Zelený byznys: podpora zelených omylů

Pan Komárek, programový ředitel Greenpeace ČR, v komentáři "My o OZE, oni o..." (HN 1. 6.) píše o stavbě energetiky na nových základech, tedy na obnovitelných zdrojích, jejichž nedostatky budou kompenzovány tzv. chytrými sítěmi. Uvádí, že byznys OZE je v řádu stovek mld. eur, což nevypadá jako pokus, který nikam nevede. S jeho tvrzením lze souhlasit, průmyslníci a zemědělci přesně vědí, kam směřují, ekologické aktivity si nemohou vynachválit. Uvedu několik příkladů.

Biopaliva. Intenzivní zemědělská výroba dlouhodobě významně zatěžuje životní prostředí. Orná půda určená k produkci potravin slouží k pěstování plodin "zelené" energetiky - pro biopaliva, bioplynové stanice a kotle na biomasu (na orné půdě se dokonce s podporou ekologických aktivistů vysazují cizokrajné rychlerostoucí dřeviny). Přímým důsledkem je strmý růst cen potravin a poškozování životního prostředí.

Emisní povolenky. Další psuedoekologické opatření, které pouze slouží jako skrytá podpora průmyslu. Nejvyšší zisky z obchodování s povolenkami má u nás největší producent CO₂. Objem emisí v Evropě neklesá.

Obnovitelné zdroje. OZE jsou názorným příkladem, k jakým paradoxům vedou neuvážené dotace. Fotovoltaické panely stojí v místech s minimem slunečního svitu, malá vodní elektrárna na každém potoce, rychle roste počet zemědělských bioplynových stanic a spaloven dřevní hmoty. Zbytečně utraceny desítky mld. Kč s výrazně negativním vlivem na životní prostředí.

Hybridy, úsporné zářivky. Hybridní automobily jsou módním zeleným tématem a spolu s likvidací klasických žárovek na úkor "úsporných" zářivek další příklad přístupu pokus-omyl. Výsledek - omyl.

Očekával bych, že představa světa, kdy průmysl přebírá "zelená" témata, podrobuje je ekonomickým kalkulacím a tvoří nemalý "zelený" zisk, bude pro ekology noční můrou. Doba se mění, ekologové jsou spokojeni. Tolik peněz pro byznys by nedokázal získat žádný lobbista.

Během minulých 15 let se v praxi realizovala řada ekologických myšlenek, Kjótský protokol, obchodování s emisními povolenkami, plošné používání biopaliv, masivní podpora obnovitelných zdrojů výroby energie apod. Chybí však zpětná vazba, neexistuje žádné vyhodnocení účinnosti a reálných dopadů těchto konkrétních programů na životní prostředí. Proč?! Místo toho se objevují další a další "zelené" iniciativy. Spotřeba fosilních paliv neklesá, naopak, v Evropě a v zámoří se realizují ekologicky velmi kontroverzní projekty využití ropných písků a břidlicového plynu, bez většího zájmu ekologických aktivistů.

Ekologické organizace, včetně Greenpeace, by se měly vrátit k ochraně přírody a nepodléhat naivně vábení byznysu a politiky.

Martin Řehořek, Praha

Dopisy a e-maily

V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz