zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Okurkový zabiják

04.06.2011
Zemědělství
Zdraví
Okurkový zabiják
Evropa má další potravinářskou aféru. Ty předchozí stály až pětadvacet miliard eur. I v tomto případě se strhla mediálně přiživovaná panika, která vedla k ohromným škodám při likvidaci zdravé zeleniny. Později se totiž ukázalo, že okurka je pravděpodobně nevinná.

Roztomilý žertík. Tak se v lednu jevil obrázek okurky s nožkama, jeden z emblémů největšího evropského zeleninaagropotravinářského veletrhu Grüne Woche v Berlíně.

Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová tehdy v zahajovacím projevu musela vysvětlovat aféru s dioxiny ve vepřovém mase - a chodící zelenina byla příjemným odlehčením atmosféry.

Neuplynulo ani pět měsíců a zkarikovaný plod se stal noční můrou nejen pro Aignerovou. V Německu do poloviny tohoto týdne zemřelo nejméně patnáct lidí na těžké průjmové onemocnění způsobené údajně konzumací neumyté okurky. Přesněji biookurky, která přicestovala do Německa ze Španělska.

I v dalších zemích Evropy se už nakazilo několik stovek lidí, pravděpodobně včetně Česka. Hysterie dosahovala téměř vrcholu, když v úterý došlo k nevídanému zvratu: Okurka je podle sdělení hamburské ministryně zdravotnictví Cornelie Prüferové-Storcksové nevinná, zdroj nákazy byl jinde. Do uzávěrky aktuálního vydání týdeníku Ekonom nebyl původ infekce znám.

Ztráty, zatím údajně v desítkách milionů eur, však již počítají nejen španělští zemědělci. Odbyt ztratili němečtí obchodníci, ale i třeba belgičtí pěstitelé.

Daň za pokrok

Od roku 2000 jde už nejméně o šestou velkou aféru, více či méně spojenou se zemědělstvím, která zacloumala podstatnou částí světa. Otázka bezpečnosti potravin má - vedle přímého vlivu na život a zdraví lidí - také obrovský dopad na ekonomiku.

Velmi hrubým odhadem, spíše podhodnoceným, přišly tyto aféry a jejich náprava podle týdeníku Ekonom na zhruba 25 miliard eur (viz dále Kolik stály agrární aféry). Dá se přitom říci, že jde svým způsobem o nepříjemnou, ale do jisté míry i nevyhnutelnou daň za stále vyšší životní úroveň.

"Když všichni chtějí po celý rok čerstvé ovoce a zeleninu, tak se musí dovážet. A přitom nezkontrolujete cestu každé ředkvičky nebo kedlubny, zda je naprosto bezpečná," upozorňuje například Petr Vyhnálek, šéf obchodní sítě Globus v Česku. Radí proto při nákupu čerstvých potravin k obezřetnosti, ale také rozumu.

"Kontrola potravin je v Česku na vysoké úrovni," říká Vyhnálek.

Počátkem týdne shodou okolností cestoval po západní Evropě a bojkot spotřebitelů při nákupu zeleniny zaznamenal jen v bezprostředním epicentru případu, v Německu. "V Holandsku nebo Itálii se lidé chovali normálně," doplňuje svůj postřeh šéf Globusu. Také ministr zemědělství Ivan Fuksa zdůrazňuje, že systém kontroly potravin je v Česku i řadě zemí západní Evropy v zásadě v pořádku - a že jednotlivé kauzy jsou spíše onou "daní za pokrok".

"Před šesti lety jsme například ještě neuměli pořádně monitorovat rakovinotvorné dioxiny," připomíná ministr. Od té doby ovšem Evropa zaznamenala již dva velké dioxinové skandály. Ten první před třemi lety v Irsku, druhý - v úvodu zmíněný - nedávno v Německu. "Stáváme se obětí vlastní technologické vyspělosti," dodává ministr Fuksa.

Za každou cenu

V souvislosti s aférami šílených krav, dioxinů nebo biookurek se vynořuje i další, dosti kacířská otázka: Vyplatí se obrovské náklady, jimiž se má bránit dalšímu šíření nákaz?

Pro příklad: Po vypuknutí nemoci šílených krav se vybíjela i nejcennější stáda prokazatelně zdravých zvířat. Podobně tomu bylo u ptačí chřipky nebo v chovech prasat v případě dioxinů. Nyní likvidovali španělští farmáři spoustu čerstvé zeleniny. A to vše uhradí stát - čili daňoví poplatníci.

Na první pohled se zdá, že na náklady v případě ohrožení lidského zdraví nelze hledět. "Je lépe se dvakrát třikrát připravit zbytečně než riziko podcenit," obhajoval například hlavní hygienik Michael Vít záměr vydat pět miliard korun na vakcíny proti takzvané prasečí chřipce. Stejně jako v ostatních podobných případech se ukázalo, že nebyly zapotřebí.

Ve skutečnosti jsou řeči o "záchraně za každou cenu" populismem a ekonomickým nesmyslem. "Za každou cenu" není přece možné léčit lidi ani v běžných situacích (připomeňme si probíhající debatu o standardech a nadstandardech při zdravotnické reformě). A když se vydají peníze na likvidaci nějakého "agrárně-zdravotního" problému zbytečně nebo v přemrštěné výši, zákonitě budou chybět ve chvíli, kdy přijde potíž skutečná. Politici to vědí - ale zůstávají politiky.

"Například u nemoci šílených krav nebo dioxinů se zdá, že opatření byla příliš tvrdá. Ale pokud jde třeba o současnou aféru s okurkami - jak se jedná o okamžitá úmrtí, musíme dělat všechno možné, i kdyby to zachránilo jediný život," prohlašoval ještě v úterý odpoledne ministr zemědělství Ivan Fuksa.

V té době se ještě nevědělo, že nebohá biookurka je podle všeho nevinná.

AUTOR: Martin Mařík

Kolik stály agrární aféry

Šílené krávy: 10 miliard eur
- První případy nemoci šílených krav BSE
se objevily v roce 2001.
- Likvidovala se celá stáda i zdravých zvířat, spotřeba hovězího masa klesla o třetinu.

Ptačí chřipka: 2,8 miliardy eur
- Objevila se u drůbeže v Asii, nemoc >>zmutovala<<
v chorobu smrtelnou pro člověka.
- V souvislosti s touto chřipkou zemřelo několik stovek lidí, především v nejchudších zemích.
- Vybíjely se chovy drůbeže, spotřeba masa klesla.

Salmonelóza: 0,7 miliardy eur
- V roce 2009 v USA začalo největší stahování potravin z trhu v jejich historii.
- Mohla za něj salmonela v burských oříšcích.

Prasečí chřipka: 5 miliard eur
- Rozšířila se z Mexika v roce 2009.
- Původně se objevila u prasat, ale stala se z ní >>pouze<< humánní epidemie, chovy prasat se nevybíjely.
- Zemřelo na ni přes 18 tisíc lidí.

Dioxiny v Německu: stamiliony eur
- Rakovinotvorné dioxiny se našly koncem loňského roku v Německu ve vepřovém a vejcích.
- Pocházely z kontaminovaného krmiva.
- Neznamenaly přímé ohrožení života lidí.
- Především němečtí farmáři přišli o dobytek, některé chovy museli zlikvidovat.

Španělské okurky: desítky milionů eur
- Koncem května se v Německu objevila smrtelná průjmová onemocnění, údajně z biookurek dovezených ze Španělska.
- Do uzávěrky aktuálního vydání týdeníku Ekonom zemřelo 15 lidí.
- Španělští farmáři likvidovali zeleninu na skládkách, klesl odbyt čerstvé zeleniny.

Pozn.: Finanční vyčíslení je hrubým odhadem ztrát, resp. nákladů na likvidaci jednotlivých případů.

Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí