravděpodobnější ale je, že výsledkem bude růst ceny elektrické energie v celé Evropě, dovozu elektřiny do Německa z francouzských a českých jaderných elektráren a větší závislost Evropy na ruském plynu.

Problém s penězi

Německá vláda chce všechny jaderné elektrárny odstavovat postupně do konce roku 2022. Sedm reaktorů, které donutila elektrárenské společnosti uzavřít v březnu po havárii v japonské nukleární elektrárně Fukušima, aby prověřila jejich bezpečnost, už nedovolí znovu nastartovat. Nahradit je mají obnovitelné zdroje - jejich výkon by se měl do roku 2020 zdvojnásobit a měly by pokrývat 35 procent německé spotřeby elektřiny.

Vláda tak chce získat podporu protijaderné veřejnosti, protože pravicová koalice prohrává jedny místní volby za druhými.

Firmy sdružené v Německé federaci pro obnovitelnou energii (BEE) teď slibují, že do větrných a slunečních elektráren investují 200 miliard eur do roku 2020. Ale to nebude stačit. Nejen proto, že výkon vytvořený za tyto peníze nestačí nahradit energii z jádra a že BEE slibuje tuto investici už minimálně pět let a přitom požaduje státem garantované výkupní ceny energie. Hlavní problém je v tom, že je potřeba propojit dostatečně výkonným elektrickým vedením sever a jih Německa.

Pro firmy je totiž ekonomicky nejvýhodnější stavět větrné elektrárny v moři u severního pobřeží, zatímco jaderné elektrárny, které budou definitivně odstaveny, jsou hlavně na jihu. Proti výstavbě vedení ovšem protestují ti samí lidé, kteří demonstrovali za uzavření nukleárních elektráren. Navíc výstavba severojižního propojení, které by umožnilo dopravit energii pouze na místa, kde stojí prvních sedm ze sedmnácti odstavovaných reaktorů, vyjde minimálně na 10 miliard eur. Kancléřka Angela Merkelová proto představí příští týden pět či šest zákonů, které zaručí nové státem dotované výkupní tarify na elektřinu z biomasy, větru a ze solárních panelů, podpoří výstavbu chytrých sítí (rozvodů umožňujících snížit odběr dálkovým zapínáním spotřebičů v době přebytku energie a skladovat elektřinu v bateriích elektromobilů) a také "normálního" vedení.

Merkelová ale zatím neuvedla, jak bude plán financován. Dosud jsou totiž obnovitelné zdroje dotované ze zdanění jaderných elektráren. A o ty, když elektrárny uzavře, vláda přijde. Navíc se kabinet zavázal ke snižování schodku státního rozpočtu a zvýšení daní by bylo nejen nepopulární, ale také by zbrzdilo výkon německé ekonomiky, která trpí slabší domácí poptávkou.

Možnost nahradit jadernou energii například výrobou v uhelných elektrárnách Berlín odmítl. Trvá totiž na svém závazku, že do roku 2020 sníží oproti roku 1990 emise skleníkových plynů o 40 procent. Navíc by kvůli tomu musel rozšířit doly. Levné polské uhlí je totiž dopravně těžko dostupné, a tak by nezbylo než dovážet dražší západoevropskou surovinu z Rotterdamu.

Elektřina rychle zdraží

Alternativou ale může být plyn. Postavit plynové elektrárny je relativně levné a jednoduché, přičemž tyto elektrárny neprodukují tolik skleníkových plynů. "Potřebujeme více plynu. Po rozhodnutí Berlína bude plyn motorem růstu," reagoval proto na německé rozhodnutí Günther Oettinger, evropský komisař pro energetiku.

Plyn by mohl přijít z Ruska plynovodem Nord Stream, který začne fungovat v říjnu. Zvýší se tak ale závislost Evropy na nespolehlivých dodávkách z Moskvy, tedy stav, proti kterému EU léta bojuje.

Než dojde k obratu na plyn, bude ale několik let jedinou možností dovoz elektrické energie. Hlavně z jaderných elektráren z Francie a České republiky. Po odstavení sedmi reaktorů Německo dováží z těchto zemí až pět megawattů výkonu. Jinak totiž nelze energii do jižního Německa a příhraničních oblastí s Francií dostat.

A po odstavení dalších elektráren dodávky porostou. "Vydělá hlavně ČEZ a trochu méně francouzská EdF, která má reaktory staršího typu, jež se musí v létě občas vypínat. Mohla by vydělat i Itálie, pokud postaví vlastní jadernou elektrárnu," říká Jan Tomaník, analytik společnosti WOOD & Company. Jaderná elektřina by mohla do Německa proudit i z Velké Británie nebo z Nizozemska.

Ať už bude odkudkoliv, výsledkem bude zvýšení cen v Evropě. Zejména ve střední, která je úzce propojena s Německem. "Cena elektřiny je sice nestálá, ale pochybuji, že půjde dolů. Spíše naopak," prohlásil na fóru HN Byznys online Vladimír Vaněk, který vede sekci energetiky a zdrojů ve střední Evropě ve společnosti Deloitte.

Potřebujeme více plynu. Po rozhodnutí Berlína bude plyn motorem růstu.
Günther Oettinger, eurokomisař pro energetiku

Němci jadernou energii zruší zákonem

Kolik to bude stát?

Odhady toho, o kolik peněz německý rozpočet přijde kvůli zavření jaderných elektráren, se různí. Německý ministr životního prostředí říká, že to budou dvě miliardy eur ročně, které by elektrárny jinak zaplatily na daních. Některá média ale vypočítala spíše tři miliardy.

Kromě federálního ministerstva financí ale o peníze přijde i fond na podporu alternativní energie, kam elektrárny povinně přispívají. Tomu se propadnou příjmy až o 300 milionů eur ročně. Náklady pro průmysl zatím nejsou jasné, odborníci uvádějí, že cena elektrické energie by mohla vzrůst o třetinu až polovinu.

Jak to chce vláda udělat?

Zatím došlo ke shodě ve vládnoucí koalici, formálně má kabinet přijmout rozhodnutí 6. června. Uzavření jaderných elektráren bude nutné provést změnou zákona, proto o tom ještě bude jednat parlament. Vláda chce, aby uzavření bylo "nezvratitelné". Podobné rozhodnutí o odstavení jaderných elektráren do konce roku 2020 už ovšem udělala v roce 2000 koalice sociálních demokratů a Zelených. Současná konzervativní vláda to však loni změnila a povolila provoz elektráren až do roku 2040.

Kdy se elektrárny zastaví?

Sedm starších reaktorů, které jsou od března odstaveny kvůli prověřování bezpečnosti, se už do sítě znovu nezapojí. Mimo činnost zůstane také jaderná elektrárna Krümmel, kde byl provoz přerušen po havárii v roce 2009. V roce 2021 bude odstaveno šest starších elektráren a v roce 2022 pak zbylé tři.

Německý jaderný ústup

Kabinet kancléřky Angely Merkelové se rozhodl, že do roku 2022 odstaví všechny německé jaderné elektrárny. Část z celkových sedmnácti bloků už stojí od letošního března, zbylé budou odstaveny ve dvou fázích v letech 2021 a 2022. Některé tak skončí o 14 let dříve, než kdy jim vyprší životnost.

Již odstavené elektrárny v provozu od životnost do
Neckarwestheim I (Bádensko-Württembersko) 1976 2018
Biblis A (Hesensko) 1974 2019
Biblis B (Hesensko) 1976 2019
Isar I (Bavorsko) 1977 2019
Philippsburg I (Bádensko-Württembersko) 1979 2020
Unterweser (Dolní Sasko) 1978 2020
Brunsbüttel (Šlesvicko-Holštýnsko) 1976 2020
Grafenheinfeld (Bavorsko) 1981 2028

Termín uzavření 2021
Gundremmingen B (Bavorsko) 1984 2029
Gundremmingen C (Bavorsko) 1984 2030
Philippsburg II (Bádensko-Württembersko) 1984 2032
Grohnde (Dolní Sasko) 1984 2032
Brokdorf (Šlesvicko-Holštýnsko) 1986 2033
Krümmel (Šlesvicko-Holštýnsko) 1983 2033

Termín uzavření 2022
Isar II (Bavorsko) 1988 2034
Emsland (Dolní Sasko) 1988 2034
Neckarwestheim II (Bádensko-Württembersko) 1989 2036

Anketa

Jaká je budoucnost české energetiky po odpojení německých elektráren?

Je to špatná zpráva pro energetický průmysl, zaznělo na semináři Byznys on-line na adresu Německa, které se do roku 2022 chystá uzavřít všechny své jaderné elektrárny. Účastníci debaty, spolupořádané společností Deloitte, se shodli na tom, že elektřina odpojením německých elektráren do budoucna zdraží. Teď se pouze čeká na to, o kolik a za jak dlouhou dobu.

Martin Roman, generální ředitel ČEZ

Po dnešním rozhodnutí je bohužel jasné, že pokud nenastane zásadní ekonomická krize, půjdou ceny elektřiny směrem nahoru. Když totiž odpadnou levné zdroje na výrobu elektřiny, musíte je nahradit těmi drahými.

Luboš Pavlas, generální ředitel Czech coal

Souhlasím s Martinem Romanem. Elektřinu v Německu zajistí vítr a sluníčko. A pokud budou chybět, bude se elektřina importovat. Následuje otázka odkud... Je to příležitost pro ČEZ i další obchodníky. Česko je jednou z mála zemí, která může nabídnout elektřinu ven.

Vladimír Vaněk, vedoucí deloitte pro energetiku a zdroje ve střední Evropě

Po německém oznámení o uzavření jaderných bloků došlo k posunu budoucích objednávek energie na německém trhu zhruba o deset eur. Cena elektřiny je sice nestálá, ale pochybuji, že půjde v budoucnu dolů. Spíš naopak. Otázka je, jak rychle. Okolní státy musí také elektřinu dovážet. V současné situaci by bylo tedy lepší, kdyby byl Temelín hotov o pár let dřív než v roce 2025.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz