Rusko a Čína chystají bilionový kontrakt

Největším zahraničním zákazníkem ruského Gazpromu se místo Ukrajiny a Německa stane zhruba během pěti let Čína. Její prezident Chu Ťin-tchao podepíše pravděpodobně během nynější čtyřdenní návštěvy Ruska dohodu o dlouhodobých dodávkách ruského zemního plynu.

Gazprom chce začít dodávat palivo do Číny dvěma plynovody od roku 2015. Celkem by mělo jít až o 68 miliard krychlových metrů zemního plynu ročně. To odpovídá zhruba 60 procentům čínské spotřeby v loňském roce.

Musejí se postavit dva plynovody

Podle předběžné dohody uzavřené už před pěti lety bude Rusko Číně dodávat 30 miliard krychlových metrů plynu z Jamalského poloostrova, odkud pochází i většina paliva pro Evropu. Tento plyn bude proudit takzvanou západní trasou vedoucí přes Altajský kraj.

Číňané mají velký zájem také o plyn z dosud nevyužívaných východosibiřských nalezišť. Odtud by měli výhledově dostávat přes východní trasu dalších 38 miliard krychlových metrů paliva ročně.

Celková hodnota třicetiletého kontraktu, který se podle včerejšího vyjádření ruského prezidenta Dmitrije Medveděva finalizuje, se odhaduje na více než bilion dolarů.

Dlouhodobý kontrakt, který dosud vázl kvůli sporům o cenu, je pro obě země klíčový. Pro Rusy proto, že chtějí zmírnit svoji závislost na evropském odbytišti. Číňané zase potřebují nové zdroje plynu, aby jednak udrželi vysoké tempo hospodářského růstu, jednak snížili emise škodlivin.

Rusové chtějí "evropskou" cenu

Gazprom je ochoten dodávat Číňanům plyn za cenu, kterou účtuje Evropě. Letos na evropském trhu počítá s průměrnou exportní cenou 352 dolarů za tisíc krychlových metrů zemního plynu, přičemž během posledního čtvrtletí to může být 450 až 500 dolarů.

Gazprom nevidí důvod, proč by mu měl obchod s Čínou vynášet méně než s Evropou.

Rusové vycházejí z předpokladu, že poptávka po zemním plynu dále poroste. V Evropě spoléhají hlavně na Německo, které se rozhodlo vyřadit z provozu jaderné elektrárny. Mimo Evropu je zajímá také Japonsko, které už dalo najevo, že po havárii jaderné elektrárny Fukušima při březnovém zemětřesení bude dovážet více zkapalněného plynu.

Číňané jsou ochotni platit jenom 250 dolarů za tisíc krychlových metrů plynu, aby mohli pokud možno udržet nízké ceny na domácím trhu. "Jsou přesvědčeni, že pro plyn, který půjde do Číny, by Rusové žádné náhradní odbytiště nenašli. Kromě toho, ruskému plynu budou v Číně konkurovat Turkmenistán, Uzbekistán a zkapalněný plyn z Blízkého východu a Austrálie," komentuje Neil Beveridge z analytické firmy Sanford C. Bernstein & Co.

Jak dodává, Čína, jejíž trh se zemním plynem poroste nejrychleji na světě, hodlá zvyšovat vlastní těžbu břidličného plynu.

Moskevský expert Sergej Sanokajev se domnívá, že k podpisu dlouhodobého kontraktu zatím nedojde. "Nemyslím si, že se v těchto dnech podaří urovnat cenový spor. Ale může být podepsána politická dohoda o výstavbě plynovodů z Ruska do Číny," říká Sanakojev.

Z celosvětových zásob zemního plynu, odhadovaných v poslední ročence britského koncernu BP na 187 bilionů krychlových metrů, připadá na Rusko 24 procent, na Írán necelých 16 a na Katar 13,5 procenta.

Světový trh se zemním plynem

510
O tolik miliard krychlových metrů se v letech 2010-2016 zvýší celosvětová spotřeba zemního plynu (na 3,8 bilionu metrů krychlových). Uvedené množství zhruba odpovídá současné roční spotřebě Evropské unie.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz