zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Proč má větší migrace smysl

11.07.2011
Obecné
Politika
Proč má větší migrace smysl

Přistěhovalectví z třetího světa není zhoubou. Naopak povzbuzuje hospodářský růst.

Téměř ve všech bohatých zemích dosahuje protipřistěhovalecké zanícení horečnatého vrcholu. Této horečce je však nutné odolat, mají-li tyto společnosti i nadále prosperovat a mají-li rozvojové země bojovat s chudobou a udržet hospodářský růst. Vyšší míra globální migrace je žádoucí ze čtyř důvodů: je to zdroj inovací a dynamiky, reaguje na nedostatek pracovních sil, řeší problémy spojené s rychlým stárnutím populací a představuje únik z chudoby a perzekuce. Omezování migrace naopak zpomaluje hospodářský růst a podkopává dlouhodobou konkurenceschopnost společností. Navíc vytváří méně prosperující, nerovnější a rozdělenější svět.

Vyšší míra migrace je samozřejmě spojena i s krátkodobými místními náklady, které je nutné řešit, aby společnosti mohly mít prospěch z daleko větších dlouhodobých přínosů. Přesto se navzdory domácí opozici v hostitelských zemích počet mezinárodních migrantů v posledních 25 letech zdvojnásobil a do roku 2030 se zdvojnásobí znovu. Rapidní ekonomické a politické změny - a ve stále větší míře i změny ekologické - vykořeňují lidi a podněcují je k tomu, aby hledali příležitosti a bezpečí v nových domovech.

Výjimeční lidé

Na pozadí rychlé globalizace budou rizika a náklady spojené s přesuny jednotlivců ze země do země i nadále klesat. Kombinace odhadovaného vzestupu počtu obyvatel zeměkoule o dvě miliardy, nižších nákladů na dopravu, lepší propojenosti a rozrůstajících se mezinárodních společenských a ekonomických sítí by mohla a měla vést ke zvýšenému pohybu osob. Umožníme-li tomuto procesu volný průchod, bude stimulovat globální růst a přispěje ke snížení chudoby.

Zatímco však postupné odbourávání bariér přeshraničního toku kapitálu, zboží a služeb představuje velký výdobytek uplynulých desetiletí, mezinárodní migrace nikdy nebyla přísněji kontrolovaná. Klasickým ekonomům, jako byl John Stuart Mill, to připadalo ekonomicky nelogické a zároveň eticky nepřijatelné. Adam Smith vznášel námitky vůči všemu, co bránilo "volnému oběhu pracovní síly z jednoho zaměstnání do druhého". Vynález páry a dalších způsobů přepravy vedl do devatenáctého století k emigraci jedné třetiny obyvatel Skandinávie, Irska a některých částí Itálie. Hromadná migrace poskytla milionům Evropanů únikovou cestu z chudoby a perzekuce a podpořila dynamiku a rozvoj zemí, jako byly Spojené státy a Velká Británie, i nejrůznějších kolonií. Vzestup nacionalismu před vypuknutím první světové války vedl k všeobecnému zavedení pasů a přinesl přísnější kontroly mezinárodního pohybu osob. O sto let později byly zábrany volného pohybu opět zvýšeny, a to navzdory padajícím b ariérám obchodu, financí a informací.

Přibližně 200 milionů lidí, neboli 3 % světové populace, dnes žije v zemích, ve kterých se nenarodili. Jsou to sirotkové mezinárodního systému. V naší knize Výjimeční lidé ukazujeme, že celkově vzato přinášejí tito migranti hostitelským zemím obrovský prospěch. Kromě toho, že představují tolik potřebný zdroj kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, přispívají v nadprůměrné míře k inovacím a tvorbě bohatství.

Například přistěhovalci do USA se podílejí na více než polovině patentů a zakládání firem v Silicon Valley. Na daních navíc odvádějí více, než kolik inkasují prostřednictvím sociálních dávek či jiných plateb.

Pokrok v oblasti medicíny a veřejného zdraví zvýšil v rozvinutých zemích dlouhověkost, zatímco přetrvávající nízká porodnost a odeznění populační exploze po druhé světové válce znamenají, že počet rodilých zaměstnanců se bude v nadcházejících letech snižovat. Vzhledem ke stárnutí populace v jednotlivých zemích a poklesu porodnosti bude k zajištění ekonomické konkurenceschopnosti a financování penzijního a zdravotnického systému zapotřebí další migrace.

K dopadům ubývající pracovní síly se přidá i růst dosaženého vzdělání v rozvinutých zemích, v důsledku čehož bude mít méně lidí zájem o málo kvalifikovaná pracovní místa ve službách nebo o řemeslné činnosti a stavebnictví. Odhaduje se, že v letech 2005 až 2025 dojde v zemích OECD ke zvýšení podílu pracovní síly s terciárním vzděláním o 35 %. A s rostoucí úrovní vzdělání rostou i pracovní očekávání.

Hluboké myšlenky si žádají smělé činy

Pro země, ze kterých migranti odcházejí, se jejich odchod často rovná odlivu mozků. Přesto tito lidé značně přispívají i svým domovským státům. Tchaj-wan a Izrael dokládají, jakou úlohu hrají migranti v zahraničí - jejich diaspory zastávají životně důležitou roli v oblasti politické podpory, investičních toků a přenosu technologií. Migrace je navíc historicky nejúčinnější zbraní proti chudobě. V roce 2010 přesáhly peníze zasílané migranty domů částku 440 miliard dolarů, přičemž více než dvě třetiny těchto prostředků putovaly do rozvojových zemí. V řadě malých rozvojových států tvoří peníze od migrantů více než třetinu HDP a v mnoha větších zemích přesahují transfery částku 50 miliard dolarů ročně. V Latinské Americe a v Karibiku pomáhají peníze od migrantů v zahraničí více než 50 milionům lidí a v Africe a Asii je jejich počet ještě vyšší.

Z větší migrace by měly prospěch bohaté i chudé země, přičemž největší přínos by zaznamenaly země rozvojové. Odhaduje se, že zvýšení migrace o pouhá 3 % pracovní síly v rozvinutých zemích v letech 2005 až 2025 by vytvořilo globální zisk ve výši 356 miliard dolarů, přičemž více než dvě třetiny z této částky by připadly rozvojovým zemím. Úplné otevření hranic by pak mohlo v příštích 25 letech vytvořit ve světové ekonomice zisk ve výši plných 39 bilionů dolarů.

Hodně se diskutuje o potřebě dokončit kolo jednání o světovém obchodu z Dauhá a zvýšit rozvojovou pomoc chudým zemím. Tyto kroky jsou sice nesmírně důležité, ale neméně důležité je také zařazení migrační reformy na pořad jednání - i malé zvýšení migrace by totiž přineslo globální ekonomice i rozvojovým zemím mnohem větší prospěch než rozvojová pomoc a reforma obchodu dohromady. Mocné státy dnes snášejí argumenty proti migrační reformě a vytvoření globální migrační organizace založené na společných pravidlech. Větší migrace je však v zájmu všech a veřejná debata o ní je příliš důležitá na to, aby se přenechala politikům. Na hluboké myšlenky je třeba navázat smělými činy.

Ian Goldin je ředitelem Oxfordské Martinovy školy a členem profesorského sboru Balliolovy koleje při Oxfordské univerzitě, Geoffrey Cameron působí jako výzkumný asistent.

AUTOR: Ian Goldin
AUTOR: Geoffrey Cameron
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
14
11. 2017
14.11.2017 - Seminář, školení
Hradec Králové,
Hotel Tereziánský dvůr
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
21
11. 2017
21.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí