Směrnice je logickým pokračováním vývoje

Nedávno jsme se mohli seznámit s vaší úvahou nad důsledky implementace evropské směrnice o snižování energetické náročnosti budov z května 2010.

Je mi skoro trapné připomínat, že směrnice má vůči našim právním předpisům nadřazenou roli a že její implementace ve stanovených termínech je povinností, která vyplývá z našeho členství v EU. Byla přijata i hlasy našich zástupců v Evropském parlamentu, takže její záměry a cíle by neměly být předmětem diskuse. Způsob implementace do národních předpisů však zcela jistě ano. Ta nyní trošku utajeně probíhá, oficiálně v rámci dvou pracovních skupin - MPO a Hospodářské komory. Největší problémy předpokládám v oblasti definice stavby "s téměř nulovou potřebou energie" a "nákladově optimální úrovně staveb."

Toho, kdo se průběžně zajímá o evropskou legislativu a její důsledky transformované v národních právních předpisech, nemohla nová směrnice 2010/31 EU zaskočit. Je jen logickým pokračováním vývoje a předchozích směrnic, kroků a trendů, které byly zahájeny před více jak deseti roky. Tyto postupy směřují k nižší energetické náročnosti novostaveb i rekonstrukcí. Jejich cílem je postupně nahrazovat energetické zdroje na bázi fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie při neustále se snižující energetické náročnosti stávajících, rekonstruovaných i nově budovaných staveb. A to s přihlédnutím k vlivu staveb na tvorbu emisí skleníkových plynů - referenčních CO2 a SO2. Například Dánsko přejde do roku 2050 pouze na zdroje energie z obnovitelných zdrojů. Ve Stockholmu existuje již nyní první rozsáhlá soběstačná čtvrť města z hlediska energií, vodních zdrojů, recyklace odpadů a další následují. V celé řadě rakouských spolkových zemí je dávno uzákoněn n ízkoenergetický nebo již dokonce pasivní standard.

Směrnice definuje cíl pro všechny členské země k roku 2020, kdy už by se mělo stavět pouze s téměř nulovou spotřebou energií při nákladově optimální úrovni. Dnes tedy máme zhruba osm let pro přípravu na tuto situaci...

Pokud by se povedlo cíle směrnice ve stanovených termínech naplnit i v České republice, považoval bych to svým způsobem za zázrak. Jsem ale realista...Vzpomeňme na průběh programu Zelená úsporám. U nás bude přijetí směrnice EU, dle mého odhadu, ještě dlouho předmětem vyjednávání, kverulantství a švejkování. Kromě pověřených státních institucí i u samosprávných organizací a zájmových sdružení, které budou lobbovat za zachování stávajícího "teplíčka". Tedy pěkně česky: z hlediska energetických parametrů okrádání koncového spotřebitele ve smyslu deklarovaných a projektovaných kvalit stavby vůči reálně nedosaženým, tak jak jsme tomu dosud u velkého množství staveb svědky.

Svá tvrzení mohu doložit prvními vlaštovkami, nebo spíše černými labutěmi. Například odstupující předseda České komory architektů Dalibor Borák chtěl loni na podzim přesvědčit její představenstvo o nezbytnosti akceptace směrnice v termínech dřívějších, než se v ní uvádí. Předpokládal totiž, že by bylo dobré připravit architekty na nové podmínky. Byl ale jediným, kdo z přítomných hlasoval pro. Argumenty proti byly v zásadě dva: nechuť k bruselským direktivám a to, že energeticky úsporná výstavba "prý" omezuje tvůrčí rozlet architekta.

Jak se k novým podmínkám staví ostatní odborná veřejnost?

Pozoruhodné čtení nabízejí závěry Fóra českého stavebnictví z letošního března. Konference se zúčastnilo 300 profesionálů z oblasti stavebnictví, organizaci zajišťoval Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Pominu-li z mého pohledu nešťastnou rétoriku, která mj. zmiňuje "účelové očerňování stavebních firem i celé investiční výstavby" nebo "rozhořčení účastníků nad negativní mediální kampaní, která se v poslední době rozpoutala nad stavebnictvím atd.", zaujal mně zejména bod č. 13: "Účastníci konference varují před přehnanými požadavky bruselské byrokracie na stavění budov, zejména obytných, s takzvanou pasivní energetickou bilancí. Považují to za neodůvodněné vměšování do práv investorů a stavebníků a možný důvod k utlumení poptávky po bytových objektech."

S jízlivostí mne nenapadá jiný komentář než citát z filmu Pelíšky: "Komu tím prospějete?"

Uvedený bod považuji za nekorektní a nepravdivý. Zajímalo by mne, kolik z účastníků konference se s podklady seznámilo. Četli skutečně celou směrnici 2010/31 EU a zprávu Pačesovy komise, s níž je uvedený bod v rozporu? Znají text iniciativy Šance pro budovy, jehož přílohou je také "Analýza ekonomického dopadu akcelerovaného zavádění kvalitních energetických standardů ve výstavbě" Miroslava Zámečníka, člena NERV, který jednoznačně prokazuje, že implementace směrnice má pro oblast rezidenčních staveb v ČR ekonomický, bezpečnostní i sociální efekt? Jaké mají osobní praktické zkušenosti a praxi v navrhování a realizaci alespoň pasivních domů?

Zajímavé je, že obě organizace nikterak neprotestovaly například při nabytí účinnosti požární vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která je spolu s navazujícími normami jednou z nejpřísnějších v Evropě. Některé stavby zbytečně prodražuje, jiné přímo znemožňuje.

Pokud se firmy a projekční kanceláře dokáží přizpůsobit novým podmínkám, získávají přece výhody na trhu?

Je to tak - architekti, výrobci a dodavatelé staveb, kteří jsou zaměřeni na segment energeticky úsporné výstavby, neměli v Rakousku nebo v Německu nouzi o zakázky ani v období hospodářské recese.

Jak hodnotíte možnost různých certifikací budov?

Vstup zahraničních hodnotících nástrojů, jako jsou např. LEED, BREEAM nebo DGNB, na český trh vítám, byť s menšími výhradami. Obrací pozornost k šetrnosti staveb k životnímu prostředí, a to v celém jejich životním cyklu. Tlačí tak k tomuto způsobu přemýšlení i architekty a projektanty, pro které byl dosud povětšině tento přístup cizí. Pokud budou chtít získat zakázku, nemohou se tomu vyhnout...

Předražených a prosklených staveb s problematickým vnitřním klimatem, které se chovají jako tepelné zářiče, bylo u nás v poslední době v rozporu s řadou právních předpisů realizováno jako veřejná zakázka příliš. Některé z nich byly dokonce oceněny v architektonických soutěžích... Kolorit doby umožňuje, aby se v rozporu se skutečností označovaly za energeticky úsporné. Jedná se například o Národní technickou knihovnu, ČSOB v Radlicích, novou Fakultu architektury v Praze, případně Lékařskou fakultu v Hradci Králové, nebo z mého pohledu naprostý extrém a hloupost, plně prosklený autobusový terminál tamtéž.

Certifikační nástroje rozšiřují pohled nejen na úspory energií, ale i hospodaření s vodou, lokalitu a dostupnost stavby. Dalšími hodnotícími kritérii jsou použité materiály, způsob realizace, provozní náklady, vnitřní prostředí a hospodaření s odpady.

Není těch hodnotících kritérií někdy až příliš? Také mě někdy napadá, zda jsou rovnocenná...

Ano, zdá se, že v sobě skrývají úskalí nekompaktnosti porovnávaných kritérií a rozdílnosti bodového hodnocení. Například budova ČSOB v kritériích, jako je energetická úspornost, použité materiály a hospodaření s odpady, dosahuje průměrných a podprůměrných hodnot. Přesto byla oceněna zlatým stupněm LEED. Je to dáno zejména tím, že zahraniční nástroje nezohledňují místní klimatické a kulturní podmínky.

Brzy však už bude i u nás platit: "Kdo něco znamená, certifikuje..." Zkušený developer může nechat posoudit předmětnou budovu několika programy a pro svoje PR použije jen to hodnocení, které je nejpříznivější. Jedná se proto dle mého soudu spíše o marketingový nástroj.

Našim podmínkám je přizpůsobený nový SBToolCZ, vyvinutý na Fakultě stavební ČVUT. Protože však byl uveden teprve v loňském roce, jako by zatím neměl potřebnou podporu...

Stavebnictví je tvrdý byznys, který ovládají hoši s ostrými lokty a SBTolCZ nastupuje za situace, kdy jsou ostatní nástroje na tuzemském trhu zavedené a mají jistý náskok. Přesto si myslím, že si na nováčka vůbec nevede špatně. První budova je již certifikována. Ale buďme realisté - protěžovaný LEED má za sebou americký kapitál. Při podrobném rozboru však v tuzemských podmínkách obstojí hůře, viz příklad hodnocení budovy ČSOB. Přeji proto domácímu produktu SBToolCZ hodně úspěchů.

V katalogu projektů pasivních domů společnosti Isover, který jste zároveň redigoval, jsou publikovány vaše projekty, například zděné rodinné domy v Krupce a v Dolních Břežanech a také už dokončený dřevěný dům ve Voticích.

Klienti v těchto domech protopí maximálně jeden tisíc korun měsíčně. Samozřejmostí u těchto projektů je nejen, dle mého soudu, kvalitní architektonické řešení, vycházející ze specifických podmínek místa, ale také přednostní příprava teplé vody solárními termickými kolektory s akumulací v integrovaném zásobníku tepla nebo zelená, vegetační střecha. Oceňuji, že nabídka těchto projektů je na českém trhu pilotní a může pomoci klientovi k lepší orientaci v oblasti návrhu, konstrukčního řešení i realizace pasivních domů.

PASIVNÍ DŘEVĚNÝ DŮM VOTICE

Stavba na mírně svažitém pozemku byla realizována v tradičním konceptu jednoduché dvoupodlažní hmoty se sedlovou střechou s výraznými stínicími přesahy. Servisní prostory a přístřešek pro auto mají vegetační střechu a tepelně jsou od domu odděleny. U jižního průčelí je rozlehlá terasa, částečně zastíněná pergolou. Úsporná vnitřní dispozice poskytuje bydlení 5 + 1 pro rodinu se třemi dětmi.

Konstrukční řešení: Dům stojí na základových pasech, které jsou spojeny tenkou železobetonovou deskou. Lehká dřevěná skeletová konstrukce s dělenými sloupky byla montovaná na stavbě, ztužená je OSB deskami. Okna byla zvolena dřevěná s izolačními trojskly, jako tepelná izolace tu slouží minerální a dřevitá vlna.

Generální dodavatel: firma Porsenna

Realizace: 2008 - 2009

Zastavěná plocha: 97 m2

Užitná/vytápěná plocha: 151 m2/114,6 m2

Obestavěný prostor: 733 m3

Náklady na stavbu: 4,4 mil. Kč

Měrná spotřeba tepla na vytápění: 15 kWh/m2/rok dle PHPP, 14,7 kWh/m2/rok dle MCH Designer

Hlavní zdroj energie: solární panely a elektrický zásobníkový ohřívač

Doplňkový zdroj energie: krbová vložka v hlavní obytné místnosti

Vytápěcí systém: sálavé infrapanely

Způsob větrání a výměny vzduchu: řízené s rekuperací tepla

Přehřívání v letních měsících je zamezeno kombinací vnějších stínicích žaluzií, přesahů střechy a pergolou.

PASIVNÍ ZDĚNÝ RODINNÝ DŮM KRUPKA

Rodinné sídlo na rozsáhlém, mírně svažitém pozemku na úpatí Krušných hor je ze severu chráněno zatravněným náspem. Do atria s bazénem je objekt otevřen prosklenými plochami. Přízemní hmota s pultovou střechou s vegetačním pokryvem je akcentovaná nástavbou s plechovou krytinou, která svým přesahem chrání vstup do domu. Fasády jsou v kombinaci kamenné rovnaniny s hlubokým spárováním a vodorovného obkladu modřínovými palubkami v přírodním odstínu. Rámy dřevěných oken mají výrazné barvy.

Základy a spodní stavba: základové pasy z prostého betonu, spojené tenkou deskou uloženou na hutněném štěrkopískovém podsypu

Nosné a dělicí konstrukce: systémové, vyzděné/lepené z vápenopískových bloků a tvarovek, obvodové stěny tl. 200 mm, vnitřní nosné stěny tl. 175 mm, příčky 150 mm

Stropní konstrukce a nosná konstrukce střechy: železobetonová deska

Výplně otvorů: dřevěná okna s izolačními trojskly

Tepelné izolace: obvodový plášť EPS - F šedý Neopor, střecha minerální vlna

Technická zařízení: Hlavním zdrojem energie jsou zde solární panely a integrovaný zásobník tepla 900 l, doplňkovým zdrojem energie krbová kamna. Vytápění teplovzdušné s rekuperací a předehřevem větracího vzduchu v zemním výměníku, větrání a výměna vzduchu jsou mechanické.

Řešení letního přehřívání budovy: Přehřívání je zamezeno kombinací přesahů střechy, dřevěných slunolamů a pergol, vnějších stínicích žaluzií a letního předchlazení vzduchu v zemním výměníku.

Zastavěná plocha: 330 m2

Užitná plocha: 274 m2

Obestavěný prostor: 1430 m3

Náklady stavby: 9,5 mil. Kč

Měrná potřeba tepla na vytápění: 15,0 kWh/m2/rok

PASIVNÍ DŘEVĚNÝ RODINNÝ DŮM BRDY

Dřevěná reprezentativní vila na svažitém pozemku má ploché vegetační střechy, obklad fasád je z broušených modřínových palubek. Dispozice je navržena o velikosti 7+1, s možností vícegeneračního řešení. Vybavení zahrnuje saunu, vířivé vany, posilovnu, vinný sklep a vnější bazén, vyhřívaný solárními kolektory.

Základy a spodní stavba: základové pasy z prostého betonu spojené tenkou deskou, uloženou na hutněném štěrkopískovém podsypu, spodní stavba ze skořepinových tvárnic s obkladem kamennými gabiony

Nosné a dělicí konstrukce: Vrchní stavba je systémová fošinková dřevostavba na principu zdvojené konstrukce 2 x 4 s přerušením tepelných mostů a vnitřní instalační předstěnou. Obdobně jsou dřevěné vnitřní stěny a příčky, v suterénu zděné.

Stropní konstrukce: dřevěné stropnice se záklopem z OSB desek

Nosná konstrukce střechy: zdvojené dřevěné stropnice se záklopem z OSB desek

Výplně otvorů: dřevěná špaletová okna s izolačními skly 2 - 1

Tepelné izolace: obvodový plášť a střecha, minerální vlna

Technická zařízení: Hlavním zdrojem energie jsou solární panely a integrovaný zásobník tepla 925 l, doplňkovým zdrojem krbová kamna. Vytápěcí systém je dělený dle dispozice - 2x teplovzdušné vytápění s rekuperací a předehřevem větracího vzduchu v zemním výměníku. Způsob větrání a výměny vzduchu je mechanický. Klimatizace není navržena, přehřívání je zamezeno kombinací přesahů střechy, vnějších stínicích žaluzií a letního předchlazení větracího vzduchu v zemním výměníku.

Zastavěná plocha: 368 m2

Užitná plocha: 473 m2

Obestavěný prostor: 2075 m3

Náklady stavby: 16,5 mil. Kč

Měrná potřeba tepla na vytápění: 15,0 kWh/m2/rok

AUTOR: Hana Vinšová