zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Německá vláda podle očekávání schválila konec jádra do roku 2022

06.06.2011
Atomová energie
Politika
Německá vláda podle očekávání schválila konec jádra do roku 2022

Německá vláda dnes podle očekávání schválila návrh zákona, podle nějž všechny jaderné elektrárny v zemi ukončí provoz do roku 2022. Normu musí ještě odhlasovat parlament, který by tak měl učinit do začátku července.

Návrh počítá s tím, že sedm nejstarších atomových reaktorů, dočasně odstavených v březnu po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima, už nebude znovu uvedeno do provozu. To samé se týká poruchového reaktoru v Krümmelu, který stojí již čtyři roky. Zbývajících devět jaderných zařízení bude postupně odpojováno ze sítě mezi roky 2015 a 2022.

Podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena bude v letech 2015, 2017 a 2019 ukončen provoz vždy jedné elektrárny. V roce 2021 by pak měly následovat další tři a poslední tři nejmodernější reaktory mají být utlumeny nejpozději v roce 2022. Röttgen přitom poznamenal, že každou z těchto elektráren bude možné uzavřít i dříve, nejpozději však k termínu stanovenému schválenou novelou.

Podle informací v německém tisku by měl v roce 2015 skončit provoz reaktor v bavorském Grafenrheinfeldu, o dva roky později jaderná elektrárna Gundremmingen B a v roce 2019 Philippsburg II. V roce 2021 by měly jít ze sítě elektrárny Grohnde, Brokdorf a Gundremmingen C. Jako poslední vypnutí čeká reaktory Isar II, Neckarwestheim II a Emsland.

Německá vláda nadále plánuje ponechat v pohotovostním režimu jednu ze sedmi již odpojených starších jaderných elektráren pro případnou aktivaci při nedostatku proudu v příštích dvou letech. Kancléřka Angela Merkelová minulý týden přitom zemským premiérům přislíbila, že by jako "studená rezerva" mohla být využita uhelná nebo plynová elektrárna, bude-li to možné. Röttgen nicméně zdůraznil, že použití atomové elektrárny jako záložního zdroje musí nejprve schválit agentura spravující přenosové sítě, což se zatím nestalo. Právě ta by v případě nedostatku elektřiny a problémů v německé přenosové soustavě žádala o její reaktivování.

Místo jádra chce Německo v budoucnu více využívat energii z obnovitelných zdrojů a plynové elektrárny. Spolu s novelou zákona o jaderné energetice proto německá vláda pošle do parlamentu doprovodné návrhy norem, které mají urychlit výstavbu především fotovoltaických a větrných kapacit a nových přenosových sítí.
Podle agentury Reuters vláda oproti předchozím očekáváním neplánuje v březnu 2012 dále snižovat státní subvence pro solární proud. Vyplývá to podle ní z návrhu novely zákona o obnovitelných zdrojích, který dnes kabinet také schválil. Na konci května Röttgen oznámil, že vláda zváží další omezení podpory o šest procent, v dokumentu se to ale podle Reuters neobjevuje. Německá vláda už schválila snížení subvencí od 1. července o zhruba devět procent a další od 1. ledna 2012.

Podíl obnovitelných zdrojů na německém energetickém mixu by měl podle záměru berlínského kabinetu do roku 2020 vzrůst ze současných 17 procent na nejméně 35 procent. Jádro v něm na počátku letošního roku tvořilo zhruba 23 procent.

Dolní parlamentní komora, Spolkový sněm, by se balíkem energetických zákonů měla začít zabývat už ve čtvrtek. Závěrečné hlasování se čeká na konci června. Spolková rada, která je horní komorou německého parlamentu, by projednávání měla dokončit 8. července.

Podle předběžných odhadů české vlády odstavení jaderných elektráren v Německu zvýší po roce 2022 cenu elektřiny v Česku o 30 procent. Takové zdražení by ovšem podle premiéra Petra Nečase nastalo jen v případě, že by Česká republika na krok Německa nijak nereagovala, například zvýšením energetických kapacit dostavbou Jaderné elektrárny Temelín.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí