zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Norsko s Ruskem si parcelují Arktidu

10.06.2011
Energie
Geologie
Norsko s Ruskem si parcelují Arktidu

Obě země si rozdělily rovným dílem sporné území v Barentsově moři. Globální oteplování zpřístupnilo naleziště ropy i zemního plynu.



Po desítkách let neplodných vyjednávání se konečně Rusové s Nory dohodli. Rozparcelovali si sporné arktické území o rozloze přes sto tisíc kilometrů čtverečních v Barentsově moři. Pobřežní šelf je bohatý na naleziště ropy i zemního plynu.

Dohoda, kterou v úterý podepsal v Oslu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho norský protějšek Jona Gahr Store, by měla vstoupit v platnost 7. července. Předcházel jí už souhlas zákonodárců z obou zemí.

"Pro Norsko je to opravdu historický den," komentoval dohodu ministr Store, citovaný listem The Norway Post.

Podpis sledovaly pozorně i další země, které se o Arktidu intenzivně zajímají: Dánsko, Kanada či Spojené státy. Tající led totiž uvolňuje cestu ke vzácným surovinám. Nikdo nechce v klíčové chvíli zůstat stranou. Velká hra o arktickou ropu a zemní plyn začíná. Jak vysoké jsou sázky?

Vůně ropných polí

Jde o hodně. Podle amerických geologů, kteří prováděli rozsáhlý výzkum polárních oblastí v roce 2008, se v Arktidě nalézá zhruba 30 procent světových zásob zemního plynu a 13 procent globálních zásob ropy.

Území, které si rozdělilo Norsko s Ruskem, je jen zlomkem arktického surovinového bohatství .

Státní těžařské společnosti, Gazprom z Ruska i norský Statoil, už projevily o rozdělené mořské dno zájem, chtějí zahájit průzkum. Obě firmy už spolupracují na nalezišti Shtokman, které leží asi 500 kilometrů od ruského pobřeží.

"Potenciální ekonomické zisky, které toto území představuje, jsou enormní," soudí James Nixey, analytik londýnského think-tanku Chatham House. Podpis dohod obou arktických sousedů má podle něj opravdu velký význam. "Arktida se stává křižovatkou budoucích velkých obchodů, ale i konfliktů," řekl Nixey stanici BBC.

Investoři si při pohledu na arktická naleziště mnou ruce, očekávání jsou nebývalá. Někteří analytici ale odhady zpochybňují, říkají, že neodpovídají skutečnosti.

"Průzkumy se obvykle snaží přitáhnout zájem, možná je tedy ještě brzy na to tvrdit, jak obrovské zásoby se pod arktickým ledem skrývají," mírní euforii Julian Lee, výzkumník ze Střediska pro globální energetická studia.

Křižovatka zájmů

Šéf norské diplomacie Store dal dohodu za příklad, jak se dají pokojně řešit konflikty o cenná území v Arktidě. Sporná norsko-ruská hranice v Barentsově moři je totiž jen malou částí rozsáhlého sporu o polární území.

Své požadavky nedávno hlasitě deklarovalo například také Dánsko. Požaduje uznání svých nároků na nejméně pět podmořských oblastí v Arktidě, zejména kolem Grónska a Faerských ostrovů, svých autonomních území.

Do roku 2014 chce předložit svůj požadavek komisi OSN pro stanovování hranic v arktickém příbřežním šelfu.

"Dánsko bude schopno odůvodnit své požadavky, včetně podmořského dna v oblasti severního pólu," prohlásila dánská ministryně zahraničí Lene Espersenová.

Ostatní arktické velmoci zpozorněly. Dánské prohlášení totiž přišlo jen krátce poté, co si v grónském Nuuku ministři zahraničí osmi zemí hraničících s arktickým regionem odsouhlasili dohodu pro využívání polárních moří. Přijali obecné zásady pro těžbu cenných surovin v Arktidě. Dohoda se snaží skloubit hospodářské využití regionu s ochranou jeho životního prostředí.

Zatím je ale na severu rušno: Kanaďané dál vydržují na dalekém severu armádní jednotky a pozadu nezůstávají ani ostatní hráči.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí