zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Blokáda na Ztraceném a u Ptačího potoka je nezákonná

17.07.2011
Chráněná území
Blokáda na Ztraceném a u Ptačího potoka je nezákonná

Správa Národního parku Šumava se ohrazuje proti blokádě Hnutí Duha.O zásah proti kůrovci v oblasti u Ptačího potoka žádají i okolní obce.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha včera ohlásil blokádu v oblasti Modravska. Správa Národního parku Šumava se ohrazuje proti praktikám ekologické organizace Hnutí Duha a proti blokádě lokality na Ztraceném a u Ptačího potoka. "Považujeme to za akt odporující zákonu. Lokalitu označíme jako pracoviště nebezpečné pro přítomnost veřejnosti. Budou tam moci pracovat pouze najaté firmy a jejich zaměstnanci. Pokud někdo bude ohrožovat vlastní bezpečnost v označeném prostoru, zavoláme policii, aby zjednala pořádek. Metody Hnutí Duha jsou nepřípustné a my se jim musíme bránit," říká ředitel Parku Jan Stráský.

Ředitel Jan Stráský ostře odmítá argumenty, kterými Hnutí Duha své nezákonné kroky obhajuje. "Zásah proti kůrovci je zde v souladu s legislativou i v souladu se stanoviskem ministra," říká.

Oblast okolo Ptačího potoka a na Ztraceném patří podle zónace Národního parku Šumava převážně do druhé zóny ochrany přírody, kde je možné kůrovcem napadené dřevo zpracovat, aby se z těchto míst kůrovec nešířil dál do okolních porostů.

Lokalitu sice v roce 2007 dřívější vedení Parku zařadilo do bezzásahového režimu, ale jednadvacátého dubna tohoto roku ho ministr životního prostředí Tomáš Chalupa přeřadil do zásahového režimu, tak jak tomu bylo po celou dobu existence Parku. Hlavním důvodem je fakt, že jeden kilometr od Ptačího potoka rostou nestátní lesy, které patří k majetku města Kašperské Hory.

Ředitel městských lesů Kašperské Hory Miroslav Mäntlpísemně požádal Správu Parku o ochranu jejich majetku, tak jak vyplývá ze zákona. "Dozvěděl jsem se, že v lokalitě na Ztraceném je cca 3 tisíce kubíků kůrovcem napadené dřevní hmoty. Vzhledem s převládajícím jihozápadním větrům dojde k bezprostřednímu ohrožení našich lesů parkovým kůrovcem. Žádám Vás aby nedošlo k ohrožení lesního majetku města Kašperských Hor," píše se v dopise ze dne 22.6. 2011. Pokud Hnutí Duha znemožní likvidaci kůrovcem napadených stromů, budeme je žalovat za ničení našeho majetku a požadovat náhradu za vzniklé škody," uvedl Mäntl.

Neuvážená zónace
Podle Jiřího Mánka, náměstka ředitele, bylo rozhodnutí o zařazení této lokality do bezzásahového území chybné, "V tomto případě, stejně jako v mnoha jiných nešlo o odborný přístup při stanovení bezsáhovosti. Nezohlednila se skutečná biologická hodnota a stabilita ekosystému," tvrdí Mánek.

"Z více než dvou třetin se jedná o kulturní smrčinu uměle vysázenou člověkem na bývalém vývratišti. Věk většiny porostu je 75 let. Jsou zde také fragmenty starého lesa, místy na podmáčených a rašelinných stanovištích. Tam chceme kůrovcem zasažené stromy loupat nastojato," uvádí Mánek.

"Uděláme všechno proto, abychom jako odpovědní správci svěřeného území zamezili dalšímu šíření kůrovce z této lokality do dalších lesů Šumavy. S kůrovcem nemůžeme žertovat. Pokud chceme zachovat Modravě lesy zelené, je třeba se zde kůrovci postavit," doplňuje ředitel Stráský.

Problém chybného zařazení lokality Na Zatraceném a Ptačího do bezzásahových oblastí opět vyvolává otázky nad revizí zónace šumavského národního parku. V tomto případě se totiž evidentně ze dvou třetin jedná o geneticky nepůvodní a nekvalitní porost.

"Jedná se o nestabilní, člověkem uměle vysázenou smrčinu, náchylnou k chorobám, škůdcům, a rozpadům. Jestli byl takový les zařazen do bezzásahu, považujeme to za neodpovědné a neodborné hazardování s přírodním bohatstvím Šumavy. Velkoplošné rozpady lesa, ke kterým na Šumavě nyní dochází, nejsou přirozeným procesem, protože k nim dochází v nepřirozených, člověkem vytvořených čistě smrkových lesích. V těchto podmínkách a při tomto rozměru kalamity lze kůrovce zastavit jenom aktivním přístupem," doplňuje Mánek.

Znechucený z praktik Hnutí Duha je Antonín Schubert, starosta Modravy, která leží jen 3 km od Ptačího potoka. "Plně podporuji Park. Nikdo na Modravě nechce mít uschlé lesy za okny. Jestli se kůrovec nezastaví nyní, pak už se nezastaví až k Modravě. Okolí Modravy vždycky tvořil zdravý lesní ekosystém. Blokády, jejichž výsledkem je suchý les nebo paseky jsou pro obec Modrava nepřijatelné", říká starosta Schubert.

Fakta o lokalitě Ztracený

Lokalita Ztracený se rozkládá na 285 hektarech porostní půdy. Věkově jsou lesní porosty velmi rozrůzněné, neboť jsou zde zastoupeny všechny věkové třídy. Nejvíce je zastoupena IV. věková třída (61 - 80let). I. věková třída byla obnovována již NP Šumava. Jsou zde i porosty původní, obnovené ještě před větrnou kalamitou v roce 1868. Těchto porostů je 45 ha.

K asanaci kůrovcem napadených stromů těžbou byly schváleny porosty:
45C3 - 1750 plm, věk 67 let, nepůvodní porost
45E7 - 310 plm, věk 63 let, nepůvodní porost
44C7 - 250 plm, věk 83 let, nepůvodní porost
V dalších porostech, kde byly vystaveny protokoly schvalující asanaci kůrovcem napadených stromů, bude probíhat loupání nastojato.

Mgr. Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
Mobil: 731 530509
Tel.: 388 450219

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí